Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zprávy z Prahy

Sluneční králové v Národním Muzeu

Unikátní výstava Sluneční králové zve návštěvníky do nejstaršího období egyptské říše, do doby dávných stavitelů pyramid. Prostřednictvím ještě nikdy ve světě nevystaveného souboru téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, starých takřka 5 tisíc let, za pomoci moderních multimediálních technologií a nevšední architektury umožní návštěvníkům zažít atmosféru doby velkých egyptských králů.                  

Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem. Národní muzeum ve spolupráci s Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Nejvyšší radou pro památky Egypta otevřelo výstavu v Historické budově Národního muzea na konci srpna. Kvůli Covidu se na počátku října výstava uzavřela, nyní je od 3. prosince opět otevřena. Po mnoha letech příprav se podařilo uskutečnit výstavu, která je unikátní nejen stářím a hodnotou vystavovaných předmětů, ale i zemí jejich původu. Ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů jako právě na výstavu Sluneční králové. Světové objevy českých vědců se poprvé dostaly do Prahy.

Abúsír-zádušní komplex

Čeští archeologové se zabývají Egyptem víc jak 100 let. Zakladatelem české egyptologie byl profesor František Lexa, Egypt navštívil poprvé v roce 1930. V 50. letech 20. století inspiroval Lexu jeho žák Zbyněk Žába k založení Československého egyptologického ústavu se sídlem v Praze a Káhiře. Vedoucím ústavu byl prof. Lexa v letech 1958–1960. Po jeho smrti převzal vedení ústavu Zbyněk Žába. Od roku 1975 vedl ústav prof. Verner. Od roku 2013 je ředitelem prof. M. Bárta, který od roku 2011 vede výzkum v Abúsíru. V Abúsíru působí čeští archeologové již 60let. Výstava Sluneční králové” je nejen splněným snem Národního muzea i několika generací českých egyptologů, ale též jednou z nejvýznamnějších výstav, kterou Národní muzeum za dobu své existence uspořádalo. Návštěvníci Národního muzea budou mít možnost téměř půl roku obdivovat světově unikátní soubor tisíce let starých egyptských památek. Příprava tak rozsáhlé mezinárodní výstavy je vždy velice náročnou záležitostí, ale skutečnost, že se Sluneční krále podařilo uskutečnit i za současné mezinárodní situace s koronavirovou nákazou, považuji téměř za zázrak.  Veliké poděkování patří všem na české i egyptské straně, kteří se o to zasloužili. Jejich zásluhou je, že se nyní Česká republika může pochlubit výstavou, která nemá ve světě obdoby,“ řekl   při zahájení generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Starý Egypt doby Staré říše obecně představuje první teritoriální stát v historii naší planety. Právě tehdy, v době mezi 27. a 22. stol. př. n. l. došlo k nevídanému rozmachu této civilizace, která nás dodnes ohromuje svou vyspělostí, umem i záhadami. Lokalita Abúsír sousedící na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou je součástí pyramidových polí táhnoucích se od dnešní Káhiry v délce několika desítek kilometrů na jih až k Fájúmské oáze. V průběhu Staré a Střední říše právě v této oblasti vznikaly největší pyramidové komplexy panovníků a pohřebiště příslušníků jejich rodin stejně jako vysokých hodnostářů země ale i obyčejných obyvatel. Abúsír společně se sousední Sakkárou představuje samý střed této oblasti, kde se nachází převážná většina královských i nekrálovských památek, které se dochovaly do současnosti.   

Prohlídka výstavy  Expozice začíná modelem původní podoby královského pohřebiště v Abúsíru. Mezi historicky nejcennější objevy české expedice v Abúsíru patří chrámový komplex panovníka Raneferefa s jedním z největších souborů královských soch z doby stavitelů pyramid a jeho unikátní papyrový archiv popisující kult a provoz v jeho chrámu.  Faraon Raneferef si nechal postavit pyramidu se zádušním chrámem. Bohužel zemřel předčasnou smrtí ve věku 22–23 let. Zatímco zádušní chrám byl hotový, pyramida měla jen spodní část, a tak byla ve spěchu přestavěna na hrobku typu mastaby s neobvyklým čtvercovým půdorysem. Dalším vzácným exponátem je rozsáhlý soubor soch princezny Šeretnebtej a písaře Nefera. Do modelu skalní hrobky princezny Šeretnebtej z období 2500 až 2350 let př. n. l., kterou čeští egyptologové objevili v roce 2012, je možno vstoupit. K vidění jsou také například kamenné nádoby, keramika, texty nebo reliéfy z královských komplexů panovníků z Abúsíru. Starověké exponáty doprovázejí makety tří pyramid, uvnitř kterých je 3D projekce. Největší ze sálů patří zádušnímu chrámu a staroegyptským představám o posmrtném životě.

Prostřednictvím audiovizuální projekce je představena historie zádušního chrámu krále Sahurea

Bohatou reliéfní výzdobu, vybavení, ale i běžný chod těchto pyramidových komplexů návštěvníci prozkoumají díky vystaveným předmětům, ale i za pomoci audiovizuálních materiálů. Prostřednictvím audiovizuální projekce je představena historie zádušního chrámu krále Sahurea, dále nejznámější část slunečního chrámu krále Niuserrea – tzv. svatyně ročních období, nebo je ke zhlédnutí první filmové zpracování příběhu ze slavného Papyru Westcar. Výstava nepředstavuje pouze osudy vládců starověké země na Nilu. S výstavou se návštěvníci podívají i do příslovečného stínu pyramid – nekrálovského Abúsíru. Abúsír k pohřbům staroegyptských elit sloužil mnohem dříve, než se stal královskou nekropolí. První pohřby zde byly v době sjednocení Egypta okolo roku 3000 př. n. l. přes období stavitelů pyramid, imperiálního rozmachu egyptského státu v době Nové říše až po období cizích nadvlád nad Egyptem v průběhu 1. tisíciletí př. n. l. Audiovize umožní nahlédnout také do nevykradené hrobky velmože Iufay, která byla nalezena 18 metrů pod zemským povrchem. Celková pojistná hodnota předmětů je 1 miliarda korun, hmotnost činí přes deset tun.

Z vystavených předmětů je zhruba 80, které v Abúsíru objevili čeští egyptologové

Rozsáhlá výstava má připomenout loňských sto let od prvních egyptologických přednášek v Československu i prezentovat práci českých egyptologů. Finanční náklady na výstavu jsou celkem asi 50 milionů korun, přípravy zabraly několik let. Návštěvníci uvidí jedinečné zápůjčky z mnoha světových muzeí – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění jsou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru.egypt

Výstava Sluneční králové představuje poprvé mimo území Egypta ty největší světové objevy, které na pyramidovém poli v Abúsíru prakticky každý rok uskutečňuje expedice Českého egyptologického ústavu. V Praze jsou tak k vidění desítky unikátních artefaktů vyprávějících ojedinělý příběh staroegyptské civilizace stavitelů pyramid. Jsem rád, že jsme společně s Národním muzeem dokázali tuto výstavu pro českou a světovou veřejnost uspořádat,“ řekl ředitel českých archeologických výzkumů v Egyptě a prorektor Univerzity Karlovy prof. Miroslav Bárta. „Expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je největší českou vědeckou expedicí pracující soustavně mimo území naší republiky. Její výsledky a objevy – a tato unikátní výstava – je toho dokladem, snesou srovnání s těmi nejvyššími světovými měřítky. Velice si cením jejího přínosu pro českou a světovou vědu. Jde o jeden z mnoha dokladů vysoké úrovně vědy, výzkumu a výuky na Univerzitě Karlově,“ dodal k práci českých egyptologů rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima.

Výstava je unikátní nejen díky ve světě doposud nevystaveným vzácným předmětům, ale i svým moderním pojetím a designem

Jejím cílem je též přenést návštěvníky do doby staré egyptské říše.  Využití moderních multimediálních technologií a působivé architektury umožní návštěvníkům zažít originální atmosféru královského Abúsíru. Výstava Sluneční králové tak v sobě spojuje kouzlo originálních artefaktů nevyčíslitelné hodnoty s moderními audiovizuálními prvky i poutavým prostředím. Díky tomu je určena pro všechny věkové kategorie a nabízí skutečně nevšední zážitek. Expozice zaujímá více než tisíc metrů čtverečních a je laděna do žluté, zlaté a modré. Národní muzeum připravuje po celou dobu trvání výstavy bohatou nabídku akcí v rámci doprovodného programu. Pokud Covid dovolí můžete se těšit na přednášky českých egyptologů, filmové večery na téma Egypta, programy pro děti, speciální komentované prohlídky i jedinečnou egyptologickou noc v muzeu. Výstava je pro veřejnost otevřena do 7. února 2021, o doprovodných akcích naleznete informace na webových stránkách Národního muzea www.nm.cz nebo na webových stránkách www.slunecnikralove.cz/www.kingsofthesun.com.

Jaromír a Věra Hamplovi               Foto: archiv NM

Podobné příspěvky

Emisní normy Euro 7/VII musí být ekologicky i ekonomicky udržitelné

Redakce

Babiš jakoby nečetl Švejka, takže mu v případě DPH na pivo zbyl černý Petr v ruce

Redakce

Patnáct let klepou členové souboru Loutky v nemocnici na dveře pokojů

Redakce