Pokud Evropská unie zastaví dodávky ruského plynu a ropy, Rusko to hospodářsky příliš nepocítí. Jeho přebytek zahraničního obchodu by totiž i v takovém případě zůstal letos zhruba stejný jako loni. Závěr se opírá o dnes zveřejněnou kalkulaci týmu tří akademických ekonomů, z nichž dva působí na pražském výzkumném pracovišti CERGE při Univerzitě Karlově (viz zde).
Ekonomové upozorňují, loni Rusko vykázalo historicky rekordní objem vývozu, čítající 490 miliard dolarů. Jenom polovinu z této částky ale představují příjmy z ropy a plynu a příslušných produktů.
Potenciální uvalení embarga na ruskou ropu ze strany EU by se ještě při zahrnutí embarga uvaleného ze strany USA týkalo zhruba 50 procent celkového ropného vývozu Ruska. Snížení dodávek ruského plynu ze strany EU by se pak týkalo 70 procent ruského exportu plynu. Uvedení ekonomové pracují s realističtější variantou, že by ze strany EU došlo v případě plynu ke snížení jeho dovozu o dvě třetiny, nikoli k úplnému zastavení dodávek.
Za daných předpokladů by celkový objem ruského vývozu klesl pouze o čtvrtinu. Vzhledem k tomu, že současně dochází vlivem západních sankcí k poklesu ruského dovozu takřka na polovinu, lze při daných předpokladech – tj. předpokladu embarga Západu na ruskou ropu a snížení dodávek plynu do EU o dvě třetiny – počítat s tím, že Rusko letos i tak vykáže přebytek zahraničního obchodu čítající zhruba 200 miliard dolarů. To přibližně odpovídá jeho loňské hodnotě.
Rusko totiž dále těží z toho, že z velké části kvůli válce na Ukrajině letos nastal další růst cen ropy, přičemž ceny plynu se rovněž drží stále poměrně vysoko.
I při kompletním odpojení EU od ruského plynu – tedy ne pouze dvoutřetinového – by Rusko letos vykázalo přebytek zahraničního obchodu. Byl by sice nižší než ten loňský, který byl historicky rekordní, ale pořád by šlo o znatelný přebytek.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
