Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy

Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě

P.Hlubuček s autory skulptury Romanem Švejdou a Lukášem Gavlovským, archiv MČ Praha Lysolaje

MČ Praha – Lysolaje dokončila celkovou proměnu rozsáhlého prostoru bývalé Denkrovy pískovny. Na doposud zanedbaném území v jižní části Lysolají vyrostl nový veřejný sportovní areál, který má být centrem volnočasových aktivit nejen pro obyvatele Lysolají, ale i pro návštěvníky z okolních městských částí. „Patronem“ revitalizovaného území se stala skulptura pravěkého nosorožce srstnatého, která je podle jejích autorů Romana Švejdy a Lukáše Gavlovského největší sochou nosorožce na světě. Právě v Lysolajích se v minulosti našly kosterní ostatky tohoto pravěkého zvířete.

Praha má nově největší skulpturu nosorožce na světě. Najdete ji, a s ní i kus doby ledové, v pražských Lysolajích.

LysolajeÚzemí dnešních Lysolají patří jednak k oblastem s doloženým prastarým osídlením a jednak se nalézá na severním okraji rozsáhlé oblasti tzv. Barrandienu, unikátního území s podložím tvořeným prvohorními horninami s nálezy prvních známek života z doby před půl miliardou let. V blízkém okolí měli dočasná sídliště už nejméně před 30 tisíci lety „lovci mamutů“, jimiž se nechal inspirovat Karel Zeman či Eduard Štorch. Ve čtvrtohorách pak vznikaly na území dnešní Prahy štěrkové a pískové nánosy, mezi nimi i tzv. Vltavské terasy, z nichž nejstarší je právě terasa lysolajská. V místě vytěžených pískoven byl proveden rozsáhlý archeologický průzkum, a právě kostry mamuta či srstnatého nosorožce zde skutečně byly nalezeny.

Petr Hlubucek„Když jsme přemýšleli nad celkovou obnovou tohoto archeologicky cenného území, napadlo nás, že by bylo dobré na dávnou minulost této oblasti upozornit a návštěvníkům ji připomenout. Samotná socha nosorožce srstnatého tak má v maximální míře odkazovat na dobu, kdy se tito tvorové spolu s mamuty proháněli Lysolajemi,” říká Petr Hlubuček /STAN/, starosta MČ Praha Lysolaje.  „Konstrukce skulptury simuluje vegetaci tundry z pozdní doby ledové, což je období, z kterého pochází právě kosterní nálezy těchto pravěkých zvířat v pískovně,” dodává starosta Hlubuček.

Samotné tělo nosorožce – konstrukce – je tvořeno odkorněnými kmeny různých dřevin: dub, akát, modřín. Hřbet nosorožce je opláštěn a opatřen zatravněnou vrstvou, která vzdáleně připomíná hustou srst zvířete – povrch je osazen odpovídající čtvrtohorní vegetací. V různých ročních obdobích se bude hřbet skulptury barevně měnit. Hlava a krk zvířete je schodištěm, kterým lze vystoupat na hřbet sloužící jako vyhlídkové molo. Nejbližší okolí skulptury je osázeno travinami a keři, které se v době ledové na tomto území mohly vyskytovat.

Nově otevřený víceúčelový sportovní a volnočasový areál, jehož se srstnatý nosorožec stal „patronem“, tvoří rozsáhlý areál s hřištěm s umělým povrchem na kopanou, dva kurty na volejbal či badminton a další míčové sporty, softbalové hřiště, sportoviště pro lehkou atletiku a speciální dráha pro požární sport a soutěže v hasičských disciplínách. Zajímavostí areálu je nově vysázený vinohrad po stráních areálu.

Kristýna Hávová

Podobné příspěvky

Festival hudby a pohybu Pojď dál v pražském parku Folimanka

Jaroslav Hauer

Praha učinila první krok k vybudování pražské sluneční elektrárny

Afri

Nejstarší genom moderního člověka

Redaktor J.Hampl