Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně

kolona aut

Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.

Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023

benzinkaJenže benzín včera byl podle dat CCS už jen o 36 haléřů na litr levnější než poslední den před snížením daně, tedy 31. května. Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze mohou už dnes, přesně týden po zavedení snížení daně, řidiči platit za benzín více než před snížením daně (dnešní cenu se dozvíme zítra ráno). Efekt snížení daně by tak byl v případě benzínu opticky „smazán“ za jediný týden.

V případě nafty je situace poněkud jiná. Nafta včera byla levnější o 86 haléřů na litr v porovnání s její cenou z 31. května, takže v jejím případě je efekt snížení spotřební daně znatelnější.

ShellCena velkoobchodně prodávané nafty na surovinové burze v Rotterdamu se však stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu přes 30 tisíc korun za tunu. To znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je také stále vysoko, kolem 120 dolarů za barel.

Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot, které vládu vyjde na miliardu korun měsíčně, tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může – a také je, jak vidíme – být překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.

Čtyři miliardy korun, které vládu opatření bude přes léto stát, přitom představují dvojnásobek roční úspory plynoucí ze snížení slevy na jízdném na veřejnou dopravu pro studenty a důchodce. Toto snížení slevy platí od letošního dubna.

Fialova vláda slevu na jízdném, která platila za Babišovy vlády, nezrušila, ale jen snížila. Snížením spotřební daně z pohonných hmot zase svým způsobem navazuje na krok předchozí Babišovy vlády, která o jednu korunu na litr snížila spotřební daň z motorové nafty, a to se začátkem roku 2021.

V řadě kroků v ekonomické oblasti tak Fialova vláda víceméně navazuje či pokračuje v opatřeních Babišova kabinetu. Dalším příkladem je plošný a nesystémový mimořádný příspěvek 5000 korun na dítě, který nese řadu rysů „rouškovného“ Babišovy vlády z roku 2020.

Varovným výsledkem nedostatečného odpoutání se od hospodářské politiky Babišovy vlády jsou plánované deficity. Ten letošní nakonec podle všeho citelně přesáhne 300 miliard. V příštím roce to podle ministerstva financí nemá být o moc lepší – počítá se schodkem bezmála 300 miliard. To jsou však objektivně málo ambiciózní čísla, navíc zatím bez náznaku tolik žádoucí dlouhodobé koncepce škrtů a úspor veřejných výdajů.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Kdo ve skutečnosti zachraňuje české živnostníky? Vláda to není…

Afri

Druhá vlna pandemie může zlevnit nemovitosti

Afri

Balance Club Brumlovka dokončil první etapu rozsáhlé rekonstrukce

Afri