Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Ekonomika

Vláda nakonec bude muset novelizovat státní rozpočet

nova-vlada

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

Přestože Jurečkův argument zní logicky, pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří „vejít“ do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný. Musela by v takovém případě nakonec stejně rozpočtový zákon novelizovat. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard.

V tomto miléniu, počínaje rokem 2001 a konče loňskem, totiž vlády v těch letech, v nichž celoročně nakonec hospodaří schodkově, vykazuje za první tři měsíce roku v průměru deficit, který odpovídá patnácti procentům celkového celoročního schodku státního rozpočtu. Uvedená průměrná hodnota patnácti procent platí také pro zúžené, novější období let 2010 až 2022 (viz graf níže). V těchto výpočtech nejsou zahrnuty roky 2016 a 2018, kdy tehdejší vlády hospodařily s celoročním přebytkem státního rozpočtu.

Letos za první tři měsíce roku činí schodek už 166,2 miliardy korun. Jestliže vláda plánuje mít schodek maximálně 295 miliard, už tedy „vypotřebovala“ 56 procent této maximální částky. Přičemž, jak už jsme si řekli, dlouhodobý průměr činí za první tři měsíce pouze patnáct procent celkového celoročního deficitu. Pokud by vláda měla být letos za první čtvrtletí na této dlouhodobě průměrné úrovni patnácti procent, musela by ke konci března mít schodek nejvýše kolem 44 miliard korun. Ve skutečnosti jej má o zhruba 122 miliard vyšší.

Samozřejmě, letošní rok je vzhledem k mimořádné situaci na energetických trzích – loňské i letošní – specifický. Přesto se zdá být s ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun. Citelně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun. 

Vláda letos za první tři měsíce „vypotřebovala“ již 56 procent maximálního možného schodku. V tomto miléniu jedině v roce 2008 měla za první tři měsíce vypotřebováno ještě více, tehdy to však bylo zhruba třináct z konečných přibližně devatenácti miliard celoročního schodku. Dlouhodobý průměr „vypotřebovaného“ schodku za první tři měsíce činí jen patnáct procent. Průměr je vypočten na základě situace v letech 2001 až 2022.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu

Afri

Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat

Afri

Hypotéky prudce zlevňují

Afri