Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR mohutně stoupají

Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svých včerejších slov není spokojený s tím, jak čerpací stanice stanovují své marže. Jde o změnu jeho postoje, neboť v první reakci na kontroly, jež ministerstvo financí začalo provádět v polovině března, uvedl, že k systematickému, plošnému neobjektivnímu navyšování marží nedochází. Vláda by se však měla zaměřit nejen na samotné čerpací stanice, ale také na rafinérie. Zde totiž může být skutečný zdroj nynější Stanjurovy nespokojenosti.

Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu

Například rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel (viz zde). V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.

Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že Orlen, největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, nadále ve velkém odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západ ocitá v ojedinělé slevě.

Orlen po ruské invazi na Ukrajinu ukončil nákup ruské ropy na spotovém (okamžitém) trhu, ale nadále odebírá ruskou ropu nasmlouvanou v rámci dlouhodobých kontraktů. Využití ruské ropy tak během března snížil z necelých 50 na zhruba 30 procent.

Ruská ropa Ural se ještě po většinu minulého týdne prodávala v rekordní slevě, zhruba 30 dolarů na barel, oproti okamžitému kontraktu na severomořskou ropu Brent, jejíž cena představuje obecné, globální měřítko. V pátek se však tato sleva snížila na zhruba 20 dolarů na barel. A kolem této úrovně se pohybuje i dnes (viz graf níže).  

Sleva Uralu oproti Brentu v posledních pěti obchodních dnech klesá, neboť Brent samotný zlevňuje, ale také proto, že Rusko je zjevně úspěšnější při hledání kupců své ropy. Tu kupují například čínské nebo indické podniky, ale také odběratelé z Japonska či Jižní Koreje. Jejich prvotní obava ze západních sankcí vůči Rusku a případně i jeho obchodním partnerům poněkud polevuje. Současně také nacházejí způsoby, jak nákupy maskovat. Například okamžité nákupy vydávají za výsledek dlouhodobých kontraktů, nasmlouvaných ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a zavedením souvisejících sankcí.

Kromě Orlenu, jenž v Česku provozuje přes 420 čerpacích stanic, převážně pod značkou Benzina, zaznamenal v březnu mohutný nárůst rafinačních marží také maďarský MOL. Ten v Česku provozuje 304 čerpacích stanic a je tak jejich druhým největším provozovatelem, právě po Orlenu.

Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu dokonce zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti MOL 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.

Zcela mimořádné navýšení i hodnoty rafinační marže společností Orlen i MOL dávají alespoň částečně za pravdu těm, kteří během rekordního nárůstu cen pohonných hmot v ČR během letošního března upozorňovali, že je z podstatné míry výsledkem maržové politiky rafinérií, distributorů pohonných hmot a samotných čerpacích stanic. Právě v reakci na tuto kritiku vláda premiéra Petra Fialy přistoupila ke kontrole marží čerpacích stanic. Porovnává je s cenami, jež se ustavují na surovinové burze v Rotterdamu.

Mimořádné rafinační marže společností Orlen i MOL ale signalizují, že alespoň z části tuzemští motoristé či dopravci v březnu za pohonné hmoty platili zcela nestandardně více, než by odpovídalo reálným nákladům a běžným maržím.

Tím, že se Fialova vláda zaměřila pouze na srovnání marží čerpacích stanic s cenami na rotterdamské burze, soustředila se pouze na část komplexní problematiky. Dá se tedy říci, že do značné míry „mířila vedle“. A to právě může vysvětlovat nynější Stanjurovu nespokojenost. Pokud by vláda, resp. ministerstvo financí problematiku uchopily komplexněji a analyzovaly cenotvorbu a maržovou politiku společností typu Orlen či MOL, zahrnujících celý dodavatelský řetězec, od rafinérií po čerpací stanice, zjevně by musely dospět k jinému než dosavadnímu závěru.

Cena ruské ropy Ural běžně kolísá kolem ceny severomořské ropy Brent, která je klíčovým světovým měřítkem. V důsledku ruské invaze a souvisejících sankcí se však Ural ocitl ve velké slevě, až kolem 30 dolarů za barel, která se ale nyní poněkud snižuje (data: Bloomberg).

Lukas Kovanda, ekonomLukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Bitcoin prolomil hranici 17 tisíc dolarů

Afri

Nadace ČEZ přispěla českým neziskovkám na profesní rozvoj částkou pět milionů korun

Afri

Cirkulární ekonomika má velký dopad na forování byznysu a ekonomiky

Afri