Čtyřiadvacet výrazných mladých vědeckých talentů letos získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2023. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile, ceny laureátům předla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená. „Tito mladí vědci a vědkyně s obrovským zápalem pro svůj obor jsou budoucností Akademie věd a celé české vědy. Jsem ráda, že je můžeme v jejich rozletu podporovat. A věřím, že se mezi nimi objeví i další Otto Wichterle,” říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová upozornila, že letos na konci října, uplyne 110 let od narození Otto Wichterleho. „Profesor Wichterle je příkladem velice talentovaného a plodného vědce a také silné osobnosti. Inspirovat by nás měl nejen tím, že jeho vynálezy dokázaly zlepšit život společnosti, ale především tím, že po celý život zdůrazňoval zásadní význam svobodného bádání,“ dodala.
Prémie se uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 500 laureátů a laureátek. Ceny se předávaly ve všech třech vědních oblastech: neživá příroda, živá příroda a humanitní vědy. Za první oblast diplomy předávala místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, za druhou vědní oblast místopředseda Zdeněk Havla a za třetí vědní oblast místopředseda Ondřej Beránek.
Oblast věd o neživé přírodě
Petr Hauschwitz pracuje v Centru HiLASE (výzkumné centrum zaměřené na laserovou techniku) při Fyzikálním ústavu AV ČR. Zaměřuje se na efektivní laserové strukturování povrchů pro zlepšení biokompatibility implantátů. V roce 2021 jej časopis Forbes zařadil do žebříčku talentovaných „30 pod 30“.
Filip Křížek působí v oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, kde se zaměřuje na vývoj nových spintronických materiálů.
Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR přispívá k současnému pochopení interakce světla s hmotou. Jeho teorie popisující proces světelné emise ve skenovacím tunelovém mikroskopu je obecně akceptovatelnou teorií v komunitě rastrovací mikroskopie.
Andrea Školáková působí ve výzkumné skupině materiálů s řízenou mikrostrukturou ve Fyzikálním ústavu AV ČR, kde zavedla výzkum vysokoentropických slitin, které jsou vhodné např. pro bioaplikace, kosmický a automobilový průmysl.
Gwladys Steciuk v oddělení strukturní analýzy ve Fyzikálním ústavu AV ČR a patří k světové špičce v analýze konkrétních struktur mikrokrystalických minerálů.
Veronika Brychová pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR ve skupině, která se zabývá radiouhlíkovým datováním. Podílí se na budování nové laboratoře urychlovačové hmotnostní spektrometrie.
Giovanni Ceccio pochází ze Sicílie a do Ústavu jaderné fyziky AV ČR nastoupil před pěti lety. Zapojil se v něm do výzkumu a vývoje nových nanomateriálů s využitím iontových svazků. Zajímají ho především tenké lithiové iontové baterie.
Michal Kamrádek působí v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR , kde zastupuje vedoucího vědecké skupiny pro přípravu skleněných preforem optických vláken.
Kateřina Novotná se zabývá kvalitou a úpravou vody. V Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR vede oddělení hydrochemie a technologie vody a snaží se odhalit a popsat látky, které vodu znečišťují.
Kamila Hrubanová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR pracuje na posouvání výzkumu ultrastruktury komplikovaných hydratovaných objektů. Je vedoucí Centrální laboratoře Elektronové mikroskopie a Ramanovy spektroskopie.
Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků.
Oblast věd o živé přírodě a chemických věd
Jan Hynek z Ústavu anorganické chemie AV ČR se v současné době věnuje výzkumu porézních koordinačních polymerů a zaměřuje se zejména na jejich protonovou vodivost.
Pamir Nag přišel do Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v roce 2018 po ukončení doktorského studia v Kalkatě. Věnuje se tématu srážek elektronů – navrhl a zkonstruoval světově unikátní přístroj pro zkoumání chemie indukované elektrony.
Eva Randárová z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR propojuje vědu a medicínu. Věnuje se výzkumu nových polymerních materiálů (vodorozpustných), které se dají využít v protinádorové a protizánětlivé terapii.
Dominika Luptáková se v Mikrobiologickém ústavu AV ĆR zabývá klinicky významnými bakteriálními a plísňovými onemocněními centrálního nervového systému, plic a urogenitálního traktu.
Jaroslav Semerád z Mikrobiologického ústavu AV ČR při své práci odhaluje nové organické polutanty a antropogenní částice, testuje jejich toxicitu a jejich interakce s (mikro)organismy.
Kristýna Kárová se v Ústavu experimentální medicíny AV ČR zabývá neurovědami, zejména genovou terapií ve stimulaci regenerace axonů po míšním poranění.
Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR studuje, jak se mění chování a adaptační strategie ryb a jaký dopad mají změny prostředí způsobené člověkem na ekologii ryb a jejich reprodukci. Podílí se na řadě projektů, například se ZOO Praha a dalšími institucemi se angažuje v projektu za záchranu kriticky ohroženého karase obecného.
Stanislav Juráň z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe se zabývá fyziologií rostlin a chemií atmosféry a zaměřuje se především na toky přízemního ozonu a těkavých organických látek biogenního původu.
Oblast humanitních a společenských věd
Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu na pomezí sociologie, politologie a sociální psychologie. Dlouhodobě se zabývá vytvářením politických postojů v adolescenci.
Tomáš Gecko se v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR věnuje dějinám vědy, dějinám podnikání a sociální politiky.
Pavel Horák působí v oddělení pro výzkum kulturního dědictví Etnologického ústavu AV ČR a zkoumá alternativní náboženství a spiritualitu.
Lukáš Lička je historikem filozofie a vědy ve Filozofickém ústavu AV ČR. Zajímá jej kulturní přenos filozofických idejí, textů a rukopisů ze západoevropských center univerzitní vzdělanosti (Paříž a Oxford) do středoevropského prostoru (zvláště Praha a Vídeň).
Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR se zabývá v širším kulturněhistorickém kontextu náboženstvím Slovanů v předkřesťanském období.
Jaromír Hampl Foto archiv AV ČR, J. Hampl
