Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Památky v Praze zdravotnictvi Zprávy z Prahy

Listopad s Národním muzeem

Mariansky sloup

Lidová víra – výstava v Národopisném muzeu

Vira-muzeumPo mnoho staletí víra zaujímá v lidském životě nezastupitelné místo. Osvětlovala fungování světa, nabízela stabilitu, ochranu a naději v nejistých časech. Do podoby lidové víry v našich zemích se výrazným způsobem promítlo období baroka a s ním související rekatolizace. Mariánský kult, kaplicka_viraúcta k sochám či obrazům světců a víra v zázračnou moc relikvií získávala v představách venkovského člověka další rozměr. Oficiální, církví prezentovaný výklad se zde mísil s magickým myšlením a dával vzniknout bohaté škále praktik a rituálů, které se odrážely v duchovní i hmotné kultuře našich předků. Mnohé z nich se nacházely na rozostřené hranici mezi tím, co je ještě tolerované a tím, co je již zakázané.

Lidová víra – výstava v Národopisném muzeu

Výstava se snaží přiblížit pestrý duchovní svět venkovského člověka 18. a 19. století s přesahy do století následujícího. Výstava návštěvníkům odhalí zlomek z rozsáhlé etnografické sbírky ukrývající artefakty spojené s náboženským životem komunity, ale také předměty související s každodenními činnostmi a osobní zbožností. Představeny budou rovněž magické prostředky určené k ochraně.

Muzeum Mariánský sloupMariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze 26. září 1650 vztyčen,        3. listopadu 1918 svržen, 15. srpna 2020 vztyčen

 

 

Emigrace předbělohorské inteligence

Bitva na Bílé hoře 1620 se stala opakovaně námětem pro různá literární díla. Pohled na tuto významnou událost našich dějin se však mění v závislosti na konkrétním historickém kontextu, v němž jednotlivá literární zpracování vznikala. Představitelé českého národního obrození označují bitvu za jednu z největších národních tragédií a tzv. pobělohorské období vnímají jako dobu temna. Od tohoto výkladu se však většina soudobých odborníků odklání, jelikož Bílá hora nebyla rozhodující jen pro osud českých zemí, ale byla součástí mocenských bojů v celé Evropě, a přestože předznamenávala období téměř třicetiletého válčení a rekatolizace, zdráhají se nazývat tuto dobu obdobím temna. Pobělohorské období se totiž překrývá s obdobím baroka, kdy vznikají mimořádné kulturní památky a malby ilustrující českou krajinu. Skutečností však také zůstává, že nekatoličtí kněží, učitelé a měšťané, kteří tvořili značnou část nebo spíš většinu předbělohorské inteligence, byli nuceni emigrovat nebo konvertovat na katolictví, což zásadním způsobem ovlivnilo českou kulturu a vzdělanost.

Vždyť i jeden z našich největších myslitelů, zvaný učitelem národů, Jan Amos Komenský musel opustit svou vlast, protože nepřestoupil na katolickou víru. V době, kdy vzniká tzv. slavná barokní opera, píší čeští umělci poníženou žádost veleslavnému císařsko-královskému zemskému guberniu, v níž prosí, aby mohli hrát divadlo ve svém mateřském jazyce, a přispívat tak k rozvoji a zdokonalovaní české řeči. Česky se však u nás hrálo spíš v ojedinělých případech a nutno dodat, že samotné české publikum by rozhodně nepokrylo náklady spojené s provozem velkého divadla.

Bílá hora v mezinárodním kontextu

muzejní jednohubka Michala Stehlíka, autora výstavy 1620. Cesta na Horu

Povolte prosím zobrazení obrázků/Please allow images
Povolte prosím zobrazení obrázků/Please allow images
Povolte prosím zobrazení obrázků/Please allow images

Komentovaná prohlídka výstavy Hudební zvěřinec

Pojďte s námi pootevřít dveře do kouzelného světa hudby a zvířat.

Povolte prosím zobrazení obrázků/Please allow images

 

Povolte prosím zobrazení obrázků/Please allow images

Králíček obecný
pozorování Kroužkovací stanice

 

Letošní podzimní sezóna překvapila ornitology nebývale vysokou početností táhnoucích králíčků obecných, nejmenších evropských ptáků. V průběhu října bylo možné pozorovat tyto drobné ptáky, vážící pouze kolem 5 gramů, i v centrech velkých měst. Díky odchytům víme, že se jednalo především o ptáky z Pobaltí, Ruska a Skandinávie. Naši dálkoví migranti už v této době pobývají na svých afrických zimovištích, jak dokazuje říjnový nález motáka pochopa s naším kroužkem v Pobřeží Slonoviny.

Více informací najdete na  webových stránkách
www.nm.cz

Podobné příspěvky

Česká centra představí světu sbírky Národní galerie Praha

Adventní koncert Richarda Pachmana

Jaroslav Hauer

Čerstvý sedmdesátník Emerson Fittipaldi poslal vzkaz Čechům

Jaroslav Hauer