Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Politika

Korespondenční volba ANO či NE?

V pondělí 21. března 2022 se uskutečnil pod záštitou ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve spolupráci s Institutem Václava Klause seminář na téma „KORESPONDENČNÍ VOLBA“.

Korespondenční volba ANO či NE?

Seminář byl bezchybně řízen předsedou Ústavně-právního výboru Mgr. Radkem Vondráčkem. Pětihodinový seminář hned na začátku prostřednictvím videoprezentace pozdravil prezident České republiky Ing. Miloš Zeman. Bylo zřejmé, že téma „korespondenční volba“ je mimořádně závažné, což potvrdila i kvalita účastníků semináře. Byli to ústavní znalci této problematiky a opravdové kapacity.

Patrik Nacher

První příspěvek přednesl Ing. Patrik Nacher, po něm následoval PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc., dále následovali prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D., dále PaedDr. Ivo Strejček, prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., doc. JUDr. Jan Kudrna, Ph.D. a seminář zakončil JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, Ph.D. Do vysoce odborné debaty se zapojila i řada přítomných hostů, např. prof. JUDr. Helena Válková, CSc. a další. V průběhu zazněla celá řada argumentů, hlavně „proti“ a několik málo „pro“. Byly uvedeny i příklady manipulovaných prezidentských voleb v Rakousku, kdy se musely opakovat, byly uvedeny i velmi problematické prezidentské volby v USA apod.

Z celého semináře a následné diskuze vyplynul celkem jednoznačný závěr, který spočíval v odmítnutí korespondenční volby jako takové. Argumentů proti této formě volby byla celé řada a popisovat jednotlivé přístupy by bylo nad rámec tohoto komentáře.

Korespondenční volba, byť pro zahraniční voliče, by byla otevřením prostoru pro další úpravy důležitého ústavního zákona, který zajišťuje všeobecnou, svobodnou a tajnou volbu. Současný volební zákon je v praxi přes třicet let a plně vyhovuje požadavkům objektivní a tajné volby. Je docela příznačné, že s jakoukoliv změnou současného volebního zákona by přišly další a další úpravy, a to nejen zavedení korespondenční volby i pro voliče v ČR, ale následně i zavedením např. internetové možnosti voleb atd. Všechny další možnosti voleb nabízejí nejrůznější způsoby manipulace, včetně volby neosobní, netajné a vlivové.

Je zjevné, že vyvíjený tlak na zavedení korespondenční volby uplatňují zejména strany, které se pohybují jednak na hraně uzavírací klauzule pro vstup do Parlamentu a jednak počítající s možností manipulace výsledků, zejména hlasů přicházejících z mocnějšího zahraničí, což je západní Evropa, USA a Kanada. Je velmi pravděpodobné, že současné parlamentní strany se také pokusí i o změnu přímé prezidentské volby zpět na volbu nepřímou.

Vzhledem k současnému rozložení politických sil v Parlamentu je možné, že korespondenční volba bude přijata, zrovna tak, jako může dojít i ke změně přímé volby prezidenta. Musíme mít ale na paměti, že silný zájem po změně volebního zákona nevychází z touhy po zdokonalení demokracie u nás a po zajištění větší anonymity voleb, ale spíše naopak. Jakákoliv snaha po změně volebního zákona zcela jednoznačně vychází z účelovosti této změny, která má dlouhodobě zajistit politický monopol stranám, které mají dlouhodobý zájem na vládnutí v naší zemi. Politické strany prosazující korespondenční volbu si jsou jisty předpokládanou skutečností, že ze zahraničí obdrží statisíce hlasů ve svůj prospěch, což by mohlo posílit jejich postavení v kterémkoliv zákonodárném sboru.

Jiří Oberreiter

Podobné příspěvky

 V prvním kole slovenských prezidentských voleb získal nejvíce hlasů Ivan Korčok

Redakce

Praha Olympijská; rozcestník Pavla Trauba

Redakce

Svoboda nebyla nikdy zadarmo

Jaroslav Hauer