Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Vláda dá v této topné sezóně lidem na energie zhruba 18 miliard korun

elektřina

Z textů je patrné, že typická domácnost při snížení DPH za 21 na nula procent na elektřinu ušetří zhruba 2500 korun měsíčně. Pokud tedy o tolik vzroste cena elektřiny, bude “na svém”.  Vláda však dá v této topné sezóně lidem na energie zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, měla-li by šetřit.

Vláda dá v této topné sezóně lidem na energie zhruba 18 miliard korun

Elektřina z obnovitelných zdrojů_1)    Co doporučuje Evropská komise 

Evropská komise minulý týden publikovala sadu doporučení členským zemím EU, jak čelit prudce rostoucím cenám energií (zde).  

Navržená opatření se dělí na okamžitá a střednědobá.  

Okamžitá opatření, zejména: 

1)  Pomoc s platbou účtů za energie, které se dostane těm sociálně nejzranitelnějším. Lze ji financovat z výnosů z prodeje emisních povolenek. Ty si ze zákona a pod hrozbou pokut musí kupovat například uhelné elektrárny nebo teplárny, aby mohly vyrábět elektřinu, resp. teplo, a vypouštět tedy znečištění v podobě částic oxidu uhličitého. 

2)   Státní garance znemožňující odpojení odběratele ze sítě či umožnění dočasného odkladu platby za energie.  

3)   Možnost dočasně od daně osvobodit či uplatnit sníženou sazbu daně pro sociálně zranitelné domácnosti, a to v případě daně z elektřiny, uhlí, plynu nebo pevných paliv. (V Česku už vláda schválila snížení DPH na energie ze 21 na nula procent, které má platit letos v listopadu a prosinci). 

4)   Plošné dotace odběratelům energií z řad domácností, které vykazují určitou úroveň odběru. Zacílená podpora firmám a podnikům, aby se mohli vyšším cenám energií přizpůsobit. 

Střednědobá opatření, zejména: 

5)    Zajistit účinnější využití a fungování systému plynových zásobníků na jednotném vnitřním trhu EU. 

2)    Složení ceny elektřiny u typické domácnosti (spotřeba 2,2 megawatthodiny, MWh, ročně)  

– ceny elektřiny platné pro období před začínajícím/nadcházejícím citelným zdražením; celkem výdaj cca 14 190 Kč ročně včetně DPH (bez DPH jde o částku 11 730 Kč): 

 Neregulovaná složka (daná vývojem ceny elektřiny na burze, ovlivnitelná třeba fixováním): 

Silová elektřina (proud vyrobený v elektrárně), bez DPH                 22,3 %                 4152 Kč 

  • Daň z přidané hodnoty ze silové elektřiny                                      6,1 %                   872 Kč 

Pevná platba za odběrné místo                                                             9,1 %                1292 Kč                 

Složka regulovaná Energetickým regulačním úřadem    

Distribuční poplatky                                                                                 33,2 %                4718 Kč 

Poplatek za příkon                                                                                   10,4 %                1481 Kč 

Příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny                                           9,3 %                   1318 Kč 

Platba provozovateli přenosové soustavy                                           1,5 %                    206 Kč 

Platba státu za organizaci trhu s energiemi                                        0,5 %                    74 Kč 

Daňová složka 

Ekologická daň z elektřiny (28,3 Kč/MWh)                                           0,5 %                    75 Kč 

Všechny uvedené ceny jsou včetně daně z přidané hodnoty (DPH), není-li uvedeno jinak. Sazba DPH činí 21 %. Takže například silová elektřina vyjde bez DPH na 4152 korun. Jinými slovy, běžná domácnost dá za vlastní elektřinu, tedy za samotný elektrický proud vyrobený v elektrárně, ročně zhruba 4150 Kč a dalších vice než 10 tisíc korun k tomu musí zaplatit na daních, poplatcích, příspěvcích a dalších platbách, tedy za položky, které přímo elektrický proud nepředstavují. 

3)    Na kolik to vyjde veřejnou kasu ČR? 

 Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit 

Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda v týdnu rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.  

Snížení sazby bude muset schválit Brusel, konkrétně tamní výbor pro DPH a eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. To by však neměla být závažnější překážka, neboť energetická krize zachvátila celou Evropu a jednotlivé státy nyní nouzově hledají způsoby, jak svým občanům od vysokých plateb za energie, jež je čekají, alespoň částečně ulevit. Brusel se také kvůli růstu cen energií obává růstu antiunijních nálad napříč EU, pročež podle všeho právě také odpuštění DPH v ČR odkývne, stejně jako posvětí podobná opatření v jiných unijních zemích.  

Schillerová uvažuje, že by dojednávala snížení DPH na nulu i na celý příští rok. V takovém případě by to státní kasu připravilo o dalších přibližně dvanáct miliard korun. Může však narazit na odpor nastupující vlády. Její pravděpodobný předseda Petr Fiala s plošným odpouštěním DPH na energie totiž nesouhlasí.  

Zároveň by stát mohl odpustit domácnostem osm miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje. O podobnou sumu by ulevil i firmám.   

Celkově by tedy stát v nejbližších měsících přišel o osmnáct miliard korun, o dalších možná až dvanáct pak v příštím roce. To je celkem 30 miliard korun, což rozhodně není zanedbatelná suma. A zvláště ne v této době, kdy stát musí hledat nemalé úspory. Podle studie řecké vlády ovšem během letošní topné sezóny lidé v EU zaplatí za energie navíc v přepočtu 2550 miliard korun. Z tohoto hlediska je tedy úleva českým občanům a firmám za 18 miliard poměrně zanedbatelná. 

Je zjevné, že zelené politiky EU mají své obrovské náklady. Přitom pokud státy budou na dluh pomáhat svým občanům platit prudce navýšené účty za energie, jdou tím proti smyslu emisních povolenek a zdražování energií z fosilních zdrojů. Cílem totiž je, aby citelné zdražení těchto energií, jež nebude kompenzováno státní dotací, přimělo domácnosti a firmy v EU k přechodu na obnovitelné zdroje.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

lukas@lukaskovanda.cz
www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Diakonie založila sbírku na pomoc lidem v tornádem poškozeném regionu

Afri

Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko

Afri

Nové „covidové” programy, včetně kompenzačního bonusu za 1000 korun, jsou fiaskem

Afri