Byl hrdinou bitvy o Británii a jako jediný Čechoslovák se pyšnil hodností leteckého maršála RAF. O to strmější byl jeho poúnorový pád, který mu přinesl dvanáct let žaláře a na sklonku života práci skladníka. Padesát let po své smrti se nyní generál Karel Janoušek dočká pamětní desky na domě, v němž žil.
Leteckého maršála RAF Karla Janouška bude padesát let po jeho smrti připomínat pamětní deska v Praze
„V bitvě o Británii pomohl díky výtečně stanovené taktice porazit nepřátelské letectvo, dobyl si respekt i úctu krále Jiřího VI. Když se vrátil do vlasti, zjistil, že mu nacisté vyvraždili téměř celou rodinu včetně manželky, a po únorovém převratu skončil na dvanáct let v komunistickém vězení. Když se z něj vrátil, musel v 67 letech pracovat, aby měl vůbec z čeho žít,“ řekl Petr Třešňák.
Novinář jako rodák z Prahy 2 zjistil, že maršál RAF žil po propuštění z kriminálu v této městské části, konkrétně v ulici Malá Štěpánská 5. Na jaře 2020 se tak obrátil na tamní starostku Janu Černochovou (ODS) s dotazem, zda městská část neplánuje vzdát generálovi hold pamětní deskou v Malé Štěpánské, a to 27. října 2021, kdy uplyne padesát let od jeho smrti.
Projekt vedení radnice městské části zaujal, loni v říjnu se tak uskutečnila první pracovní schůzka. Následně se začalo s přípravou. „Na návrhu pamětní desky pracuje výtvarník Petr Císařovský společně s historikem Eduardem Stehlíkem. Podařilo se nám vypátrat paní, která pana generála Janouška pamatuje, zažila ho v Malé Štěpánské. Je pro nás velkou ctí, že takový hrdina v naší městské části žil,“ uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová.
Válečný hrdina, držitel řádu Bílého lva
Karel Janoušek se narodil 30. října 1893 v Přerově. Jeho osud je spojen s oběma světovými válkami. Bojoval jako legionář na italské i ruské frontě v první světové válce, kde se zúčastnil i bitvy u Zborova. Ve druhé světové válce vykonával funkci generálního inspektora československého letectva ve Velké Británii a od 12. července 1940 až do 19. října 1945 byl nejvyšším představitelem československých válečných letců v Británii. Zorganizoval 1 500 československých letců, kteří zasáhli do bitvy o Británii. Král Jiří VI. mu v roce 1941 udělil prestižní Řád lázně, jako jedinému Čechoslovákovi pak 17. května 1945 i hodnost leteckého maršála RAF.
Po událostech z února 1948 se však válečný hrdina stal pro nový režim nepohodlným. Agent StB jej vyprovokoval k emigraci, čímž jej 30. dubna 1948 vlákal do pasti u Přeštic. Obdivovatel antických filozofů a hry na violu následně putoval na 12 let a deset dní do komunistického vězení. Prošel si peklem na Borech, v Opavě, Leopoldově i v Ruzyni.
„Ve svých 67 letech následně musel pracovat, neboť pobíral důchod ve výši 200 Kčs. V Národním podniku Textil Praha dělal skladníka a musel tahat těžké věci. Později pobíral důchod 600 Kčs a k 1. lednu 1967 ve svých 74 letech konečně odešel na penzi s měsíční částkou 1400 Kčs,“ popsal konec Janouškova života redaktor serveru EuroZprávy.cz Petr Třešňák.
„Kdysi jsem byl nahoře, docela nahoře. Nyní jsem však dole a jak se zdá, dole zůstanu,“ posteskl si v roce 1966 Karel Janoušek ve slavné reportáží anglickému žurnalistovi Peteru Hannovi. Článek v plátku The Sunday Express tehdy vyvolal v Británii velký zájem o Janouškovu osobu.
Karel Janoušek zemřel 27. října 1971 jen tři dny před svými osmasedmdesátými narozeninami. Za svého života – v roce 1968 – se sice dočkal rehabilitace, ale soud mu generálskou hodnost nevrátil. In memoriam mu byla hodnost armádního generála udělena až v roce 1991. Rovněž In memoriam mu bylo současným prezidentem Milošem Zemanem v roce 2016 propůjčeno nejvyšší české státní vyznamenání – Řád bílého lva.
Lukáš Kňazovický