Rámcově lze souhlasit s pohledem prezidenta Zemana na ekonomickou situaci země, které představil ve svém dnešním vánočním projevu. Ovšem s několika „ale”. Sektor služeb je skutečně zasažený zvláště tíživě. Dopadů koronavirové krize ale nejsou ušetřeny ani jiné sektory. Například stavebnictví se letos propadne nejspíše o osm procent a v příštím roce o dalších šest, takže pan prezident na věc hledí přes dvoje růžové brýle, když soudí, že patří mezi „téměř nedotčené” sektory.
Prezident Zeman si při vánočním hodnocení české ekonomiky nasadil hned dvoje „růžové brýle”
Pan prezident dále nabízí poměrně příznivé hodnocení odolnosti tuzemského průmyslu a zemědělství, kde už má takový pozitivní pohled své opodstatnění. Například průmysl se po jarní vlně koronavirové krize totiž zotavil přes léto rychleji, než se obecně čekalo. A druhá vlna jej tak nezasáhla díky tomu, že klíčová odbytiště českého exportu v čele s Německem nebyla šířením koronaviru ochromena tak jako při první, jarní vlně.
Krizí navýšený dluh šel, jde a půjde skutečně z velké části na pomoc firmám, aby nezkrachovaly, a podnikům, aby nepropouštěly. Tato pomoc na dluh je účinná, neboť Česko si s přehledem udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti v EU.
Z prezidentova projevu lze však také vyvodit, že si přeje, aby stát zůstal i po krizi v ekonomice aktivnější než před jejím propuknutím, neboť hovoří o dlouhodobých zvýhodněných úvěrech se státní garancí. S tím ovšem nelze souhlasit. Zásahy státu do ekonomiky byly již před krizí na poměrně vysoké úrovni a krize by neměla být důvodem k dalšímu nárůstu jeho zasahování do hospodářství. Stát by se tedy měl po odeznění krize z ekonomiky poměrně rychle stáhnout na výchozí úroveň, aby nenastalo přehnané postátnění ekonomiky, které dlouhodobě vede k národohospodářské stagnaci, relativnímu chudnutí obyvatelstva, zaostávání a ztrátě konkurenceschopnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
