Cena pohonných hmot v Česku za týden klesla o několik desítek haléřů, podobně jako o týden dříve. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o 34 haléřů na průměrných 42,05 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 46,18 Kč/l, což je o 90 haléřů méně než minulou středu. Vyplývá to z informací společnosti CCS, která ceny sleduje.
Zlevňování bude pokračovat i v příštích sedmi dnech. Benzín zlevní zhruba o 20 haléřů na litr a nafta přibližně o 50 haléřů na litr. Cena ropy Brent v korunovém vyjádření v uplynulých zhruba dvou týdnech klesla o zhruba čtyři procenta a došlo také ke zlevnění velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu. Od cen, jež se tam utvářejí, odvíjejí svoji cenotvorbu také tuzemské čerpací stanice. Například nafta na burze v Rotterdamu zlevnila v korunovém vyjádření v uplynulých zhruba dvou týdnech o bezmála patnáct procent.
Ropa zlevňuje v důsledku skutečnosti, že Čína neustupuje od své politiky nulové tolerance šíření covidové nákazy. Peking naopak své uzavírky rozšiřuje, a to i ve významných průmyslových zónách v zemi. Dochází tak k ochromení průmyslové výroby v Číně a poklesu vyhlížené poptávky po ropě a ropných produktech. Čína přitom představuje největšího dovozce ropy na světě. Cenu ropy tlačí dolů navíc i to, že zásoby ropy v USA jsou dle včerejších dat na nejvyšší úrovni od loňského července. Paliva na burze v Rotterdamu zlevňuje proto, že se uklidňuje situace v evropské energetice, a to díky poměrně teplému počasí a stále naplněným plynovým zásobníkům. Některé ropné produkty totiž slouží jako náhražka plynu. Z ropy, třeba z mazutu, lze vyrábět i elektřinu. Pokles cen plynu v EU, k němuž od konce léta dochází, tak vytváří také tlak na pokles cen paliv, zejména nafty.
K nižším cenám pohonných hmot v Česku přispívá také politika České národní banky, která už od poloviny května intervenuje za silnější korunu prostřednictvím prodeje v přepočtu stovek miliard korun svých devizových rezerv.
Pohonné hmoty v Česku jsou ovšem i přes jejich aktuální zlevnění nadále nezvykle dražší než v zemích typu Itálie, Francie nebo Chorvatska, kde ovšem bývají obvykle dražší. Vyplývá z to nejnovějších údajů Evropské komise (zde). Důvodem je to, že různé státy EU jsou různě velkorysé ve své pomoci lidem a firmám s drahými energiemi, například právě v podobě snižování DPH nebo spotřebních daní z paliv.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
