Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy

Školy, školky, polikliniky a sportoviště podle Metropolitního plánu?

Metropolitni plan

Nedostatek míst ve školách a školkách, nedostupnost služeb pro seniory, přeplněné ordinace lékařů, ale i bazény a koupaliště, nebo nutnost cestovat přes půl města za dalšími volnočasovým a sportovními aktivitami. To je výčet jen některých z mnoha problémů, se kterými se Praha potýká už nyní. Bude-li schválena současná podoba Metropolitní plánu, situace se může ještě zhoršit.

Kapacity stačit nebudou, jejich dostupnost v Praze se zhorší

panelovy dumPlán totiž počítá s navýšením počtu obyvatel ze současných 1,3 milionu až na 1,9 milionu, odpovídající plochy pro veřejnou vybavenost však nevymezuje.(1) Metropolitní plán vymezuje pozemky pro veřejnou vybavenost jako jsou školy, školky, polikliniky, domovy pro seniory, sportoviště a další několika způsoby: plochou, značkou nebo procentuálním podílem v rozvojových územích.(2) V odůvodnění Metropolitního plánu (3) je výpočet potřeb veřejné vybavenosti vzhledem k plánovanému počtu obyvatel. Tento výpočet vychází z porovnání různých částí Prahy, neřeší ale stávající deficity, dojíždění obyvatel z Metropolitního regionu, ani demografickou prognózu, dle které dojde k výraznému stárnutí populace. Výpočet navíc počítá pouze s některými druhy veřejné vybavenosti jako jsou základní školy, školky, lékaři a domovy denní péče, vůbec ale nepočítá se středními a vysokými školami, nemocnicemi, knihovnami, veřejnou správou, ani jakoukoli sportovní či volnočasovou vybaveností (bazény, sportovní haly, domy dětí a mládeže, komunitní centra, komunitní zahrady atd.).

Rodiče například dobře vědí, jak obtížné je v současné době dostat dítě na střední školu, či dokonce do školky. Mnoho z nich je nuceno mít skoro čtyřleté dítě další rok doma. V souladu s evropskými trendy by přitom měla vznikat volná místa pro část dětí již od dvou let.

Praha 7Metropolitní plán nic z toho nejenže nevyřeší, ale dokonce stávající problémy ještě zhorší. Potřebné kapacity jsou hrubě podceněny, Institut plánování a rozvoje ignoruje potřeby Pražanů, ale i své vlastní strategické a analytické dokumenty,” varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Plochy veřejné vybavenosti neodpovídají plochám potřebným pro předpokládaný počet obyvatel s ohledem na demografické trendy jako je stárnutí populace a s ohledem na stávající deficity území. Přitom dle analýzy IPRu(4) již v roce v 2030 bude chybět skoro 10 000 míst v základních školách,(5) ve školkách to je již dnes přes 4 000 chybějících míst. Praha tak jde proti vlastním doporučením.(6)

Barrandezvous_parkNěkteré plochy pro vybavenost v Metropolitním plánu, ve srovnání s platným územní plánem, mizí úplně. Např. letitá kauza z Jihozápadního města (tzv. Britská čtvrť západně od metra Stodůlky). Dnes je v platném územním plánu cca 9 ha určených pro základní a střední školy, školky, sport a potenciálně zdravotnictví. Tyto plochy čelily tlaku, aby byly změněny na bydlení či administrativu, což zastupitelstvo Prahy vždy zamítlo. Namísto pozemků pro základní školu, gymnázium a sportoviště zůstalo v Metropolitním plánu místo jen pro jedno z toho (pevná značka, plocha 1,4 ha), zbylé plochy jsou obytné. V této obytné ploše je sice stanoven dokonce 10% podíl občanské vybavenosti, ten však znamená zhruba 5 ha namísto 9 ha, plochy navíc nemusí být umístěny v docházkové vzdálenosti od stanice metra, ale mohou být úplně jinde.

 

Diakonie PrahaVeřejná vybavenost je ve větších transformačních plochách stanovena většinou 5% podílem z celkové plochy, není tedy vůbec záruka, ve které části území budou. Školy tak mohou vzniknout na nejhorších místech. Rovnoměrné 5% požadavky napříč městem navíc neodpovídají nerovnoměrné distribuci stávajících deficitů.

 

 

Např. v případě území bývalého Nákladového nádraží na Žižkově 5% podíl znamená pozemky pro jednu školu a jednu či dvě školky, pro dvě plnohodnotné základní školy, které jsou tam plánovány, nestačí. Obdobná pak bude situace například v Bubnech – 5% podíl ploch znamená, že tři plánované základní školy, tak jak jsou ve studii zadávané městem, se tam zkrátka nevejdou, natož další vybavenost. “Autoři Metropolitního plánu tvrdí, že veškerá občanská vybavenost může vzniknout kdekoli, protože plán navrhuje smíšené plochy, kde může vzniknout cokoli.

skolaTo, že něco vzniknout může neznamená, že to vznikne. Dle stavebního zákona (a nový stavební zákon na tom nic nemění) to funguje tak, že územní plán vymezí potřebné pozemky pro veřejnou vybavenost jako tzv. veřejně prospěšné stavby, čímž na ně město získá předkupní právo. To však Metropolitní plán neumožňuje, není tak vůbec jisté, že se město k pozemkům dostane,” vysvětluje Vinklárková. “Ve skutečnosti tak Metropolitní plán nechává volnou ruku developerům, protože ti budou moci postavit to, co pro ně bude nejvýhodnější podle aktuální poptávky na trhu. Město a jeho obyvatelé tak nebudou mít žádné záruky,” dodala.

Veřejná vybavenost je v rozvojových a transformačních územích regulována až příliš volně, stávající vybavenost na městských (příp. státních pozemcích) naopak striktně, což znemožňuje polyfunkční využití; město tak nemůže své vlastní stavby přizpůsobit lokálním potřebám.

Kristýna Dušák

Podobné příspěvky

Točí se nová česká filmová komedie Můžem i s mužem

Jaroslav Hauer

BEZPEČNOST DĚTÍ NA INTERNETU

Afri

Na Štvanici se bude brzy surfovat s výhledem na Pražský hrad

Afri