Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zemedelstvi

Zemědělcům raketově rostou výrobní náklady. Hrozí zavírání chovů

KRAVY

Chovatelé prasat, drůbeže a skotu jsou v kritické situaci. Jejich náklady rostou o desítky až stovky procent a inflační spirála se roztáčí stále rychleji. Zemědělci mají však omezené možnosti toto promítnout do cen, za které prodávají. Dostávají se tak stále hlouběji pod hranici rentability a někteří mluví o ukončování chovů. To by vedlo k dalšímu snížení potravinové soběstačnosti Česka v živočišné výrobě.

Zemědělcům raketově rostou výrobní náklady. Hrozí zavírání chovů

“Zemědělci nyní doslova bijí na poplach. Jejich hlavním úkolem je zajistit dostatečné množství kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny, ale nemohou jejich výrobu platit z vlastních peněz, k čemuž v řadě případů nyní dochází. Pokud přistoupí k uzavření chovů, bude pokračovat pokles potravinové soběstačnosti Česka. Následkem toho se zvýší dovozy potravin ze zahraničí a jejich ceny budou vzhledem k větší závislosti na globálním trhu kolísat ještě více než dosud. V tuto chvíli začíná jít bez nadsázky o bezpečnost státu, neboť zemědělství je hluboce zakořeněno v národní historii a prolíná se do mnoha odvětví našeho národa. Potraviny jsou zároveň jednou ze základních potřeb obyvatel. Obzvlášť alarmující je nyní situace v živočišné výrobě,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

SELATKAChovatelé prasat si nyní podle Svazu chovatelů prasat připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 procent kvůli rostoucím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí. Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 procent v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 procent více a mzdové náklady jim vzrostly o 4 až 6 procent. V cenách, za které chovatelé prodávají jatečná prasata, se ale nárůst jejich vstupních nákladů neprojevil a stojí dokonce nejméně od vstupu do Evropské unie. Jejich cena dosahovala podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z letošního října 25 korun za kilogram v živém, což znamená meziročně o téměř 8 procent méně.
 
“Ještě předloni jsme byli optimističtí. Investovali jsme do nové výkrmny prasat na farmě ve Zbožíčku a zvýšili jsme díky tomu celkový objem produkce jatečných prasat. Teď se nám chov prasat stále méně vyplácí a doslova nás táhne ke dnu. Vzhledem ke zvýšeným nákladům by měly být výkupní ceny prasat téměř dvojnásobné. Pokud v tomto ohledu nedojde v krátkém čase ke změně, zvažujeme uzavření některých našich hospodářství,” uvádí místopředseda představenstva PROAGRO Nymburk Zdeněk Mlázovský. Tato společnost chová vedle prasat také drůbež, u které čelí podobným problémům.

chov slepicChovatelé drůbeže platí za krmiva pro zvířata v meziročním srovnání podle Českomoravské drůbežářské unie o 20 až 25 procent více podle typu drůbeže. Za plyn si připlácejí v některých případech až 400 procent, za elektřinu stovky procent a za naftu v průměru skoro 40 procent. Problémem je také nedostatek syntetické močoviny AdBlue, která je nepostradatelná pro provoz moderních dieselových motorů splňujících emisní normu Euro 5 a vyšší – zdražila rovněž o stovky procent. Mzdové náklady se zvýšily o 5 až 7 procent. “Prognóza není nijak optimistická, ceny krmení jsou většinou dohodnuty do konce roku a předpokládáme, že cena se v novém roce ještě zvedne. Kam až poroste, je v současné chvíli těžké říct. S energiemi je to podobné, ale tam by snad mohla být situace stabilnější. Jedno je ale jisté – směrem dolů se cena nepohrne. Jediným řešením ke stabilizaci tohoto odvětví je růst cen kuřat. Při současném makroekonomickém vývoji není možné, aby bylo kuřecí maso vyráběno a obchodováno na cenové úrovni odpovídající vstupům, které jsou nižší o 20 procent,” dodává Mlázovský.

Jatečná kuřata se podle dat ČSÚ prodávala v říjnu za necelých 24 korun za kilogram v živém, což je zhruba stejně jako loni. Výkupní cena vajec dosáhla v tomto období 1,8 koruny za kus, tedy s minimálním meziročním nárůstem necelých pět procent, což nepokrývá ani inflaci. Stále jsou tuzemská vejce jedny z nejlevnějších v rámci Evropské unie, jejich cena se pohybuje čtvrtinu pod evropským průměrem. Chovatelé nosnic se potýkají také se zdražením obalového materiálu na krabičky na vejce, ceny se zvýšily především u papíru a plastů.

Chovatelům skotu zdražily oproti loňsku krmné směsi o pětinu, nafta o 28 procent a elektřina nejméně o sto procent. Oproti tomu jateční býci se podle dat ČSÚ prodávali v říjnu za necelých 48 korun za kilogram v živém, meziročně o pět procent více. Mléko si sice v říjnu polepšilo o téměř devět procent na 9 korun za litr vzhledem k nárůstu obsahových složek v zimním období, ale jeho cena se za posledních deset let téměř nezměnila. “Náš podnik se zabývá vedle živočišné výroby také rostlinnou výrobou včetně například šlechtění brambor, o které je zájem v zahraničí. Ztráty z produkce mléka a hovězího masa ale rostou tak rychle, že je nestačíme dotovat z ostatních ziskových činností. Očekáváme, že příští rok vzrostou vstupní náklady ještě dramatičtěji a nevíme, jak to zvládneme,” uvádí ředitel Selekta Pacov Josef Diviš.

S růstem zmíněných vstupních nákladů souvisí také další zdražování. Jedná se o stavební práce, zemědělské stroje a náhradní díly nebo minerální hnojiva, u nichž rovněž ceny rostou o stovky procent.

Vstupní náklady v meziročním srovnání

Prasata
Krmivo     – nárůst o 20-25 %
Energie    – nárůst o 5-40 %
Nafta        – nárůst o 35 %
Mzdy        – nárůst o 4-6 %

Drůbež
Krmivo       – nárůst o 20-25 %
Elektřina   – nárůst až o 300 %
Plyn           – nárůst až o 400 %
Nafta        – nárůst o 35-40 %
AdBlue     – nárůst až o 300 %
Mzdy         – nárůst o 5-7 %

Skot
Krmivo      – nárůst o 20 %
Nafta        – nárůst o 28 %
Elektřina  – nárůst o 100 % a více

Výkupní ceny, za které prodávají zemědělci, v meziročním srovnání

Prasata    – snížení o 8 %
Drůbež    – nárůst o 0,4 %
Vejce       – nárůst o 5 %
Býci         – nárůst o 5 %
Mléko     – nárůst o 9 %

Zdroj dat: ČSÚ – Průměrné ceny zemědělských výrobků, Svaz chovatelů prasat, Českomoravská drůbežářská unie, Komoditní rada pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR.

Barbora Pánková

Agrární komora České republiky

Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.

Podobné příspěvky

Titul Farma roku 2020 putuje do Milošovic k rodině Cihlářových

Afri

Drůbežáři zlepšují welfare chovů a kvalitu masa a vajec

Afri

Pokles cen v oblasti zemědělské produkce, vepřové prudce zlevňuje

Afri