Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Výročí

Startují přípravy výročí úmrtí svatého Vojtěcha

sv.LudmilaSpolek SVATÁ LUDMILA, který úspěšně organizoval vzpomínkové akce k výročí 1100 let od smrti české světice, navazuje na svoji činnost. V letošním roce startuje přípravy oslav 1030 let od úmrtí českého patrona sv. Vojtěcha v roce 2027, zasazuje se o prodloužení Vintířovy stezky do Břevnovského kláštera, kde jsou uloženy ostatky veřejnosti méně známého světce a vyzývá veřejnost, aby se připojila k projektu Putování za kořeny, který nabízí lidem v 21. století tipy na zajímavá místa spojená s duchovními dějinami. Počet poutníků na cestách v Česku roste. V České republice jsou stovky poutních míst, které ročně navštíví desítky tisíc lidí.

Startují přípravy oslav výročí úmrtí sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa a patrona národa

Spolek SVATÁ LUDMILA začíná s přípravami významného výročí 1030 let od úmrtí sv. Vojtěcha (997–2027), který stál u založení stavby břevnovského opatství/kláštera (14.1.993). Zástupci spolku zmapovali na 60 poutních míst sv. Vojtěcha po celém Česku. Ve spolupráci s regiony a partnery připraví významné akce, konference a výstavy, které přiblíží život a odkaz sv. Vojtěcha veřejnosti. „Oslavy sv. Vojtěcha budou určitě více celoevropským tématem, protože je tento světec i ve světě velmi uznávaný. Máme proto ambice oslovit nejen zástupce V4 a zapojit je do příprav výročí. Především pak místa, která jsou se sv. Vojtěchem spojená jako například polské Hnězdno,“ říká Martin Hrdlička, předseda spolku SVATÁ LUDMILA, z. s. V plánu jsou také opravy památek, jako jsou kapličky sv. Vojtěcha, nebo kostely.

Hlavním centrem dění bude Středočeský kraj (např. Libice či Levý Hradec), se kterým Spolek podepsal Memorandum o spolupráci a kde se nachází nejvíc míst spojených se sv. Vojtěchem a základy české státnosti. A proč další světci? „My ve SVATÉ LUDMILE rozvíjíme projekt Naši světci, který chce na poutních trasách poutníka informovat a vzdělávat, a právě proto se věnujeme i dalším světcům. Je to naše historie a hledání kořenů naší identity,“ doplňuje Miroslava Janičatová, ředitelka spolku.

„Střední Čechy jsou kraj plný významných poutních míst, ať už jde o Svatou Horu u Příbrami, Starou Boleslav nebo Sázavský klášter, ale také řady méně známých lokalit spjatých s českými světci. Je skvělé, že díky projektům Spolku SVATÁ LUDMILA můžeme společně představovat krásná a zajímavá místa u nás v regionu a lákat návštěvníky nejen z řad věřících. Krásné sakrální stavby, a nejen ony ať už jsou spjaté se svatým Václavem, svatou Ludmilou, svatým Prokopem, kdy letos je to 970 let od jeho úmrtí, nebo svatým Vojtěchem, jehož výročí se blíží, rozhodně stojí za návštěvu,“ říká Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje.

Vintířova stezka se věříme dočká prodloužení – končit bude v místě uložení ostatků světce v Břevnovském klášteře v Praze

Vintířova stezka je dlouhá 162 kilometrů a vede kdysi téměř neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek z Bavor do Prahy: Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Tedy místy, kde poustevník sv. Vintíř (Günther) v 11. století působil. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Poutníci ji pěšky projdou v jednotlivých etapách během devíti dnů. Na stezce v roce 2021 vznikla zajímavá zastavení spjatá s mnichem sv. Vintířem. Jde o umělecky ztvárněné kamenné sestavy s poutnickou holí. Místa doplňují lavičky, které slouží nejen k odpočinku, ale zároveň nabízejí informace o Vintíři a jeho stezce, podél trasy rostou také speciálně vyšlechtěné historické odrůdy jabloní, poutníci potkají skleněnou sochu sv. Vintíře v životní velikosti (nedaleko Annína), poustevnu jako herní prvek pro děti a mnoho dalšího. „Poslední část bude plánovaná stezka z Blatné do pražského Břevnovského kláštera, která by mohla vést přes poutní místo Svatá Hora v Příbrami nebo i staroslavný Tetín. V tuto chvíli je projekt ve fázi přípravy studie. Rádi bychom také na přípravě prodloužení stezky spolupracovali s regionem Bavorsko, kde poutní stezka začíná v městě Niederalteich, v domovském Güntherově klášteře,“ upřesňuje Miroslava Janičatová. Ostatky sv. Vintíře jsou na jeho přání uložené v Břevnovském klášteře. (oltář svatých Vintíře a Prokopa pod Brandlovým obrazem Vintířovy smrti). 

  1. července – Den poutníka a projekt Putování za kořeny

Silný ženský příběh kněžny Ludmily na počátku českých dějin odstartoval před dvěma lety zvýšený zájem o českou historii. Projekt Putování za kořeny na něj navazuje a ukazuje, že lidé hledají možnosti, jak přibrzdit v rychlém světě, a jak najít cestu ke své identitě. Spolek SVATÁ LUDMILA proto vypracoval speciální mapu, kde si mohou všichni zájemci vybrat z vybraných poutních míst z celé České republiky a vyrazit tak na delší či kratší putování, procházku s dětmi, putování v přírodě či za památkami a historií. Poutní turismus je v Česku na vzestupu a vznikají i nové zajímavé trasy. Prvotní motivace dnešních poutníků ani tvůrců poutních cest není vždy nutně nábožensky laděná, ale motiv putování za poznáním v sobě vždycky má. Ať už chceme poznávat nová místa, podobně smýšlející lidi nebo sebe sama, pomůže nám zpomalení a postupné proplouvání krajinou najít potřebný klid a soustředění – a tak dostáváme šanci podívat se na některé věci jinak, nahlédnout do nich hlouběji a dostat se blíže k pozapomenutým kořenům,“ říká Jiří Bouček, starosta obce Svatý Jan pod Skalou a člen představenstva spolku SVATÁ LUDMILA, z. s. Po Česku bude k vidění také výstava Za našimi světci.

Spolek SVATÁ LUDMILA také připravuje ve spolupráci se spolkem Ultreia putování na Den poutníka 22. července ve Svatém Janu pod Skalou. V půl deváté ráno mají sraz poutníci před kostelem sv. Palmácia na Karlštejně a po mši sv. vyrazí směrem do Svatého Jana pod Skalou. Večer je pak čeká prohlídka kláštera a kostela Narození sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana. Poutníci pak vyrazí na čtyřdenní cestu po Železné svatojakubské cestě až do města Plasy. „Naše země má rozhodně z pohledu poutnictví co nabídnout. Po svatojakubských a cyrilometodějských cestách se dostávají do popředí i další trasy, které nabízejí poutníkům možnost poznat krajinu, historii a třeba i méně známá místa klidným a přirozeným tempem, které nám chůze nabízí. Poutnictví je ideálním protipólem dnešní rychlé a mnohdy i uspěchané doby a nabízí nám prostor ke zpomalení,“ říká Petr Hirsch, poutník a místopředseda spolku Ultreia.

Během poutní sezóny, která právě začala, mohou zájemci navštívit řadu míst, kde se budou konat také zajímavé doprovodné akce a koncerty. Přehled najdou zájemci na www.nasisvetci.cz a www.svataludmila.cz, nebo na stejném instagramovém či facebookovém profilu.

Fenomén poutnictví

21.století a události posledních let ukazují, že nikdy nebylo poutnictví aktuálnější. Historie poutních míst ve světě sahá až do doby antické, kdy se věřící odebírali do posvátných chrámů zasvěcených bohům s cílem vyžádat si jejich pozornost či přímluvu. U nás poutní tradice zapustila své kořeny již v raném středověku. V České republice je fenomén poutnictví spojený s postavami českých světců a mariánským kultem, objevuje se proto už koncem 10. století. Zpočátku se poutě omezovaly jen na osobu panovníka a jeho družiny, případně na církevní hodnostáře, řeholníky a vyšší šlechtu. Cíly těchto poutníků byly nejen hroby světců, ale i Řím nebo Boží hrob v Jeruzalémě. Významnými poutními místy se postupně stala i místa spojená s prvními českými světci – svatou Ludmilou a svatým Václavem. Vrcholné období české gotiky (14. století) je spojeno s rozmachem mariánské úcty a s ním souvisejícím vznikem celé řady lokálních poutních míst. Zlatým věkem poutnictví pak bylo období baroka a posléze romantické 19. století.

 www.nasisvetci.cz; www.svataludmila.cz

 Svatá Ludmila 1100 let, z. s. – dnes již jen Svatá Ludmila, z. s.

Spolek Svatá Ludmila vznikl v roce 2015 s cílem propojovat svatoludmilská místa (nejen) v České republice a pečovat o odkaz sv. Ludmily. Po realizaci 1100. výročí její smrti v roce 2021 rozšířil spolek svou činnost do projektu poutní turistiky, Putování za kořeny, s myšlenkou propagace více či méně významných poutních míst v Čechách a na Moravě. V rámci projektu Naši světci se dále věnuje připomínání odkazu národních světců a historických osobností spojených s počátky českého státu.

Hana Tietze

Více na www.svataludmila.cz.

Podobné příspěvky

Za jeho šlechtický rod ho věznili

Redakce

Sklárna Rückl již 120 let přináší to nejlepší z české sklářské kultury a historie

Redakce

Již 65 let Šmoulové zažívají svá velká dobrodružství!

Redakce