Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Domácí Politika

Reakce CZECH FOREST think tank na jmenování ministra zemědělství

Zdeněk Nekula

NOVÉMU PŘÍSTUPU STÁTU K LESNICTVÍ BY MĚLY PŘEDCHÁZET ANALÝZY ZALOŽENÉ NA KOMPLEXNÍM ODBORNÉM POHLEDU

Členové think tanku CZECH FOREST vítají a oceňují, že problematika lesů tvoří v koaliční smlouvě SPOLU nepřehlédnutelnou část. Přesto si dovolují uvést před finalizací programového prohlášení vlády několik odborných připomínek a podnětů, ale také varovat před některými rozpory a možnými dopady dílčích návrhů. Snahou think tanku je komplexní pojetí pohledu na lesnicko-dřevařský sektor, který hraje zásadní roli v péči o krajinu, zaměstnanosti na venkově, ale také v produkci téměř jediného skutečně ekologického obnovitelného materiálu.

Zeman jmenoval Zdeňka Nekulu ministrem zemědělství

Podle našeho názoru by další směřování lesnicko-dřevařského sektoru mělo být založeno na odborné diskuzi a konsensu s respektem k tržnímu a podnikatelskému prostředí. Zároveň si dovolujeme upozornit na riziko spojené s pocity, že v oboru, kde se některé změny projeví v horizontu desítek až stovek let, známe nyní jedinou správnou cestu přístupu k lesům.

Lesnicko-dřevařský sektor tvoří z poloviny nestátní vlastníci lesů a z naprosté většiny nestátní podnikatelské subjekty zajišťující péči o les a zpracování dříví. Proto je podle mého názoru nutné vhodnou lesnickou politikou, legislativou a případnou podporou vytvářet přehledné, stabilní a stimulující podnikatelské podmínky“, řekl Jan Příhoda

Lesy pokrývají třetinu území naší republiky, lesní majetky představují v ČR 300 tisíc vlastníků a v důsledku dopadů klimatické změny a následné kůrovcové kalamity se lesnicko-dřevařský komplex nachází ve složité situaci. Lesy budou hrát nadále klíčovou roli v naplňování klimatických cílů fixováním CO2, produkcí obnovitelných zdrojů a materiálů, ale i zadržováním vody v krajině, udržováním biodiverzity. Aby všechny cíle mohly být dlouhodobě naplňovány, je nutné nahlížet na problematiku komplexním způsobem a počítat s nutností podpory lesů po kalamitě.

Základním parametrem lesního hospodářství by měla být trvalá udržitelnost postavená na rovnocenném přístupu k jejím třem pilířům – ekologickému, sociálnímu a ekonomického. Změny a opatření, která nebudou chápat lesnicko-dřevařský sektor jako komplex s širokým spektrem produktů a budou odrážet zájmy pouze úzké skupiny zájmových organizací, mohou vést k zásadním negativním ekonomickým i ekologickým dopadům a mohou představovat zásadní rizika pro společnost..“, říká Stanislav Slanina

V koaliční smlouvě silně akcentovány ekologické a mimoprodukční funkce naznačující související pokles produkční role lesů. Zároveň se ovšem počítá s navyšováním podílu obnovitelných zdrojů energie a s podporou využívání výrobků z dříví. Proto CZECH FOREST think tank považuje za důležité navrhnout zpracování detailní analýzy dopadů v koaliční smlouvě zmiňovaných kroků při zohlednění dopadů kůrovcové kalamity na zásoby dříví za účelem odstranění možného rozporu mezi podporou a omezeními s možnými ekonomickými dopady na vlastníky lesů, podnikatelskou sféru a státní rozpočet. 

Pochybnosti si dovolujeme vyjádřit i k otázce posilování vlastních kapacit státních lesů bez odpovídající analýzy její výhodnosti a dopadů na tržní a fungující prostředí. Za chybu v oblasti státní lesnické politiky bychom považovali návrat k Národnímu lesnickému programu II, který vznikal ve zcela odlišných (přírodních, společenských, hospodářských) podmínkách, než v kterých se nacházíme nyní a nijak nereflektuje současnou klimatickou, společenskou situaci.

K obezřetnosti vyzýváme také při vyhlašování nových národních parků. Minimální podmínkou pro vyhlášení nových národních parků by podle našeho názoru mělo být referendum mezi místními obyvateli a podnikateli, včetně vlastníků půdy a zveřejnění nákladů státního rozpočtu, které by byly s tímto krokem spojeny. Jsme přesvědčeni, že dosavadní míra ochrany přírody například v poměrně hustě osídlené oblasti Křivoklátska (CHKO a mnoho bezzásahových lokalit) je zcela adekvátní a dostatečná a při znalosti vývoje této oblasti můžeme vyloučit, že by nevyhlášením národního parku mohlo dojít k jakékoli devastaci přírodních hodnot tohoto území. Naopak je vysoce pravděpodobné, že vyhlášení NP v této po staletí kulturní krajině může vést k napětí mezi místními obyvateli, úbytku pracovních příležitostí a v případě jednostranného pohledu na ochranu přírody (jako například v NP České Švýcarsko) i k devastaci území a omezení přístupnosti pro návštěvníky lesů.

Pokud lesníci v kulturní krajině hospodaří natolik zodpovědně, že zde významně roste přírodní hodnota, potom na ně může převedení hospodaření do národního parku působit značně demotivačně“, dodává Michal Pernica.

Jsme přesvědčeni, že je třeba pečovat o lesy tak, aby se zvýšila jejich schopnost odolávat klimatické změně, škůdcům, či jiným tlakům, které se v budoucnosti mohou objevit. Lesníci znají a aplikují postupy, kterými toho můžeme dosáhnout a na významné části našich lesů se toto již daří (postupná změna druhové skladby, větší podíl přirozené obnovy, atd.) Pro změnu směřování je třeba ale vytvářet podmínky spíše pozitivní motivací a podle našeho názoru by bylo chybou rezignovat na systém tzv. samofinancování lesního hospodaření.  

Ing. Jan Příhoda

Předseda CZECH FOREST TT, z.s.

Podobné příspěvky

Fialova vláda závodí levicí a populisty

Redakce

Sedm lidoveckých kandidátů do Senátu uspělo v letošních volbách

Redakce

Turecké sankce poškozují české oceláře

Redakce