Míra nezaměstnanosti v Česku činila ke konci května 3,5 procenta.
Na tuto úroveň, jež je nejnižší od loňského listopadu, klesla v souladu s očekáváním z dubnové hodnoty 3,6 procenta. Počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání o takřka 32 tisíc. To je nejvyšší údaj od loňského listopadu. Obě čísla znamenají, že tuzemský trh práce je nadále přehřátý. Pokles míry nezaměstnanosti souvisí s nástupem teplejšího počasí, kdy každoročně roste poptávka po pracovní síle pro venkovní činnosti v zemědělství, stavebnictví či lesnictví apod. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti úroveň 3,6 procenta, pročež nelze čekat její výraznější nárůst ani ve druhé polovině roku.
Inflační a energetická krize ale není tak závažná, jako byla ta covidová, ukazuje i tak vývoj na českém trhu práce
Nejvýraznější inflace za posledních zhruba třicet let a energetická drahota tak pro český trh práce nepředstavují takový otřes, jakým byla covidová krize. Vždyť loni v květnu, před tím, než se mohla inflační a energetická krize na trhu práce výrazněji projevit, činila míra nezaměstnanosti 3,2 procenta. Byla tedy meziročně nižší o 0,3 procentního bodu. Jenže v květnu před dvěma lety, v roce 2021, činila míra nezaměstnanosti 3,9 procenta. Byla tedy hned o 0,4 procentního body vyšší než letos a o 0,7 procentního bodu vyšší než loni. To dokládá, že dopad covidové situace na trh práce byl závažnější než dopad inflační a energetické krize.
Při pohledu na vývoj na trhu práce a na vývoj nezaměstnanosti tak nelze tvrdit, že nynější situace je z ekonomického hlediska závažnější než ta covidová. Nelze vlastně tvrdit ani to, že je plně srovnatelná. Přitom takové teze někdy veřejným prostorem znějí, i od vládních politiků, kteří se tak snaží hájit, proč se jim dosud nepodařilo výrazněji zmírnit tempo zadlužování České republiky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
