Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu

Euro-zona

České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.

Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“

Jenže Evropská komise podle předběžného návrhu, jejž média zveřejnila koncem minulého týdne, zamýšlí učinit něco docela opačného. A sice zastropovat naopak tržby, resp. zisky všech jiných zdrojů výroby elektřiny, než jsou ty plynové (viz obrázek níže). O víkendu získal tento návrh Bruselu podporu Německa. Vzhledem k tomu, že unijní energetická politika dlouhodobě „ladí“ právě s německou energetickou koncepcí, lze předpokládat, že zmíněný český návrh „spadne pod stůl“. I proto, že pro Německo není příliš výhodný. Muselo by na poměry EU relativně masivně dotovat svoji flotilu plynových elektráren, aby kompenzovalo zavedený strop ceny plynu pro výrobu elektřiny.

Fialův kabinet proto zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ

Objektivní výhodou nynějšího návrhu Bruselu je ale fakt, že by důsledkem jeho uplatnění v praxi nestoupla spotřeba plynu. Takový nárůst spotřeby nastal například ve Španělsku nebo Portugalsku, které zavedly zastropování ceny plynu, jak jej nyní navrhuje české předsednictví, už letos na jaře. Navýšení spotřeby plynu není v nadcházející topné sezóně pochopitelně ani v nejmenším žádoucí. S plynem musí celá EU kvůli citelně ztenčeným dodávkám z Ruska šetřit.

Brusel navrhuje řešení, které na rozdíl od zastropování cen plynu burzovní cenu elektřiny nesníží. Místo toho bude prakticky všem elektrárnám jiným než plynovým „zabavována“ část jejich tržeb, resp. zisku, ta nad kritickou hranicí. Největší část tržeb bude třeba v Německu „zabavována“ elektrárnám větrným a solárním. Svým způsobem se tak jedná o masivní dotaci fosilních paliv ze zisků, které vytvářejí obnovitelné zdroje, případně jaderné nebo vodní elektrárny.

Zmíněná kritická hranice, onen strop, by měla podle dílčích informací, jež unikají do médií, činit například v případě jaderné elektřiny 200 eur za megawatthodinu. Při tržbách realizovaných v rámci okamžitého (spotového) burzovního obchodování, na den dopředu, by částku přesahující strop příslušné elektrárny odevzdávaly „eráru“. Odevzdaly by tedy sumu odpovídající rozdílu mezi aktuální tržní (burzovní) cenou a stanoveným stropem. Ten by měl být určený pro jednotlivé zdroje zvlášť. Jiný strop by tedy měly obnovitelné zdroje, jiný jaderné elektrárny a zase jiný pak třeba elektrárny uhelné.

Návrh Evropské komise ovšem podle jejího vlastního vyjádření není slučitelný s daní z mimořádných zisků uvalenou na energetické společnosti. Do konce tohoto týdne přitom Fialova vláda měla definitivně oznámit, zda a na jaké sektory ji uplatní. Jestliže ale nakonec projde návrh Bruselu, jejž podporuje Berlín, Fialova vláda bude muset válečnou daň na ČEZ a další tuzemské energetické společnosti „odpískat“. Je možné, že pak stáhne záměr zdaňovat neočekávané zisky celkově, tedy válečnou daň neuplatní ani na banky, ani na petrochemická průmysl, resp. rafinérie.

Pro ČEZ samotný přitom může být návrh Bruselu daleko výhodnější, než pokud by na něj Fialova vláda uplatnila válečnou daň. Záleží ovšem na úrovni stropu. Pokud by odpovídala výše uvedeným 200 eur za megawatthodinu, ziskovost ČEZ by nemusela být výrazněji dotčena. To proto, že podstatnou část elektřiny prodal, resp. prodává za cenu pod touto mezí.

Evropská komise i Německo chtějí zastropovat tržby, resp. zisk všech jiných zdrojů elektřiny, než jsou ty plynové. Na obrázku níže by tak suma odpovídající modré ploše odpovídala prostředkům, jež ze zisku jiných elektráren než plynových „zabaví“ stát.

Zrdoj: Lion Hirth

Lukas Kovanda, ekonomLukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Hrozí citelné zdražení rýže

Afri

Agentura Moody’s, zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní

Afri

Česko je podle MMF poprvé v historii bohatší než Itálie i Španělsko

Afri