Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Domácí Politika

Prezidentští favorité se nevyslovili ke covidové krizi

kandidati na prezidenti

K nejhlubší a nejkomplexnější společenské krizi od listopadu 1989 se vyslovili pouze dva uchazeči o úřad prezidenta, kteří nepatří mezi favority. Zbylých sedm kandidátů neodpovědělo na anketní otázky Iniciativy 21 týkající se jejich názorů na vládní postupy během bezmála tří let covidové krize. Postoje kandidátů prakticky nelze zjistit ani jinak, ve veřejných a mediálních diskusích k volbám je toto téma tabu.  

Iniciativa 21 zaslala všem devíti kandidátům na prezidentskou funkci sedm otázek. Týkaly se postupů státu během covidové krize: očkování, diskriminace, porušování lidských práv a zákonů, kvality oficiálních informací, mediálních kampaní, informací a dezinformací, cenzury či dopadu státních restrikcí na děti. Závěrečná otázka směřovala k celkovému hodnocení společenských pozitiv a negativ státních postupů (1).

Jen dva kandidáti z devíti odpověděli na otázky. Společnost se chová, jako by propastný společenský zlom s dlouhodobými následky neexistoval
Jedinými kandidáty, kteří odpověděli, jsou Jaroslav Bašta a Karel Diviš (2). Tři se omluvili pro nedostatek času (Pavel Fischer, Petr Pavel a Andrej Babiš), ostatní anketu navzdory upomínce ignorovali. Vzhledem k tomu, že covidová krize je bezprecedentním zlomem v politickém a společenském vývoji po listopadu 1989, je takový přístup uchazečů o nejvyšší úřad státu neospravedlnitelný. Postoje prezidentské kandidátky a kandidátů na covidovou krizi není možné zjistit snadno ani jinak. Sami se aktivně k tématu nevyjadřují a ve veřejných a mediálních debatách tato otázka nezaznívá.
Deník E15 např. uvedl covid mezi řadou dalších témat v podrobné anketě uchazečů o funkci hlavy státu (3) Zveřejněné informace se však týkaly jen jejich dílčích a minulých postojů, nikoli hodnocení situace z pohledu nyní známých faktů. Fakta přitom stále jasněji svědčí o omylech, manipulaci a celkovém selhání státu vůči občanům.
Během bezmála tří let covidové krize vrcholní představitelé státu hrubě porušovali zákony včetně Ústavy, šlapali po lidských právech a lidské důstojnosti a medicína se poprvé v novodobé historii ocitla masově v rukou laiků a reklamních expertů, na nádražích a v obchodních centrech. Přitom nejhorší psychické i ekonomické následky státních lživých informací, manipulací, nátlaku a ignorování zákonů se teprve projeví s odstupem času.      

RNDr. Jan Piňos, mluvčí Iniciativy 21, řekl:

„Favorité prezidentských voleb a velká většina dalších kandidátů na nejvyšší funkci ve státě nedokážou říci, co si myslí o nejhlubší krizi, kterou prošla naše země od listopadu 1989. Iniciativa 21 zaslala všem devíti uchazečům anketní otázky týkající se postupů státu vůči občanům během tří let  covidové krize. Odpověděli na ně jen dva kandidáti, Jaroslav Bašta a Karel Diviš. Voliči přitom mají ovšem právo vědět, jak se zájemci o prezidentské křeslo stavějí k událostem, které nejotřesněji zasáhly do životů nás všech.“

„Názory uchazečů na covidovou krizi, zejména ve světle faktů vycházejících postupně najevo, nejde běžně zjistit ani jiným způsobem. Kritickému hodnocení se vyhýbají jako čert kříži a stejně tak se chovají novináři v debatách s kandidáty. Je to zpráva o stavu společnosti – politici, úřady, vědci, velká média a nyní i kandidáti na prezidenta se tváří, jako by se tu tři roky nic zvláštního nedělo. Jako by stát a média soustavně nelhala, jako by stát vytrvale neignoroval zákony a hromadně neporušoval lidská práva. Jako by se medicíny nezmocnili reklamní agenti a nepřesunula se z ordinací na nádraží, jako by miliony lidí nepopletli své zdraví se vstupenkou do kavárny či posilovny.“

Jediný uchazeč o funkci prezidenta, který se kvalifikovaně a soustavně od počátku  covidové krize vyslovoval kriticky k postupům státu, Karel Janeček, byl za nedůvěryhodných okolností ze soutěže o prezidentské křeslo vyloučen.“  

„Politická, odborná a společenská reflexe covidové krize je tabu. Není se čemu divit.  V propastném selhání politiků, úřadů, vědy a medicíny mají máslo na hlavě skoro všichni včetně většiny občanů. Kdo v situaci masového selhání má zájem o pravdu a spravedlnost? Strkání hlavy do písku je však nesmírně krátkozraké, času účtování na základě faktů se nepůjde vyhnout.  Čím dříve se z krize poučíme, tím lépe pro všechny.“

RNDr. Jan Piňos

MUDr. Jana Gandalovičová

Poznámky:

(1) otázky zaslané prezidentským kandidátům:
 
1. Bylo bezpečné naočkovat většinu populace včetně nerizikových jedinců novátorskou genetickou vakcínou s neznámým bezpečnostním profilem v nouzovém režimu bez řádné doby otestování? Bylo správné nutit do očkování i lidi, kteří nemoc covid-19 prodělali?
2. Stát prosazoval očkování proti covidu pomocí šíření strachu a diskriminace neočkovaných. Bylo porušování lidských práv a zákonů ospravedlnitelné danou situací?
3. Poskytovala veřejnoprávní a další hlavní média pravdivé a vyvážené informace o covidu a strategiích k zvládnutí situace včetně informací o možných rizicích očkování a dalších státních restrikcí tak, aby se lidé mohli svéprávně rozhodovat?      
4. Souhlasil(a) jste s návrhem povinného očkování proti covidu určitých profesních a věkových skupin a podpořil(a) byste jej  případně i v budoucnosti?
Jste pro očkování dětí proti covidu?
5. Jak hodnotíte vliv státních restrikcí během covidové krize na děti a mladou generaci?  
6a. Souhlasil(a) jste s omezováním svobodného šíření informací v médiích i na internetu týkajících se onemocnění covid-19 a postupů státu vůči němu včetně informací a názorů předních nezávislých odborníků?
6b. Jak hodnotíte dosavadní vládní “boj s dezinformacemi” a příslušný připravovaný zákon včetně novelizace trestního zákoníku, což má umožnit státu blokovat nepohodlné názory a trestat jejich autory?
7. Jak hodnotíte celospolečenská pozitiva a negativa postupu státu během téměř tří let covidové krize? Jaké z ní plyne poučení?  
Odpovědi prosím pošlete do neděle 8. ledna 2023 na adresu info@iniciativa21.cz    

(2) Odpovědi Jaroslava Bašty

1. Nebylo to bezpečné, naopak očkování nevyzkoušenou genetickou vakcínou považuji za hazard se zdravím populace kvůli možným dlouhodobým následkům. Dvojnásob to platilo pro lidi s dostatkem protilátek. Zde možná hrály roli komerční zájmy, ne ohled na zdraví.
2. Určitě to nebylo ospravedlnitelné. Dostali jsme velmi hořkou lekci o aroganci moci.
3. Neposkytovala. V tomto ohledu stát i média selhali.
4. Nesouhlasil a nepodpořil.
5. Už v současnosti to má na mladou generaci velmi negativní vliv, zejména v oblasti vzdělávání. Prohloubily se sociální rozdíly, narostl počet neuróz a trvalých psychických následků.
6 a) Nesouhlasil a v jednom ze svých komentářů jsem upozornil na to, že státní orgány postupovaly dle Bidermanovy tabulky donucování  https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bidermanova-tabulka-donucovani-Basta-predklada-mrazive-shody-Drive-pouzito-na-valecne-zajatce-dnes-na-Cechy-658736
6 b) Jde o návrat do totality. Cosi velmi podobného jsem zažil v roce 1969.
7. Pozitiva byla pouze na začátku, kdy např. šití roušek pomohlo stmelit občany a solidárně si navzájem pomáhat. Pak ze strany státu kromě zmatků a nesmyslné buzerace (viz mnou citovaný komentář) převládly komerční zájmy spojené s prodejem vakcín, které vakcínami nebyly.

Odpovědi Karla Diviše

1. Medicínské aspekty neumím posoudit, nicméně se mi nelíbilo tlačit na povinné očkování bez zveřejnění všech relevantních dat, zejména přesně popsaných rizikových skupin na základě věku, pohlaví a BMI. Tato data český stát z nemocnic měl a nikdy s nimi plnohodnotně nepracoval.
2. Bez zveřejnění relevantních dat nikoliv.
3. Myslím si, že více než média selhával stát.
4. Je běžné zejména u lékařů, že se při práci s pacienty očkováním i v případě jiných nemocí běžně chrání. S povinným očkováním dětí proti covidu rozhodně nesouhlasím.
5. Mladá, ale i starší generace byla restrikcemi hodně zasažena, o čemž svědčí zvýšené statistiky psychických poruch a třeba i rozvodovosti.
6. Jsem zásadním odpůrcem cenzury. Lepším řešením se mi jeví vzdělávání dospělých i dětí, jak pracovat s informacemi, jak je vyhledávat, jak je třídit a jak je využívat.
7. Pod „rouškou covidu“ došlo i k obrovskému zadlužení státu, přičemž ne všechny výdaje směřovaly na řešení covidové krize. Musíme být lépe připraveni na krizové situace, musíme pracovat s fakty a lépe komunikovat s lidmi.
https://www.e15.cz/kandidati-na-prezidenta

Podobné příspěvky

Žádat o odpuštění bez pokání, nemá smysl, vyplynulo z výročí upálení

Šebík

Dne 13. 11. 2021 se konal 14. Republikový sněm Svobodných v Praze – Hostivaři

Afri

Čínský drak sází na trh: Jak vypadá hybrid kapitalismu a socialismu a proč Čínu neovládli tržní paraziti?

Afri