Chovatelé prasat, drůbeže a skotu jsou v kritické situaci. Jejich náklady rostou o desítky až stovky procent a inflační spirála se roztáčí stále rychleji. Zemědělci mají však omezené možnosti toto promítnout do cen, za které prodávají. Dostávají se tak stále hlouběji pod hranici rentability a někteří mluví o ukončování chovů. To by vedlo k dalšímu snížení potravinové soběstačnosti Česka v živočišné výrobě.
Zemědělcům raketově rostou výrobní náklady. Hrozí zavírání chovů
“Zemědělci nyní doslova bijí na poplach. Jejich hlavním úkolem je zajistit dostatečné množství kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny, ale nemohou jejich výrobu platit z vlastních peněz, k čemuž v řadě případů nyní dochází. Pokud přistoupí k uzavření chovů, bude pokračovat pokles potravinové soběstačnosti Česka. Následkem toho se zvýší dovozy potravin ze zahraničí a jejich ceny budou vzhledem k větší závislosti na globálním trhu kolísat ještě více než dosud. V tuto chvíli začíná jít bez nadsázky o bezpečnost státu, neboť zemědělství je hluboce zakořeněno v národní historii a prolíná se do mnoha odvětví našeho národa. Potraviny jsou zároveň jednou ze základních potřeb obyvatel. Obzvlášť alarmující je nyní situace v živočišné výrobě,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
“Ještě předloni jsme byli optimističtí. Investovali jsme do nové výkrmny prasat na farmě ve Zbožíčku a zvýšili jsme díky tomu celkový objem produkce jatečných prasat. Teď se nám chov prasat stále méně vyplácí a doslova nás táhne ke dnu. Vzhledem ke zvýšeným nákladům by měly být výkupní ceny prasat téměř dvojnásobné. Pokud v tomto ohledu nedojde v krátkém čase ke změně, zvažujeme uzavření některých našich hospodářství,” uvádí místopředseda představenstva PROAGRO Nymburk Zdeněk Mlázovský. Tato společnost chová vedle prasat také drůbež, u které čelí podobným problémům.
Jatečná kuřata se podle dat ČSÚ prodávala v říjnu za necelých 24 korun za kilogram v živém, což je zhruba stejně jako loni. Výkupní cena vajec dosáhla v tomto období 1,8 koruny za kus, tedy s minimálním meziročním nárůstem necelých pět procent, což nepokrývá ani inflaci. Stále jsou tuzemská vejce jedny z nejlevnějších v rámci Evropské unie, jejich cena se pohybuje čtvrtinu pod evropským průměrem. Chovatelé nosnic se potýkají také se zdražením obalového materiálu na krabičky na vejce, ceny se zvýšily především u papíru a plastů.
Chovatelům skotu zdražily oproti loňsku krmné směsi o pětinu, nafta o 28 procent a elektřina nejméně o sto procent. Oproti tomu jateční býci se podle dat ČSÚ prodávali v říjnu za necelých 48 korun za kilogram v živém, meziročně o pět procent více. Mléko si sice v říjnu polepšilo o téměř devět procent na 9 korun za litr vzhledem k nárůstu obsahových složek v zimním období, ale jeho cena se za posledních deset let téměř nezměnila. “Náš podnik se zabývá vedle živočišné výroby také rostlinnou výrobou včetně například šlechtění brambor, o které je zájem v zahraničí. Ztráty z produkce mléka a hovězího masa ale rostou tak rychle, že je nestačíme dotovat z ostatních ziskových činností. Očekáváme, že příští rok vzrostou vstupní náklady ještě dramatičtěji a nevíme, jak to zvládneme,” uvádí ředitel Selekta Pacov Josef Diviš.
S růstem zmíněných vstupních nákladů souvisí také další zdražování. Jedná se o stavební práce, zemědělské stroje a náhradní díly nebo minerální hnojiva, u nichž rovněž ceny rostou o stovky procent.
Vstupní náklady v meziročním srovnání
Prasata
Krmivo – nárůst o 20-25 %
Energie – nárůst o 5-40 %
Nafta – nárůst o 35 %
Mzdy – nárůst o 4-6 %
Drůbež
Krmivo – nárůst o 20-25 %
Elektřina – nárůst až o 300 %
Plyn – nárůst až o 400 %
Nafta – nárůst o 35-40 %
AdBlue – nárůst až o 300 %
Mzdy – nárůst o 5-7 %
Skot
Krmivo – nárůst o 20 %
Nafta – nárůst o 28 %
Elektřina – nárůst o 100 % a více
Výkupní ceny, za které prodávají zemědělci, v meziročním srovnání
Prasata – snížení o 8 %
Drůbež – nárůst o 0,4 %
Vejce – nárůst o 5 %
Býci – nárůst o 5 %
Mléko – nárůst o 9 %
Zdroj dat: ČSÚ – Průměrné ceny zemědělských výrobků, Svaz chovatelů prasat, Českomoravská drůbežářská unie, Komoditní rada pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR.
Barbora Pánková
Agrární komora České republiky
Sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.
–