Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Slováci ji mají vyšší, navzdory nižší inflaci; vůbec největší bídu má pět zemí, které vesměs platí eurem
Index bídy vzniká jako součet míry nezaměstnanosti a míry inflace. Výpočet aktuálního indexu bídy vychází z nejnovějších dat, jak je zveřejňuje Eurostat: tedy z březnové míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU a z dubnové míry inflace v těchto zemích.
Index bídy v Česku činí 15,5 bodu. Údaj je součtem březnové míry nezaměstnanosti v ČR, dle metodiky ČSÚ, resp. Eurostatu, která činí 2,3 procenta, a dubnové míry harmonizované inflace, jež v ČR představuje 13,2 procenta.
Zatímco tedy Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace v EU, index bídy má „až“ desátý nejvyšší v EU (viz graf níže). To proto, že tíživost dopadu citelné inflace tlumí stále velmi nízká nezaměstnanost. Zaměstnaní lidé se pochopitelně s inflací utkávají snáze než ti nezaměstnaní. A v Česku dlouhodobě panuje nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU.
Třeba Itálie vykazuje třikrát až čtyřikrát vyšší míru nezaměstnanosti než Česko. Italská míra nezaměstnanosti je tudíž už tak vysoká, že znatelně tlumí dopady inflace, pramenící například z prudkého růstu cen energií. Inflace v Itálii, představující 6,3 procenta, je totiž ani ne poloviční v porovnání s tou v ČR. Index bídy je v Itálii ovšem nakonec jen mírně nižší než v Česku (14,6 v 15,5); a to přesto, že má ČR více než dvojnásobnou inflaci.
Index bídy zemí EU současně demonstruje, že euro nechrání ani před inflací, ani před nezaměstnaností. Vždyť nejvyšší hodnotu indexu vykazuje úvodem zmíněná pětice zemí, které eurem platí.
Hlavní ekonom, Trinity Bank