Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
V případě nafty je situace poněkud jiná. Nafta včera byla levnější o 86 haléřů na litr v porovnání s její cenou z 31. května, takže v jejím případě je efekt snížení spotřební daně znatelnější.
Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot, které vládu vyjde na miliardu korun měsíčně, tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.
Čtyři miliardy korun, které vládu opatření bude přes léto stát, přitom představují dvojnásobek roční úspory plynoucí ze snížení slevy na jízdném na veřejnou dopravu pro studenty a důchodce. Toto snížení slevy platí od letošního dubna.
Fialova vláda slevu na jízdném, která platila za Babišovy vlády, nezrušila, ale jen snížila. Snížením spotřební daně z pohonných hmot zase svým způsobem navazuje na krok předchozí Babišovy vlády, která o jednu korunu na litr snížila spotřební daň z motorové nafty, a to se začátkem roku 2021.
V řadě kroků v ekonomické oblasti tak Fialova vláda víceméně navazuje či pokračuje v opatřeních Babišova kabinetu. Dalším příkladem je plošný a nesystémový mimořádný příspěvek 5000 korun na dítě, který nese řadu rysů „rouškovného“ Babišovy vlády z roku 2020.
Varovným výsledkem nedostatečného odpoutání se od hospodářské politiky Babišovy vlády jsou plánované deficity. Ten letošní nakonec podle všeho citelně přesáhne 300 miliard. V příštím roce to podle ministerstva financí nemá být o moc lepší – počítá se schodkem bezmála 300 miliard. To jsou však objektivně málo ambiciózní čísla, navíc zatím bez náznaku tolik žádoucí dlouhodobé koncepce škrtů a úspor veřejných výdajů.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank