Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).
Řetězce a obchodníci si prý loni a jen na cukru „namastili kapsu“ 500 miliony korun navíc
Rozdrobení zemědělci prý nemají zdaleka takovou tržní sílu jako koncentrované (oligopolní) řetězce, aby ovlivnili cenu. Jinak než oligopolním působením řetězců prý nelze vysvětlit dramatické zdražení nejen cukru, ale třeba také vajec.
Závěry České zemědělské univerzity tak stvrzují poznatek zveřejněný na stránkách České národní banky, že loni dramaticky stoupl podíl marží a zisků (třeba právě řetězců) na celkovém výkonu české ekonomiky (viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Nerovny-dopad-inflace-na-ceske-domacnosti-poznatky-z-narodnich-uctu/)
Podstatnou složkou rapidní inflace tak v Česku loni byla nebývale rozbujelá takzvaná maržová inflace (neboli inflace zisků firem), o níž hovoří například největší švýcarská banka UBS (viz zde).
Maržovou inflaci umožnily fabulativní narativy řetězců a dalších firem, že kvůli válce na Ukrajině a jejím dopadům je třeba zdražovat více, než bylo vzhledem k objektivnímu růstu nákladů nutné. Veřejnost, vystrašená z války, a to i politiky, v rámci svého strachu tolerovala řetězcům a firmám obecně vyšší marže, a tedy i vyšší zisky. Nechala se holit jako příslovečná ovečka.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
