Slavnostní setkání předních osobností veterinární medicíny při příležitosti stoletého jubilea Komory veterinárních lékařů se konalo ve starobylém Břevnovském klášteře v Praze. Součástí bylo i předání cen Medica veterinaria za mimořádný a celoživotní přínos v oboru a publikační činnost v roce 2020.
Prvním profesním spolkem zvěrolékařů byl Spolek dolnorakouských zvěrolékařů založený v roce 1872 v Dolním Rakousku. Jeho působnost byla roku 1876 rozšířena na všechny země v Předlitavsku a byl přejmenován na Spolek rakouských zvěrolékařů. Spolek sdružoval všechny zvěrolékaře bez ohledu na jejich národnost a regionální příslušnost. Smyslem stavovské organizace tehdy bylo, podobně jako dnes, chránit veterinární stav před negraduovanými léčiteli a usilovat o prohlubování znalostí a odborný růst členů. V roce 1891 vznikla Zemská jednota pro Království české a Zemská jednota pro Markrabství moravské se dvěma odbory českým a německým. Tehdy bylo v Čechách 258 a na Moravě 146 zvěrolékařů. Dnes je v celé ČR veterinářů zhruba deset krát tolik. Za dobu trvání tohoto profesního sdružení (18 roků) se podařilo přimět rozhodující činitele státní správy a společnost jako takovou, že bylo uznáno zvěrolékařství za prospěšně působící ve veřejném a společenském životě. Od roku 1895 působil ve Vídni Spolek českých posluchačů zvěrolékařství. Mezi první průkopníky spolkového života u nás patří zvěrolékaři František Dočkal, a především Josef Taufer. Národnostní spory v Rakousku vedly k tomu, že si Češi založili v roce 1899 Spolek českých zvěrolékařů pro země Koruny české. Odbor český pro království české se sídlem v Praze a Odbor moravský pro markrabství moravské a vévodství Slezské se sídlem v Brně. Od roku 1903vycházel časopis Zvěrolékařský obzor. Na společné schůzi předsednictva spolku českých zvěrolékařů v Praze a Spolku rakouských zvěrolékařů v Čechách, odboru českého a německého v r. 1912 se diskutovalo o zřízení zvěrolékařských komor. Požadavky českých zvěrolékařů vycházely ze zkušeností existujících komor, především lékařské komory, která fungovala již od roku 1891. Realizaci tohoto návrhu však zabránil vznik I. světové války. Po vzniku republiky byla zákonem č. 133 ze dne 20. února 120 Sb. zřízena zvěrolékařská komora. Prvním prezidentem byl zvolen MVGr. Robert Mráz-Marek, který též patřil k zakladatelům Vysoké školy zvěrolékařské. Dne 29. června 1920 byl Spolek českých zvěrolékařů zrušen a přejmenován na Ústřední jednotu československých zvěrolékařů (UJčsZ). V roce 1923 se působnost komory rozšířila na celou ČSR (Slovensko a Podkarpatskou Rus). Komora měla 607 členů, z toho 339 Čechů a Slováků, 238 Němců, 26 Maďarů, 3 Rusy a jednoho Rumuna. Na rozdíl od UJčsZ se členy komor mohli stát pouze zvěrolékaři, kteří byli oprávněni vykonávat zvěrolékařskou praxi, kromě státních a vojenských zvěrolékařů. Vláda nechtěla připustit, aby její úředníci, tedy státní a vojenští kolegové, podléhali disciplinárně řádu komornímu. V roce 1936 se změnilo označení zvěrolékař na veterinář, důvodem bylo, že z pojmu veterinář vyplývá, že slouží nejen zvířatům ale i lidem. Po vzniku samostatného Slovenského státu přestaly na Slovensku působit všechny československé spolky. Dne 6.6. 1939 vznikla Slovenská komora veterinárních lékařů. Na území Protektorátu nebyla Komora zrušena. Před 15.3 1939 měla komora 980 členů a po tomto datu zbylo 529 členů. Vládním nařízením č.41/1940 o prohlídce jatečních zvířat a masa a o zřizování a provozování jatek byla dozorová činnost svěřena veterinářům.
Tím byl odstraněn kompetenční spor mezi ministerstvy zemědělství a zdravotnictví, který se táhl od poloviny 30. let. Po ukončení války bylo 14.7. 1945 zvoleno nové představenstvo Komory. Vládním nařízením č.12/1949 byly u KNV zřízeny zemědělské referáty, které měly v kompetenci organizaci veterinární služby. Činnost veterinářů byla řízena státem a komora zanikla. V roce 1968 vznikla Společnost veterinárních lékařů, která ukončila činnost v roce 2006. Komora veterinárních lékařů byla obnovena až v roce 1991 přijetím zákon č.391/1991. Vznikla moderní, samosprávná veterinární organizace disponující některými přenesenými pravomocemi státu. Sídlo Komory je v Brně. Komora usiluje o to, aby byla dodržována pravidla platící pro všechny stejně s tím, že hlavním kritériem je odborná způsobilost a cílem je zdraví zvířat a lidí samozřejmě s ohledem na welfare zvířat hospodářských i zájmových. Na slavnostním setkání. byl pokřtěn speciální Almanach, mapující uplynulých sto let, který zpracovala Komora veterinárních lékařů (KVLČR).
Ocenění Medica veterinaria Vyhlašovatelem soutěže je vydavatelství Profipress a časopisy Veterinářství a Veterinární klinika. Veterinářství příští rok oslaví 70 let a letos je to už 20 let co je součástí Profipressu. Ocenění Medica veterinaria se letos předávaly už po čtvrté.
Cena za mimořádný přínos veterinárnímu lékařství MVDr Jan Hnízdo za inspirativní přístup v prezidiu České asociace veterinářů malých zvířat (ČAVLZM)Z v letech 2015-2019. Chirurg a ortopéd uznávaný doma i v Evropě vede prestižní Animal Clinic v Praze na Bílé hoře. Pravidelně pořádá odborné přednášky v rámci vzdělávacích akcí v České republice a na Slovensku. Napsal přes 30 vědeckých herpetologických publikací v ČR i zahraničí.
Druhým oceněným in memoriam je MVDr. Jiří Ládr za práci v oblasti transformace Státní veterinární správy (SVS)po revolučních změnách v roce 1989. Jako první porevoluční ředitel SVS se zasloužil o hladké převedení terénní veterinární služby do privátní sféry. Položil základy racionalizované a fungující SVS v novém ekonomickém prostředí.
Cena za celoživotní přínos veterinárnímu lékařství prof. MVDr. Václav Kouba, DrSc. Za významný podíl na úspěšných národních, mezinárodních a celosvětových ozdravovacích programech proti nákazám zvířat a za založení globální epizootologie. Pod jeho vedením jako hlavního epizootologa byly připraveny celonárodní ozdravovací programy, jednalo se o eradikaci(vymýcení) brucelózy, TBC, nakažlivé obrny prasat včetně eradikace slintavky a kulhavky.
prof. MVDr. Vladimír Celer, DrSc. Za práci v oblasti diagnostiky imunoprofylaxe a epizootologie infekčních onemocnění zvířat. Výsledkem celoživotní práce prof. Celera je mimo jiné eradikace infekční anemie koní v ČR, která je tak od roku 1989 trvale prosta této infekce, jako jediná v Evropě.
Zvláštní cena prezidentky Komory veterinárních lékařů MVDr. Karel Daniel za celoživotní přínos a práci pro komoru Od roku 1995 je členem představenstva KVLČR, pracuje v legislativní a zahraniční komisi, prezidentem KVLČR byl zvolen 4x.V r. 2013 uspořádal kongres světové veterinární asociace v Praze
Zvláštní cena ústředního ředitele SVS MUDr. Jiří Hlaváček za dlouhodobý přínos veterinárnímu lékařství v oblasti veterinární hygieny se zaměřením na laktologii Od r. 1997 pracuje v SVS na úseku výroby a zpracování mléka, spolupracuje s Veterinární univerzitou.
Zvláštní cena hodnotitelské komise Ing. Libor Bittner, za mimořádný přínos pro ochranu zdraví zvířat v oblasti biopreparátů. Dlouholetý úspěšný ředitel Biovety, podniku, který v roce 2018 oslavil 100 let. Dnes má 550 zaměstnanců a vyrábí asi 150 veterinárních přípravků k léčbě zvířat. Exportuje 85% produkce do 100 zemí světa, roční tržby přesahují 1,5 mld Kč.
Cena za odborný článek v časopise Veterinářství/Veterinární klinika byla udělena v šesti kategoriích
choroby psů PhDr. Miroslav Hmírák za článek Hemoperfuze při léčbě otravy pentobarbitalem-kasuistika
Choroby koček MVDr. Dana Lobová, Ph.D. za článek Hemotropní bakterie koček, jejich identifikace a prevalence v ČR
Choroby hospodářských zvířat MVDr. Romana Kadek za článek Biologický význam zinku a projevy jeho nedostatku u koz
Choroby ptáků, plazů a drobných savců MVDr. Henrieta Zbořilová za článek Analýza zdravotních komplikací u dospělých leguánů zelených
Choroby koní doc. MVDr. Jana Mezerová, Ph.D. za článek Rány na hlavě koní
Hygiena potravin MVDr. Lenka Necidová, Ph.D. za článek Účinek vybraných konzervantů na růst Listeria monocytogenes v lahůdkářských výrobcích
Jaromír a Věra Hamplovi Foto: fotograf Zdeněk Rerych, archiv Profipress, foto TK Hampl
