Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Jak Češi čelí rapidní inflaci a jak by ji čelit měli?

Češi si po dlouhých letech, kdy nechávali peníze ležet na účtech, důkladněji rozmýšlejí, jak s nimi naloží. Ta předchozí léta byla příznačná velice nízkou inflací, takže lidé sice lamentovali nad vlastně nulovými úroky, ale zároveň věděli, že inflace je také skoro nulová. Nula od nuly pojde.

S investicemi do akcií či nemovitostí se zatím ještě vyplatí počkat, hitem ale může být zemědělská půda

Nyní je situace horší. Spořící účty mohou vynést ročně třeba i kolem šesti procent, ale inflace bude letos až šestnáctiprocentní, příští rok pak zhruba desetiprocentní. Takže reálně letos i příští rok lidé, kteří nechají peníze na účtu, sebelépe úročeném, citelně zchudnou. Už to tedy nebude jen „nula od nuly“ pojde, už nezůstanou na svém, ale právě zchudnou.

Proto hledají alternativy. Loni byly hitem státní spořící dluhopisy v protiinflační variantě, jejichž výnos je letos 17,5 procenta. Ty už však letos stát nevydává. Takže se nabízí například investice do zemědělských pozemků. Ty vykazují stabilní, poměrně bezpečný výnos od deseti do patnácti procent ročně.

Kromě dluhopisů nebo zemědělských pozemků se Češi více zajímají pochopitelně i o akcie. Ty jsou nyní ale spíše pro zkušenější a otrlejší. Není zatím jasné, zda už se nyní v listopadu akcie v USA opravdu definitivně odrazily ode dna. Mezi investičními profesionály panuje shoda na tom, že dno přijde spíše až v prvních měsících příštího roku. Pak tedy bude papírově nejlepší doba na investici třeba do amerických akcií.

I profíci se ale mohou mýlit, případně blufovat. Takže někteří lidé riskují a už nyní do amerických akcií investují. Pokud se tak rozhodnou, lze doporučit investici do celého indexu, nikoli do vybraných titulů. Investici do indexu, tedy do celé burzy, jim zprostředkuje třeba jejich banka. Bude to ale dražší, než když si otevřou majetkový účet u makléřské společnosti. Ale také méně pracné.  

V tuto chvíli jsou mezi Čechy vyhledávané relativně vysoce úročené spořící účty nebo termínované vklady. Lidé pochopili – i díky případu pádu banky Sberbank CZ –, že pokud ukládají částku nižší než cca 2,4 milionu korun, je jedno u jaké banky tak činí. Protože do částky odpovídající právě ekvivalentu 100 tisíc eur jsou všechny vklady ze zákona pojištěny, v celé EU. I klienti Sberbank CZ dostali v rámci daného limitu 2,4 milionu koruny všechny své peníze zpět během několika málo dní do halíře.

Lidé tedy pochopili, že do limitu 2,4 milionu mají své peníze de facto uloženy ne u banky, ale u státu. Stát totiž garantuje pojištění těch vkladů. Takže do dané limitní částky lidé nemusí hledět na to, zda mají vklady u banky velké či malé, takové či makové. Mohou se tudíž řídit čistě a jen výší úroků. V menších bankách je úrok zpravidla vyšší, přitom jsou ty peníze úplně stejně pojištěny státem jako vklady u velkých bank, které třeba za marketing a reklamu dávají mnohonásobně vyšší sumy, takže je o nich více slyšet – a klient si to pak zaplatí v podobě horšího úročení svých vkladů.

Češi však nejsou moc ochotni měnit své zvyky a své banky. Bojí si marketingově méně zvučných bankovních jmen, menších bank, i když ty nabízejí lepší úrok, přičemž vklady jsou stejně jako o velkých hráčů pojištěny.

Podle průzkumů se Češi nyní zaměřují hlavně na termínované vklady. Mají na nich uloženo více než 750 miliard korun, což značí meziročně více než padesátiprocentní nárůst. Za současné situace rozkolísaných burz to určitě není chyba. Ale diverzifikace se vyplatí vždy. Proto je dobré se zamyslet i nad alternativami, třeba právě nad investicí do zemědělské půdy.

Na termínovaném vkladu jsou peníze po nějakou dobu „uzamčeny“. Proto je lépe jej volit tehdy, když má střadatel velkou jistotu, že si je nebude muset do daného termínu vybrat, ani nouzově. Pokud takovou jistotu nemá, měl by se zamyslet nad tím, zda není lepší spořící účet, jenž poskytuje větší flexibilitu s nakládáním s těmi prostředky. I tak je letos zkrátka „výhrou“ – alespoň z hlediska obyčejné domácnosti – to, pokud jí inflace požere úspory jen nějakým ještě docela přijatelným způsobem. Letošek není o maximalizaci výnosu, ale o minimalizaci ztráty v podobě inflačního znehodnocení peněz a jejich kupní síly.

Je nadále vhodné mít úspory ve více spořících produktech. Lidé by měli mít úspory třeba ve více měnách. Nejen v koruně, ale také v euru a dolaru. Sice třeba na euru je teď nižší úrok, ale zase třeba dolar v uplynulé době nebývale posílil. Při spoření zkrátka lze prostředky zhodnocovat nejen úročením, ale právě i skrze kurzové pohyby.

Začátečník by si měl vybrat nejlépe úročený bankovní spořící účet nebo termínovaný vklad a prostě tam ty peníze teď nechat, ať pracují. Neměl by se snažit porazit inflaci, protože to je nyní oříšek i pro profíky. Začátečník by se zvláště v této době neměl pokoušet hrát na profíka. Nyní prostě není chybou zdržet se zcela mimo investice. S investicemi do akcií nebo nemovitostí typu rezidenčních k pronajímání se nyní fakt vyplatí počkat. Případně volit konzervativní investice typu zmíněné zemědělské půdy, které sice neporazí letošní extrémní inflaci, ale nabízí lepší zhodnocení než bankovní účty a termínované vklady.

A kdy rapidní inflace odezní? Abychom odpověděli, je třeba identifikovat její příčiny. Jde o souběh dějů. V jednoduchosti jedná o pandemii a její dozvuky, ekonomické dopady války na Ukrajině a souvisejících západních sankcí a protiopatření Ruska, dále pak je příčinou inflace dlouhodobě přehřátý nemovitostní trh v ČR a v neposlední řadě také přehřátý tuzemský trh práce, a tedy dlouhodobě nízká nezaměstnanost. Inflace se vrátí na běžné úrovně nejdříve v roce 2024, půjde-li vše dobře. Ještě v příštím roce bude zdražování poměrně dramatické, ale ne tak extrémní jako letos. 

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun

Afri

Pražská plynárenská od června zdražuje o 39 procent

Afri

Benzín v ČR v příštím týdnu zdraží nad 38 korun za litr

Afri