Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Politika Události Zajímavosti

Pravda o Banderovcích a o jejich obětech

Počátkem dubna 1946 začaly na území Slovenska pronikat početné jednotky UPA – Ukrajinské osvobozenecké armády, která byla součástí OUN – Organizace ukrajinských nacionalistů. Jednotky pod vedením Stepana Burlaka, ( známé též jako Banderovci), byly nechvalně proslulé etnickými čistkami, které v Polsku páchaly zejména na Polácích a Židech.

Po vniknutí jejich jednotek na naše území, bylo Banderovci obsazeno několik desítek obcí. V množství případů došlo k masakrům slovenských občanů. – Zejména Židů, komunistů, příslušníků bezpečnostních složek a představitelů státní zprávy. V létě 1947 došlo k vniknutí dalších silných formací UPA na území Slovenska. Své nájezdy, při kterých plenili pohraničí Slovenska, Banderovci ostatně podnikali již od roku 1945. Tentokrát však šlo o akci velkých organizovaných jednotek, které se z Polska snažily probít přes naše území na západ. Situace si vyžádala nutnost okamžitého zásahu k likvidaci banderovských tlup. Z příslušníků pohraničních útvarů SNB byl zformován samostatný pohraniční pluk SNB – Slovensko, který účinně zasáhl do bojů s Banderovci. Československým bezpečnostním složkám se dařilo postupně rozbíjet velké banderovské bandy, i když mnohdy za cenu lidských obětí.

20. srpna 1947 obdrželi příslušníci jednotky SNB v Krasňanech rozkaz k přemístění. Většina příslušníků se přemístila do prostoru soustředění stíhacích rot, kde byl strážmistr Miloslav Klicpera určen čelním pátračem patnáctičlenné jednotky. Dopoledne tato pátrací skupina narazila na opuštěný tábor Banderovců. Krátce poté se střetla se skupinou zhruba dvaceti ozbrojených mužů. Po krátké přestřelce Banderovci zjistili, že neprorazí a dali se na ústup. Ve 3 hodiny v noci byla u tábora v Krasňanech slyšet prudká střelba ze samopalu, německých kulometů, z pistolí, výbuchy granátů a volání. Závěrem bylo slyšet obrněnce, palbu z kulometů a výstřely z děla. Střelba slábla a později umlkla. Po odpočinku a zjištění informace o rozbití Burlakovy sotni, byl v časných ranních hodinách vydán příkaz k opětovnému propátrání terénu. Strážmistr Miloslav Klicpera šel jako první. Po chvíli chůze bylo slyšet Klicperovo zvolání: „ Stůj!“. Následně však proti skupině pátračů vyšlehla dávka ze samopalu, kterou příslušníci opětovali střelbou ze svých zbraní. Strážmistr Miloslav Klicpera byl v boji zastřelen. Stejný osud ten den čekal i strážmistra Ladislava Patočku, který rovněž svoji statečnost zaplatil životem.

 

3. září 1947 se podařilo zajmout Stepana Burlaka a jeho milenku Ofélii. Následně byl ve spolupráci s armádou zatčen hlavní představitel UPA Stepan Bandera a jeho jednotky byly postupně rozprášeny. Zbylí členové se pak postupně přesouvali přes Moravu a jihovýchodní Čechy na území Rakouska a Německa, kde bylo řídící centrum UPA. Poslední přechody byly zaznamenány ještě v létě roku 1948.

 

 

Text:                                 Vít Hassan

  • Zdroj: Muzeum Policie ČR

 

 

Podobné příspěvky

Kateřina Valachová navštívila seniory a fandila při fotbale

Redakce

Andrej Babiš na začátku srpna pracovně navštíví Vietnam

Redakce

Australian Open a Champagne Piper-Heidsieck uzavřelo partnerství

Redakce