Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Cestování Středočeský kraj

Nová expozice ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře

Vlašský dvůr nabízí tři prohlídkové trasy s interaktivním prvky: „Královskou mincovnu“, „Královský palác“ a „Záhadu ztraceného stříbra”.

Vlašský dvůr je bývalá královská mincovna a královský palác, národní kulturní památka celoevropského významu, s tisíciletou historií. Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo přestavěno v centrální královskou mincovnu králem Václavem II. v roce 1300. Součástí jeho mincovní reformy bylo uzavření malých mincoven roztroušených po celém Českém království a zavedení nové mince, tzv. pražského groše. Výroba této měny byla soustředěna do nově zřízené mincovny ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Název Vlašský dvůr je odvozen od italských odborníků (Vlachů) z Florencie, které král povolal k provedení finanční reformy.

Václav II

Základem mincovny byly mincovní kovárny, zvané šmitny, nacházející se kolem nádvoří a ražební síň, zvaná preghaus, kde se razily stříbrné pražské groše. Král Václav IV. si Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval, Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla. Dal přistavět královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a kapli sv. Václava. Vlašský dvůr je jediným dokladem záliby Václava IV. v městských palácích. Nová královská rezidence se stala místem konání důležitých dějinných událostí.  V roce 1444 zde byl budoucí český král Jiří z Poděbrad zvolen nejvyšším hejtmanem východočeských landfrýdů (dohoda zúčastněných o zachovávání veřejného míru a postihující jeho rušitele) a v r. 1448 zemským správcem. Roku 1471 zde byl Vladislav Jagellonský zvolen za českého krále, byl jediným králem zvoleným mimo Prahu. Za vlády Vladislava Jagelonského byl vystavěn nový mincmistrovský dům.

V první polovině 16. stol. mincovna ztratila svůj monopol – výroba mincí se dostala i do dalších měst. Současně ustává ražba grošů, nahrazují je tolary. Pokles těžby stříbra vedl k uzavření mincovny r. 1727, areál chátral. Až koncem 19. stol. byl areál odkoupen městem. V letech 1893-1899 jej architekt Ludvík Lábler obnovil v novogotické puristické podobě. K jeho spolupracovníkům patřil sochař a řezbář Jan Kastner jehož novogotické vybavení místností (nábytek, architektura oltářů v kapli, aj.) jsou tak dokonale stylové, že je historikové umění těžko odlišovali od středověkých. Poslední rekonstrukce, která byla provedená městem Kutná Hora v letech 2017–2020 byla spolufinancovaná ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Obnova areálu vyšla na více než 120 milionů korun. Práce na nové expozici byly součástí rozsáhlé rekonstrukce Vlašského dvora. V objektu sídlí radnice a vedení města, je zde expozice, jež přibližují návštěvníkům historii Kutné Hory a rovněž reprezentační prostory.

mincovní dílna

Prohlídka expozic

Čekají na Vás 3 prohlídkové okruhy. Královský palác, kde návštěvníci s průvodcem navštíví audienční síň, královskou kapli a komnaty s filmovými kulisami k jednotlivým panovníkům. Královská mincovna s originálem pražského groše, která je koncipovaná jako prohlídkový okruh bez průvodce. Záhada ztraceného stříbra, je interaktivní prohlídka nově zpřístupněného sklepení. V návštěvnickém centru a části s názvem Letem kutnohorským světem, načerpáte další informace. Na chodbách jsou umístěny dotykové obrazovky seznamující s kutnohorskými osobnostmi a historií městské správy. Dominantou první místnosti za pokladnou je obraz Žižka před Kutnou Horou od Adolfa Liebschera z roku 1888-1889. Olej na plátně (220×445 cm) přinesl malíři velký obdiv. Poprvé byl obraz vystaven v pražském Rudolfinu v roce 1889, v dalším roce byl vystaven v Berlíně a Mnichově. V roce 1896 obraz zakoupilo město Kutná Hora. V této místnosti jsou i modely Vlašského dvora.

Královská audienční síň – Z Vlašského dvora vyšla řada státních dokumentů a rozhodnutí; mezi nejvýznamnější patří “Dekret kutnohorský”, který zde byl vydán 18. ledna 1409 králem Václavem IV. a který změnil zastoupení národů ve všech orgánech Univerzity Karlovy. Uskutečnila se zde také volba panovníka: 27. května 1471 byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Fresky znázorňující obě významné události jsou na stěnách síně. Obraz Volba Vladislava Jagelonského českým králem na jižní stěně a Vydání Dekretu kutnohorského na severní stěně je dílem bratří J. a K. Špillarů na námět J. L. Klusáčka. Nejcennějším dochovaným prvkem královské audienční síně je původní gotický strop s malbami z 15.  století. Na východní stěně je umístěn plastický polychromovaný dřevěný znak Kutné Hory z doby kolem roku 1491.K dalším pozoruhodnostem patří zejména konšelská lavice, pochází z původní radnice, která vyhořela v srpnu 1770. Je provedena na způsob truhly, má překlopné opěradlo (když konšelé se starostou nesouhlasili, opěradlo otočili a sedli si zády k němu). Autorství se připisuje Jakubu Nymburskému (kolem r. 1511). Před vchodem do síně je bronzová deska z roku 1595, pocházející z původní staré kutnohorské radnice. Nápis na desce je pořád aktuální: “Kdokoliv z radních osob za řízením vstoupíš do radnice, svrhni přede dveřmi se sebe všecku osobní vášeň, hněv, násilí, zášť, přátelství, pochlebenství, podrob osobu i péči svou obci. Neboť jak spravedliv nebo nespravedliv budeš k jiným, rovněž očekávati a podstoupiti musíš soud boží.” Kopie desky je i v OSN v New Yorku.

deska z r. 1595

Královská kaple Je zasvěcena patronům země české a uherské sv. Václavovi a sv. Ladislavovi, vznikla koncem 14. století a patří k vrcholům české gotické architektury. Je dílem parléřovské huti a vznikla současně se soukromou kaplí krále Václava IV., která byla umístěna pod ní v přízemí. Byla vysvěcena roku1389. Secesní výmalbu stěn provedli manželé František a Marie Urbanovi roku 1899. František Urban byl žákem Františka Ženíška a též spolupracoval s Alfonsem Muchou. Cenné pozdně gotické vybavení tvořily tři oltáře. Malovaná oltářní archa s reliéfem Smrti Panny Marie a malbou čtyř světic na křídlech byla objednána v Norimberku. Votivní obraz s bolestným Kristem v hrobě mezi svatými Václavem a Ladislavem objednal nejvyšší královský mincmistr Johann Horstoffar z Malesic a dal se na něm znázornit jako klečící prosebník spolu s králem Vladislavem Jagellonským. Horstoffar zaplatil i oltáře. Na závěr navštívíte komnaty panovníků vztahujících se ke Kutné Hoře tvořené filmovými kulisami. Pod kaplí byla umístěna královská pokladnice – dodnes ji připomínají okované dveře a v kamenném ostění vytesaná výstraha „Noli me tangere“ (nedotýkej se mne).

Královská mincovna

vl.dvůr vevnitř
vl.dvůr vevnitř

V Královské mincovně uvidíte zajímavou expozici mincí ražených ve Vlašském dvoře, ukázku středověké techniky ražby mince a cestu stříbrné rudy do podoby pražského groše. Návštěvníci si mohou vyzkoušet techniku frotáže (přenášení reliéfní struktury na papír) a na mincovním volantu se podívat na sbírku mincí od Keltů až po současnost,” vysvětlila ředitelka průvodcovské služby Andrea Kapounková. Zajímavostí je originál pražského groše vystavený ve skleněné vitríně spolu se 160 mincemi vyraženými v minulosti v Kutné Hoře přímo ve Vlašském dvoře.

groš ražba
groš ražba

Na stěnách jsou portréty panovníků, kteří v Kutné Hoře nechávali razit mince. Výzdoba oken představuje práci horníků z titulního listu Kutnohorského kancionálu (konec 15. století). V replice mincířské kovárny tzv. šmitny uvidíte při práci mincíře, který na kovadlině roztepává stříbrný cán(prut) na plech, i mincíře-střihače, který mincířskými nůžkami vystřihuje farfule(čtverečky). Je zde i úředník mince, který dohlédl na průběh prací a vše zaznamenal do verkových register (základních účtů). V preghausu prováděli ražbu mincí raziči, kteří se nazývali pregéři. Seděli přitom na pregéřských stolicích u špalků neboli u štoků, na nichž mohutnými údery kladiv razili mince. Každý pregéř měl stanoven limit mincí, které musel každý den bezchybně vyrazit, většinou jich vyrobil denně 2000. Nepovedené mince se mu do tohoto limitu nezapočítávaly. Byly znovu roztaveny a takto získané stříbro opět prošlo celým procesem ražby mincí. Pregéři nosili do práce oděv bez kapes, aby si nemohli nic odnést. Návštěvníci si mohou vyzkoušet ražbu pražského groše a odnést si ho na památku. Poslední okruh „Záhada ztraceného stříbra“ se ukrývá nově zpřístupněném sklepení. Je určen zejména pro nejmenší návštěvníky. Vyzkoušíte si průchod důlní chodbičkou jako havíři a seznámíte se na světelných panelech s kutnohorskou pověstí o ztraceném pokladu.

kaplepražský groš audienční síňdolní kaple

Jaromír a Věra Hamplovi                                   Foto: Archiv PSKH

Podobné příspěvky

Významné osobnosti spjaté se Zbirohem

Redaktor J.Hampl

Prezident Miloš Zeman podpořil záměry Středočeského kraje

Šebík

ČEZ se pustil do recyklace keramických izolátorů.

Afri