Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Ministr Jurečka naznačil, že vláda v příštím roce změní programové prohlášení

Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

Proč zvyšovat daně, když lidi už  „zdaňuje“ rapidní inflace

Přitom v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy byla daň z příjmu zaměstnanců – tedy ze mzdy či platu – snížena ze zhruba 20 na 15 procent. Stalo se tak koncem roku 2020. Tehdy měla snížená sazba platit po dva roky, jak stálo i v příslušné důvodové zprávě. Zrušení superhrubé mzdy prosadily hnutí ANO, ODS a SPD.

Sám premiér Petr Fiala ovšem nedávno připomněl, že tato vláda daně zvyšovat nebude. Zavedení daně z mimořádných zisků, schválené tento týden, podle něj představuje speciální záležitost a nejde tak o běžné daňové navýšení. Jurečkova slova o změně programového prohlášení jsou tak do značné míry překvapivá. Vnáší do ekonomiky nejistotu. Není nyní zřejmé, zda jde o postoj celé vlády, nebo jenom její části. Je na premiérovi – a nikom jiném –, aby tuto nejistotu co nejdříve rozptýlil.

Fialova vláda přitom daně opravdu zvedat nemusí, a přitom střednědobě bude i tak stále s to stabilizovat veřejné finance. I díky Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur.

Agentura Fitch Ratings Česku minulý týden potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou.

Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven. Třeba loni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce loni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.

Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, v souladu s MMF, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako loni, ale pouze zhruba poloviční, kolem 30 miliard korun. Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,7 % < 3 % (viz take graf níže). Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.

Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.

Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního HDP, takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“. Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Banky bojují se zastaralými systémy a nedostatečnou analýzou dat

Afri

Stavební práce zdražují nejvýrazněji od roku 2008

Afri

Nová povinnost oznamovat do 8 dnů od nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě DPP

Afri