Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Volby

Vláda k reakci na proběhlé volby zřejmě změní svůj přístup k boji s energetickou drahotou

volby

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

volbyI když v případě senátních voleb jsme nyní převážně zatím jen v „poločase“, neb druhé kolo přijde příští víkend, je zřejmé, že opoziční strany ANO a SPD uspěly. V obecních volbách získala SPD výrazně více zastupitelských křesel než před čtyřmi lety, a to hned o 331, hnutí ANO pak mírně, o 64 křesel, více. Strany vládní koalice budou mít křesel méně, stejně jako mimoparlamentní ČSSD nebo KSČM. Hnutí ANO ovšem zvítězilo v osmi ze třinácti krajských měst, zatímco v roce 2018 bylo první hned v jedenácti krajských městech. Na druhou stranu, jako před čtyřmi lety je hnutí vítězné v sedmnácti z 27 statutárních měst. O dva mandáty více má také v Praze, kde překonalo třetí Piráty, jejichž zástupce je momentálně primátorem.

Úspěch hlavní opoziční síly, hnutí ANO, se tedy dostavil, ovšem není nijak mimořádný. Rozhodně nenastalo žádné fiasko vládních stran. Ty se tak stále nacházející v pozici, kdy mohou voličské preference opat korigovat ve svůj prospěch a zůstat celkově „na svém“, případně si svoji pozici u voličů dokonce ještě oproti loňským parlamentním volbám upevnit.

Taková korekce se však neobejde bez již naznačené změny vládní politiky zejména v ekonomické oblasti. Vládní strany budou muset přistoupit ještě zřetelněji k praxi, kterou dosud převážně odmítaly. Budou muset rozšířit a prohloubit podpůrná opatření pro boj zejména s energetickou drahotou a vzít tak opozici zásadní téma, ne kterém se – jak vidno – poměrně úspěšně profiluje.

Energetická drahota bude záležitostí i příštího roku, kdy ji navíc může doprovodit citelnější růst míry nezaměstnanosti. Vláda se tedy bude muset uchýlit k dalším programům pomoci domácnostem i firmám, takže se nutně ocitne v rozporu se svým klíčovým slibem ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Další podpůrné programy nelze realizovat bez prohloubení veřejného zadlužení, pokud tedy vláda nebude s to uskutečnit razantní škrty ve stávajících výdajích – čemuž tak zatím není. Hlubší zadlužení nakonec bude kompenzováno zvýšením daní, kromě výrazné inflace prakticky ani jiná možnost kompenzace není.

Pokud vláda svá podpůrná opatření neprohloubí a nerozšíří, opoziční strany dále budou získávat body a preferenční procenta kritikou „vládní nečinnosti“. Navíc v příštím roce dále oslabí pocit sounáležitosti podstatné části české veřejnosti s Ukrajinou, který současné vládní koalici nahrává. To proto, že její rozhodná zahraniční a bezpečností politika – demonstrovaná zejména resorty zahraničí a obrany – je v kontextu války na Ukrajině přesvědčivě úspěšná. O tom ostatně svědčí i to, že ji opoziční strany ani raději příliš netematizují ve své kritice. 

Z hlediska ryze ekonomického není další prohlubování českého veřejného zadlužení žádoucí, ovšem realisticky je nutno zhodnotit, že vládní politici zřejmě nakonec budou chtít pragmaticky upřednostnit politické ohledy. A výsledek právě proběhlých voleb jim k tomu bude mocným impulsem.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Země čeká na zásadní změny

Afri

Volby jako ekvivalent přírodní katastrofy

Afri

Jak a proč (ne)číst předvolební průzkumy

Afri