Když se lidé či média baví o průměrné sazbě hypoték, za dané berou, že jde řeč o aktuální nabídkové ceně. Nikdo nepodotýká, že řada lidí má ve skutečnosti sazbu třeba i výrazně nižší, neboť ji fixovali v době, kdy hypotéky byly výrazně levnější.
Opravdu? A co hypotéky?
V případě cen plynu to má tedy být jinak? Má se explicitně říkat, že nabídkové ceny nejsou cenou průměrnou, protože někteří fixovali ještě před jejich nárůstem? Pak tedy ale ani hypotéky nejsou momentálně tak drahé, jak se zdá z ukazatelů hojně využívaných médii, ale i širokou či odbornou veřejností. Zajímavé, že v případě hypoték to nikdy nikdo jakkoli zásadněji nenapadal. V případě plynu to napadají mnozí, nejen politici. V případě plynu se totiž z věci stalo politikum, v případě hypoték z téže věci nikoli.
To, co je na datech Eurostatu závažné, není totiž jen vlastní procentuální nárůst, ale i – a vlastně zejména – rozdíl mezi nárůstem v Česku a v ostatních zemích EU, třeba těch visegrádských. A tento rozdíl zkrátka může dost dobře přetrvat i po korekci metodiky tak, aby zahrnovala fixované ceny. S odsudky statistiků bychom i z uvedených důvodů měli být mnohem opatrnější, a politici zejména.
Lukáš Kovanda, Ph.D.