PROČ KANDIDUJI?
To rozhodnutí neplyne z nedostatku práce, ale ze situace v naší zemi. Máte pravdu, že celý život jsem pracoval s lidmi. Různého věku, rozličných životních zkušeností, rozdílných názorů. Přitom jsem došel k závěru, že nezbytné je vždy najít to, co je spojuje. Lidé musí věřit smyslu své práce. A kolem sebe nyní vidím politiky, kteří nás rozdělují. Neumějí nebo nechtějí stavět na tom společném, ale raději volí pohodlnější cestu vytváření nepřátel, které je nutné porazit. Jdou do věcí spíš silou než rozumem a citem. Je jasné, že vždy budeme mít u nás na spoustu věcí odlišné názory. Ale úkolem politika je myslet na každého ve společnosti. Znát důvody jeho obav či nespokojenosti a snažit se je řešit. Ne se jednoduše starat jen o své příznivce a na ostatní se lidově řečeno vykašlat. Téměř ve všech oblastech našeho života nám chybí společná, národní vize a strategie. Proto neumíme dost dobře zvládat současné krize.
Krize? Je jich víc?
Cítím ve společnosti veliké napětí, obavy a nespokojenost
Samozřejmě. Propojily se nám krize bezpečnostní, energetická a inflace. Nedaleko od našich hranic je válka. Její vinou, ale i chybou našeho lehkovážného předešlého přístupu k zabezpečení naší země energiemi tu máme krizi energetickou, tedy náklady svícení a topení zdražily šíleným způsobem. A do toho se zdražuje téměř vše. Zvládnutí takové situace vyžaduje schopnost spojit síly a pracovat společně. Zní to jednoduše, ale vidíme, že se to politikům nedaří. Je jim bližší košile popularity než náš společný kabát. Chybí zde někdo, kdo by je obrazně řečeno zavřel do jedné místnosti a donutil k rozhodnutí, které přesáhne jejich stranické či osobní zájmy.
Prezident má takové možnosti?
Potřebujeme konečně normálního prezidenta – pro celou zemi
Prezident je součástí politické moci a může ji uplatňovat. Navíc je z podstaty ten, kdo má myslet na zájem celku a nesmí se bát jej vyjadřovat a prosazovat. Není zavázán spolustraníkům, ale jen svým voličům.
Prezident má za úkol sjednocovat
V tom má mnohem volnější prostor pro svoje působení. Musí být ale aktivní, trpělivý a důsledný.
Já vím, že mezi politiky je mnoho rozumných lidí. V současné době ale nemáme čas vést nějaké vnitřní „války“. Musíme jednat. Lidem a firmám jde o existenci.
Vláda zastropovala ceny energií pro domácnosti, chystá další kroky. Co byste navrhoval udělat vy?
Jako lékař vím, že lepší je nemocem předcházet než je nechat vypuknout. Tuto šanci jsme už ale promarnili. Musíme jít dvěma cestami. Za prvé mít krizový plán. Vláda stále je za událostmi, pod jejich vlivem a pozdě ceny energií se měly řešit na jaře a ne až v září.
Mnohá opatření připomínají hašení požáru děravým vědrem.
Úlevu domácnostem není možné hledat jen v cenách energií. Dám příklad: je možné seniorům odpustit doplatky za léky. Pro ně je to výrazná platba v jejich životě a pomohlo by jim to. Důležité je okamžitě podpořit české firmy. K nim se vláda chová spíš jako exekutor než hospodář. Slyšel jsem i různé názory, že je u nás příliš velká zaměstnanost nebo že máme špatnou strukturu průmyslu s vysokou energetickou náročností a tak některé firmy prý mohou zkrachovat. To svědčí o naprosté neznalosti situaci. Konec firmy znamená také snížení příjmu do státního rozpočtu, zvýšení nákladů v sociálním sytému a přímo existenční problémy propuštěných zaměstnanců a jejich dodavatelů. Spustí se tím řetězec průšvihu, který již nezastavíme. Dále musíme mít nějaký střednědobý plán. V létě jsem mluvil o nutnosti řešit energetiku strategicky, např. urychlit výstavbu nových energetických zdrojů. Musíme aktivněji pracovat v Evropské unii, lépe prosazovat naše zájmy. Nabízí se odchod z lipské energetické burzy, alespoň dočasné zastavení obchodování s povolenkami, snížení DPH nejen na energie, ale také na některé vybrané produkty. Situace je vážná a vyžaduje mimořádné a rozhodné kroky.
Pane profesore jste vlastně lékař, manažer nebo pedagog?
Ráno začínám jaké lékař, pokračuje jako manažer a velmi rád učím, protože kontakt s mladými lidmi a novými myšlenkami je pro každého užitečný. Vždy jsem se snažil nenechat se uzavřít do jedné oblasti, jedné pracovní činnosti. Svět je propojený, ani naše problémy a jejich řešení není černobílé. Je dobře, když znáte víc prostředí, umíte se na život dívat z různých pohledů a životních zkušeností. Ona zahleděnost a jednostrannost je něco, co je chybou naší současné politiky. Přitom zde žijeme lidé rozdílných příběhů, které se vzájemně prolínají a ovlivňují.
Prezident bych měl být svorníkem těchto našich osobních i kolektivních zájmů. Měl by umět držet rovnováhu ve společnosti ne ji nachylovat na tu či onu stranu.
Pane profesore děkujeme za rozhovor a držíme palce!
red.
