Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy

Investice do krajinotvorby rostou každý rok

Většina zemědělských podniků v Česku bojuje proti erozi půdy a vytváří v krajině, na níž hospodaří, stromořadí, meze, příkopy, terasy nebo mokřady a další prvky. Stojí je to desítky až stovky tisíc korun každý rok nebo jednorázově miliony korun. Ukázal to nedávný průzkum Agrární komory České republiky. Podle tohoto dotazníkového šetření nyní investuje do krajinotvorby 70 procent dotázaných a v budoucnu to plánuje dokonce téměř 80 procent respondentů.

„Zemědělec je primárně člověk s kladným vztahem k přírodě, jinak to není zemědělec. Pole, pastviny a zvířata jsou zdrojem jeho obživy. Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě. Ostatně i náš průzkum ukázal, že českým zemědělcům záleží na krajině a budují krajinotvorné prvky, kterými zabraňují nepříznivým jevům, jakými jsou například vodní či větrná eroze. Zachovávají tak kvalitu zemědělské půdy a zároveň posilují schopnost krajiny zadržovat vodu,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V České republice je nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní je ale pouze 1,6 %.

zadržování vody v krajině

Během 5 let investovalo do krajinotvorby 70 procent podniků

Průzkum Agrární komory ČR zaměřený na investice do budování krajinotvorných prvků v českém zemědělství proběhl ve dnech 25. února až 18. března 2022. Do průzkumu se zapojilo 96 zemědělských podniků z členské základny Agrární komory ČR. Z toho 40,6 % tvořily střední podniky (26-500 zaměstnanců), dále 24 % malé podniky (11-25 zaměstnanců), 20,8 % OSVČ, 9,4 % mikropodniky (do 10 zaměstnanců) a 5,2 % velké podniky (501 a více zaměstnanců). Zúčastnily se podniky ze všech krajů České republiky s výjimkou Karlovarského kraje a Prahy. Nejvíce respondentů se nachází ve Středočeském kraji, Královéhradeckém kraji a Jihočeském kraji. Podle průzkumu byly investice do budování krajinotvorných prvků v zemědělství v uplynulých pěti letech součástí rozpočtu každý rok v 40,6 procentech případů oslovených zemědělských podniků. Jednorázově investovalo 29,2 procent respondentů. Pouze 30,2 procenta dotazovaných do krajinotvorby v tomto období neinvestovalo. Co se týká vybudovaných krajinotvorných prvků podle klasifikace Ministerstva zemědělství, nejčastěji se jednalo o stromořadí, následovaly skupiny dřevin, solitérní dřeviny, meze, travnaté údolnice, příkopy, mokřady a terasy. Investice dosahovaly vyšších desítek tisíc korun ročně, v případě jednorázových investic šlo o jednotky milionů korun. Nejčastěji uvedenými důvody pro investice byla vedle zabránění větrné a vodní erozi a zadržování vody v krajině také spolupráce s obcemi, vytvoření útočiště pro živočichy a obecně péče o krajinu.

Mezi zemědělce, kteří investují do krajinotvorby, patří Zemědělské družstvo Všestary na Královéhradecku, které je proslavené pěstováním Všestarské cibule. Využívá již třetím rokem pásové pěstování plodin. „Tímto systémem pěstování dokážeme omezit odplavení živin a půdních částic z pozemků, které jsou ohroženy erozí. Nedochází k tak vysokému počtu přejezdů a díky tomu se snižuje utužení pozemků, spotřeba paliva, herbicidů a hnojiv. Zároveň pěstujeme meziplodiny, které mají pokryvnou, zkypřující, výživnou, ozdravující funkci. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy, příznivě působí na její strukturní stav. Přínos je tedy takový, že dokážeme omezit vodní erozi a odplavení půdních částic a dodat půdě živiny pomocí zapravených zbytků meziplodiny. Tímto způsobem pěstujeme kukuřici, v plánu máme i řepku olejnou a sóju. Do pásového pěstování plodin jsme zatím investovali necelých 3,5 milionu korun,“ vysvětluje předsedkyně představenstva ZD Všestary Monika Nebeská. ZD Všestary hospodaří na výměře 3000 ha zemědělské půdy. Pěstuje pšenici, cukrovku, sóju GMO free, sladovnický ječmen, řepku olejku a krmné plodiny.   Velmi úspěšně pěstují brokolici a patří mezi jedny z největších producentů této zdravé zeleniny. V živočišné výrobě se podnik rozhodl pro úzkou specializaci, kterou je chov holštýnského skotu a s ním spojená výroba mléka. Stádo skotu čítá 900 ks.  Ročně zpracují 7000t cibule. ZD má 100 kmenových zaměstnanců o průměrném věku 33,5 let.

třídění cibule ZD Všestary

Dalším příkladem péče o krajinu jsou bezodtokové tůně, jež buduje na Nymbursku přes dvacet let rodinný zemědělský podnik Vladimír Pokorný, Zdonín. Společnost do nich investovala s přispěním Ministerstva zemědělství 19 milionů korun. V letošním roce plánuje výsadbu stromořadí v celkové délce dva kilometry. „Jde o počáteční investici, která je vedle financí náročná na přípravu projektové dokumentace a čas hospodáře. Snažíme se využívat moderní technologie, kapkovou závlahu, hnojení organikou z vlastní produkce kompostu. Sázíme stromy, zejména lípy, do krajiny, věnujeme naše pozemky k výstavbě prvků ekologické stability krajiny, meandry, tůně, větrolamy. Zdálo se nám, že naše krajina je bez vody a málo členitá. Krajina díky mnoha novým krajinotvorným prvkům výrazně ožila, zadržuje více vody, žije zde více zvířat a zmenšila se větrná eroze. Prostě to je hezčí,“ popisuje syn zakladatele tohoto podniku Luboš Pokorný s tím, že velkou výhodou farmy je, že hospodaří na vlastních pozemcích, a nemusí tak řešit změny s jejich vlastníky. Podnik se nachází v úrodné Polabské nížině a pěstuje pšenici, ječmen, řepku, cukrovku, mák, sóju, kukuřici a špenát, v jehož produkci je českou dvojkou.Obhospodařuje 155 ha půdy, na části mají kapkovou závlahu, kompost mají z vlastní kompostárny.

ovocný sad

V investicích budou zemědělci pokračovat

V následujících pěti letech plánují investovat do budování krajinotvorných prvků podle průzkumu pravidelně každý rok 43,8 procenta oslovených podniků, jednorázově pak 35,4 procenta dotázaných. Nemá to v úmyslu 20,8 procenta respondentů, tedy pouhá pětina. Odhadovaná výše těchto investic se pohybuje v rozmezí vyšších desítek tisíc až nižších stovek tisíc korun každý rok, případně jednotky milionů korun u jednorázové investice. S pokračováním investic do krajinotvorby počítá například ředitel a předseda představenstva ZD Klapý Otakar Šašek. Družstvo se na Litoměřicku věnuje pěstování ovoce, produkci mléka a další rostlinné a živočišné výrobě. Stromořadí a další opatření v krajině vytváříme již více jak 20 let. Finančně a časově nejnáročnější je realizace samotných větrolamů a následná péče. Důležitá je pravidelná zálivka, sečení trávy, oplocení a dosazování stromů do stromořadí. V tvorbě dalších krajinotvorných prvků chceme pokračovat,“ sděluje ředitel a předseda představenstva ZD Klapý Otakar Šašek. Družstvo má celkem 42 stálých zaměstnanců. ZD hospodaří na 2000 ha, z toho je 65 ha sadů. Družstvo má celkem 42 stálých zaměstnanců. Chovají zhruba 800 kusů skotu. Z toho cca 240 dojnic a 150 býků na výkrm. Protože ZD leží v krajině dešťového stínu Krušných hor, kde prší velmi málo vybudovali kaskádové rybníky. Od roku 1996 do roku 2009 vysázeli 14 ha větrolamů. V provozu mají bioplynovou stanici a disponují i vlastní sýpkou na obilí se skladovacím prostorem a sušárnou na obilí. Provozují i kompostárnu, kam se sváží bioodpad z okolních vesnic. Více informací na: www.zrozeno.eu.

sklizeň ZD Klapýpolní prácepolní práce

Jaromír a Věra Hamplovi           Foto: ZD Všestary, ZD Klapý, AK ČR

Podobné příspěvky

Designéři Jan Kloss a Jakub Korouš otevírají druhý obchod BOTAS 66, tentokrát v centru Prahy.

Afri

Lepší život ve zdravějším městě

Afri

Pacienti dostanou průvodce, ukáže jim cestu v bludišti léků

Šebík