Česká republika podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů, jako klíčového pilíře v rámci rozvoje moderní energetiky. V prvních letech vlády Petra Fialy se podařilo zajistit renesanci solární energetiky, nyní Ministerstvo životního prostředí připravuje kroky, kterými odblokuje rozvoj větrných elektráren. Na tiskové konferenci pořádané u větrné elektrárny ve Václavicích (Hrádek nad Nisou) v Libereckém kraji to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Petr Hladík při návštěvě druhého největšího větrného parku v ČR vystoupal i na vrchol gondoly větrné turbíny, a to společně s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) a Janem Řežábem z JRD Group, která provozuje větrný park prostřednictvím své divize JRD Energo, aby tak symbolicky vyjádřili společnou podporu větrné energetice pro postupnou náhradu spalování uhlí.
Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Rozvoj tohoto moderního zdroje energie je však pomalý a v posledních třech letech dokonce nepřibyla žádná nová větrná elektrárna. Možnosti výroby čisté energie z větru jsou přitom v ČR podstatně větší. Podle studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky mohou v Česku do roku 2030 vyrůst nové větrné elektrárny o výkonu 2 tisíc megawattů a celková výroba větrné elektřiny se tak může zvýšit na sedminásobek. Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattů instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by svou bezemisní výrobou elektřiny každoročně nahradily spálení zhruba 4 milionů tun hnědého uhlí.
Jednou z největších bariér pro rozvoj větrné energie v Česku jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy, které se dnes mohou protáhnout i na více než 10 let.
„Rozvoj větrné energetiky v Česku dosud stagnoval, mým cílem je najít takovou cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren respektující energetické potřeby státu i zájmy místních obyvatel. Zásadní je pro mě shoda na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebude ve střetu s ochranou přírody,” uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Ministerstvo životního prostředí chce být leaderem rozvoje bezemisní energetiky v Česku. Zásadním nástrojem pro plynulý rozvoj větrné energie pro nás budou tzv. akcelerační zóny. V nich půjde získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrné turbíny rychleji. Naším cílem je nabídnout českým spotřebitelům cenově dostupnou a bezpečnou energii bez stopy kouře. Postupně tak povedu s kraji debatu o možnostech vzniku akceleračních zón,” dodává Petr Hladík a pokračuje: „Jedna moderní větrná elektrárna se dnes staví běžně o výkonu 4 až 5 megawattů a ročně vyrobí tolik čisté elektřiny, což odpovídá průměrné spotřebě 4-5 tisícům domácností,” doplňuje Petr Hladík s tím, že na rozvoj obnovitelných zdrojů je kladen důraz také při přípravě Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP), který bude vláda schvalovat na podzim tohoto roku.
Liberecký kraj má již 20letou zkušenost s využitím větrné energetiky. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Celkem kraji patří třetí místo v počtu větrných elektráren v Česku: nyní jde o 31 výroben s celkovým výkonem 50 megawattů.
„Tradiční zdroje energie, jako je uhlí, musíme postupně nahrazovat jinými, čistšími zdroji. Než se ale od uhlí definitivně odpojíme, musíme mít ty alternativní, které budou stát na našem území a nebudou poškozovat přírodu. Větrné elektrárny nabízejí mnoho výhod, které by neměly být podceňovány. Patří k nim nulové emise skleníkových plynů při provozu, což významně přispívá k omezení globálního oteplování a klimatických změn a snižují také závislost na fosilních palivech, což má pozitivní dopad na energetickou bezpečnost a stabilitu. Od větrných elektráren ve Václavicích to je jen několik kilometrů vzdušnou čarou k hnědouhelnému dolu Turów. Můžeme to vnímat jako symbolický přechod od starých zdrojů energie k moderním a udržitelným. Z provozu větrných elektráren by vždy měli profitovat také obce a jejich obyvatelé,“ dodal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
„Blížící se konec uhlí je zásadním impulsem k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku. Větrné elektrárny nabídnou domácí, levnou a čistou energii pro domácnosti nebo průmysl. Výstavba a provoz nových větrných elektráren je také příležitostí k rozvoji venkova. Obce nebo místní komunity se mohou zapojit do připravovaného konceptu energetických společenství a přímo využít elektřinu vyrobenou blízko jejich domovů. Pokud se podaří odstranit bariéry v podobně zdlouhavých povolovacích procesů a přizvat místní k rozvoji větrné energetiky, můžeme cíl dva tisíce megawattů nových větrných turbín do sedmi let naplnit,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Navštívený projekt větrné farmy ve Václavicích u Hrádku nad Nisou je dobrým příkladem využití větrné energetiky. Od roku 2017 zde stojí 13 větrných věží s celkovým výkonem 26 MW a jde o druhý největší větrný park v Česku. Každý rok dodají tyto větrné elektrárny okolo 60 gigawatthodin čisté energie, která postačuje k uspokojení poptávky zhruba 24 tisíc domácností s průměrnou spotřebou a ušetří 170 tisíc tun oxidu uhličitého.
„Faktem je, že česká energetika potřebuje výrazně zrychlit výstavbu a integraci obnovitelných zdrojů energie, abychom byli schopni zajistit naši energetickou bezpečnost a mohli také postupně nahrazovat fosilní zdroje energie. Větrné elektrárny jsou oblastí s velkým potenciálem a dle mého názoru se jedná o energetický zdroj s nejmenším dopadem na životní prostředí. Velmi tak vítám zájem ministerstva životního prostředí na akceleraci jejich rozvoje. Jedině cíleným postupem můžeme docílit výraznějšího posunu v dekarbonizaci celé české energetiky,“ doplňuje Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD Group, která prostřednictvím své divize JRD Energo provozuje druhý největší český větrný park ve Václavicích u Hrádku nad Nisou.
Lucie Ješátková
