Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
Když to zvládly banky, zvládne to i ona – a to banky zrušily přes 700 poboček
V půli roku 2014 bylo v Česku celkem 2235 fyzických bankovních míst. Zejména kvůli nástupu online bankovnictví však jejich počet do konce loňska klesl na 1526. Banky tak za tu dobu zrušily celkem 706 svých poboček. A žádné společenské otřesy kvůli to mu nenastaly. A nenastal ani přeliv klientely k těm bankám, které by se snad s rušením poboček záměrně „zdržely“, aby situace využily a přetáhly klienty konkurenci. Naopak, svoji konkurenceschopnost si drží ty banky, které jsou ochotny pobočky poměrně rázně škrtat.
I tak je krok České pošty ekonomicky opodstatněný a smysluplný.
Banky na „novou dobu“, zejména rozmach online prostředí, reagují už od zmíněného roku 2014. Kdyby své zeštíhlování už tehdy zahájila také Česká pošta, mohlo být mnohem postupnější a pozvolnější, jako je tomu u bank. Podstatou problému tak je opět neakceschopnost minulých managementů České pošty, dosazovaných zhusta na základě politického klíče, nikoli na základě schopností nebo odbornosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D.