Pětice oceněných rodinných farem v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku 2020 si z důvodu nepříznivé covidové situace musela na slavnostní vyhlášení v pořadí již 19. ročníku tohoto klání rok počkat. V pražském Divadle ABC, kde byla včera v podvečer nejdříve odtajněna pětice finalistů a pak postupně vyhlášeno její pořadí, panovala velmi sváteční a pozitivními emocemi nabitá atmosféra. Pozvání na tento slavnostní akt přijala i řada významných hostů, kteří finalistům předali ocenění. Nechyběl mezi nimi ani předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil, který rodinnému způsobu hospodaření fandí.
Titul Farma roku 2020 putuje do Milošovic k rodině Cihlářových
A jsou to právě rodinné farmy, které i v nelehké covidové době prokázaly svou stabilitu. „Považujeme rodinné farmy za nejbezpečnější způsob podnikání,“ shodují se finalisté. Však také tvoří jeden ze základních pilířů venkova, poskytují řadu stabilních pracovních míst, starají se o zajištění kvalitních potravin na náš stůl a v neposlední řadě pečují o naši krajinu. Jejich velkou devízou je přizpůsobení se podmínkám v místě, kde žijí a hospodaří, a kde se této činnosti věnovali již jejich předci. Přesně takové jsou i farmy oceněné v 19. ročníku soutěže Farma roku.
„Myslím, že vlastně každý finalista Farmy roku je vítězem! Všechny tyto rodinné farmy totiž přirozeně a veskrze originálním způsobem prokazují, že jejich způsob života v rodinném kruhu těsně spojený s podnikáním na společném majetku je nejen životaschopným modelem s mnoha přesahy pro české zemědělství, ale může také působit pro část veřejnosti i jako určitá inspirace na životní štěstí a vnitřní trvalé naplnění. A osobně toto cítím jako asi největší přínosy naší soutěže,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Titul Farma roku 2020 vybojovala pětičlenná rodina Cihlářových z Farmy Milošovice (ASZ Benešov), která v této obci na rozhraní Kutnohorska, Benešovska a Havlíčkobrodska hospodaří po vzoru svých předků, jež se tu sedlačině věnovali po několik staletí. Rodina Cihlářových je důkazem, jak obrovským přínosem v mnoha směrech může být i hospodářství se sedmdesátihektarovou výměrou a méně než sto kusy skotu. Se svými holštýny, předváděnými všemi třemi dětmi včetně nejmladší, desetileté Káji, dosahují četných titulů na oblastních i národních výstavách. Pro skvělé mléčné výrobky od maminky Mirky si zvykli jezdit na statek lidé z širokého okolí. A recept? Pravé selské smýšlení, láska k rodné hroudě a zvířatům, nadšení, optimismus a opravdovost čišící z přesvědčení o správnosti zvolené cesty.
Stříbro putuje na Farmu Koňákov rodiny Kotajnych (ASZ Nový Jičín) nedaleko Českého Těšína. Špičkový chov masného skotu plemene aberdeen angus o počtu více než stovky matek mají Kotajní situován jak na malebných pastvinách Těšínské pahorkatiny, tak v kompletně zrekonstruovaném areálu. V něm nechybí ani návštěvníky zdejších akcí pro veřejnost a turisty velmi oblíbená rozhledna vytvořená na betonových silech. Farma, na jejímž chodu se podílí řada členů celé velké rodiny v čele s jejím zakladatelem Gustavem, disponuje i bourárnou a nabízí tak prodej hovězího masa ze dvora.
Bronz náleží Farmě Ráječek rodiny Sklenářových z Brna (ASZ Brno). Těžko uvěřit, že na malém rodinném hospodářství nedaleko centra této metropole naleznete největšího moravského dodavatele více než desítky druhů křehkých salátů o počtu deseti tisíc kusů denně a rovněž šťavnatých rajčat. Farma Ráječek manželů Ivety a Josefa Sklenářových nabízí tuto kvalitní produkci z 20 hektarů polí a hektarového skleníku, kde se daří hydroponicky pěstovaným rajčatům, jak do celé sítě obchodního řetězce MAKRO, tak i přímo zákazníkům ve své faremní prodejně. Zárukou dalšího rozvoje a aplikace moderních pěstebních metod jsou již nyní obě děti zakladatelů farmy – absolvent prestižní nizozemské zemědělské univerzity ve Wageningenu Matěj a jeho sestra Marie, studentka České zemědělské univerzity v Praze.
Čtvrté místo obsadila Farma Moulisových z Milínova (ASZ Plzeňsko), která se se v několika posledních letech proměnila v agroturistický areál a centrum poznávání života na statku a vůbec na venkově pro děti i dospělé. Ekologické hospodaření na 150 hektarech půdy, chov skotu plemene masný simentál, péče o koně vlastní i ustájené, provoz jezdeckého klubu a pořádání množství akcí včetně dětských táborů – tomu všemu se věnuje pedagog České zemědělské univerzity v Praze Pavel Moulis se svou ženou Hanou a dětmi Ondřejem a Barborou. „Historie je tvořena lidmi a jejich činy,“ říká hospodář, pln spousty dalších plánů, který tak společně se svými blízkými obsah tohoto tvrzení do puntíku naplňuje.
Na páté příčce se umístil Statek Horní Dvorce (Svaz chovatelů ovcí a koz z.s.). Sen o ne úplně tradičním hospodaření spojeném s chovem ovcí, zpracováním a prodejem vlastní produkce si začali Michaela a Radek Duboví plnit před patnácti lety koupí zchátralého historického objektu v obci Horní Dvorce na rozhraní Jihočeského kraje a Vysočiny. Dnešní chov pětistovky dojných ovcí plemene lacaune s produkcí tří stovek plemenných zvířat ročně, jehož potřebám slouží 140 hektarů trvalých travních porostů, doplňují další aktivity. Kromě otevření hospodářského dvora pro veřejnost je to především výroba a prodej výtečných sýrů z až sedmiset litrů ovčího mléka denně i masných specialit a provoz hospůdky spojené s obchodem v prostorách statku, který je navštěvován zejména mnoha turisty.
Soutěž Farma roku umožňuje vybrat a ocenit pouze pětici farem, nicméně poděkování a uznání si zaslouží všichni sedláci, ať malí či velcí, kteří vše co dělají, dělají s opravdovým zájmem a vrozeným respektem, nikoli jen pro peníze. A my věříme, že takových je naprostá většina.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
Foto: Petr Brodecký
