Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

ČNB opět překvapila, základní sazbu zvyšuje na 3,75 procenta

CNB

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.

ČNB opět překvapila, základní sazbu zvyšuje na 3,75 procenta. Vyšší byl základní úrok naposledy před dvaceti lety, hypotéky vyletí k pěti procentům

Základní úrok ČNB byl naposledy vyšší než 3,75 procenta před takřka dvaceti lety, v roce 2002. V roce 2008 základní sazba činila také právě 3,75 procenta. Od té doby však takto vysoko nikdy nebyla. Kromě jiného to znamená, že průměrná sazba hypoték v ČR se v prvním čtvrtletí příští roku zvýší k pěti procentům. ČNB pravděpodobně zvýší sazby také na svém prvním zasedání v roce 2022, nejspíše na úroveň 4,25 procenta.

Dnes jde o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby v řadě za sebou, jelikož ČNB stále cítí potřebu razantně tlumit potenciálně rapidně se zvyšující inflační očekávání. Obavy obyvatel ČR z inflace jsou nejvyšší v historii příslušného sledování. Nejvyšší inflaci v historii ČR pak vykazuje průmyslová výroba, přičemž tento cenový nárůst se z velké části ještě teprve přenese do spotřebitelských cen.

Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb je stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta.

Takový nárůst je v celém období od 90. let bezprecedentní, stejně jako vlastní výše listopadové jádrové inflace. Pokud takto roste jádrová inflace, je obtížnější hledět na celkovou inflaci jako na přechodnou nebo jen „dovezenou“. Rapidní inflace totiž v ČR evidentně není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu.

Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, pročež ČNB tedy právě bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by ale její úroveň měla kulminovat na úrovni 4,5 procenta. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus.

Lukas Kovanda, ekonomLukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank

lukas@lukaskovanda.cz | Skype: live:lukas.kovanda
www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Na podporu stavebního spoření dal stát od roku 2000 zhruba 200 miliard korun

Afri

Zlevní válka na Ukrajině nemovitosti v Česku?

Afri

Prasečí mor už je za hranicemi Česka

Afri