Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu. V mezinárodním srovnání dává takový krok smysl. A ekonomické opodstatnění má také z důvodu napjatých veřejných rozpočtů, které je nyní třeba oddlužovat.
Vždyť třeba lidnatější Belgie si vystačí s citelně nižším počtem poštovních zaměstnanců
Česko dlouhodobě patří k zemí s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách. V Evropské unii jako celku tento počet trvale klesá, Česka se však takový vývoj zatím příliš netýká. Například mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z údajů Eurostatu (zde).
Česko tehdy vykazovalo nejvyšší podíl osob zaměstnaných v poštovnictví ze všech zemí EU. V Česku dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel. Po Česku následovalo Slovensko (58), Maďarsko (55) a Slovinsko (51). Naopak nejméně pošťáků mají v Portugalsku, Řecku a na Kypru (vesměs 17 osob na každých 10 tisíc obyvatel).
Podle dat Eurostatu z roku 2021 – nejnovějších dostupných – v Česku pracovalo v poštovních službách 47 400 lidí. Například v Belgii, která má o skoro milion více obyvatel, pracovalo předloni v poštovních službách 42 300 lidí.
Statistika Eurostatu zahrnuje jak poštovní, tak zásilkové služby. Nicméně zrcadlí se v ní ve významné míře nadprůměrný počet zaměstnanců, který v porovnání se svými protějšky v jiných zemích EU vykazuje státní podnik Česká pošta. I ve světle zmíněných čísel Eurostatu je tady zjevné, že rozhodnutí zeštíhlit podnik a postupně jej zbavit sedmi tisíc pracovních míst je sice sociálně a politicky obtížné, avšak v současných podmínkách – a to i mezinárodních – správné.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
