Tentokrát si zástupci Kroměřížské výzvy do Galerie Lucerna pozvali nejen své věrné fanoušky, ale i kritiky, nikoli však kritiky cíle, o který „kroměřížanům“ jde, ten všichni označovali za „bohulibý“ a „společnostilibý“. Co na tom, že většina českého národa je s dnešním prezidentem Milošem Zemanem spokojena?
Asi nejlépe to za kritiky cesty, kterou Kroměřížská výzva zvolila, vyjádřil komentátor Petr Honzejk. „Pokud někdo chce porazit Miloše Zemana, musí získat část voličů, kteří volili Miloše Zemana. Miloš Zeman ve výzkumech veřejného mínění získává podporu 55 až 60 % dotázaných, a ti mu nevěří jen pro nic za nic. Miloš Zeman nějak artikulujue jejich životní pocit a pokud Kroměřížská výzva říká, že chce pezidenta, za kterého se nebudeme stydět, tak tito voliči se za Miloše Zemana nestydí.“


Kroměřížská výzva vznikla v květnu tohoto roku, spojila prakticky kompletní „Pražskou kavárnu“ a v jejím prohlášení se praví: „Budeme stát proti přesile miliardového kapitálu.“ Její předáci ovšem stále nenalezli způsob, jak neutralizovat skutečně největší zbraň současného prezidenta, kterým jsou voliči, kterí Miloše Zemana volili a nadále ho podporují.
Honzejk aktivistům Kroměřížské výzvy směřoval otázky, zda Kroměřížskou výzvou organizovaný „peloton“ je něco jako „primárky“ v USA a čí to tedy „primárky“ vlastně jsou, jaká jsou pravidla těchto „primárek“ a zda se všichni relevantní kandidáti chtějí těchto primárek zúčastnit.
„Jsou to primárky občanské společnosti? Kdo to ale je ta občanská společnost? Jsou to lidi, kteří se sešli co nejdál od Prahy, aby to nevypadalo, že je to pražská kavárna?“ Honzejk také připomněl, že pokud Kroměřížská výzva není organizovanu strukturou, tak žádná kritéria, podle nichž se budou vybírat relevantní kandidáti, nejspíš ani vzniknout nemůžou, a dal za pravdu mluvčímu prezidenta Jiřímu Ovčáčkovi, který na adresu pelotonu řekl, že jsou to primárky pražské kavárny.
Někteří jedinci, do nichž petenti Kroměřížské výzvy vkládali své naděje, jako je Michal Horáček, navíc od ní nyní dávají ruce pryč, což podle jiného pozvaného kritika, publicisty Jiřího Leschtiny není vůbec překvapující: Její podpora kandidátovi nebude polibkem smrti, ale přímo „francouzákem“ smrti.
Luděk Toman