Dvě události Zeleného čtvrtku

Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. velikonoční triduum (třídení).  Na Zelený čtvrtek se připomínají dvě hlavní události:

1. Ježíšova večeře na rozloučenou (“poslední večeře”), při níž myje apoštolům nohy, ustanovuje eucharistii a zároveň je zrazen od Jidáše
2. Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí…

Zdroj: https://velikonoce.vira.cz

Starokatolická církev v ČR 

Katolická církev podobojí v Čechách – Ecclesia Catholica sub utraque Bohemiae je součástí jedné, svaté, obecné a apoštolské Církve Kristovy. Hlásí se k víře, učení a praxi prvních křesťanů, nemá majetek a nechce mít víc než stačí k zabezpečení základních potřeb. Slovo “starý” v názvu vyjadřuje ducha původnosti, upřímnosti a důvěry – ducha prvních křesťanských společenství.

Starokatoličtí křesťané se hlásí k alternativnímu katolictví, které bylo vždy přítomno v českých dějinách: k tradici sv. Cyrila a Metoděje, k odkazu Mistra Jana Husa i České církve podobojí Jana Rokycany, na kterou navazuje.

Starokatoličtí křesťané ve světě nepřijali učení o papežské neomylnosti a božském původu papežské moci, vyhlášené na 1. vatikánském sněmu roku 1870, jako učení cizí původnímu křesťanství. Utrechtské prohlášení starokatolických biskupů z r.1889 hovoří o tom, v co věříme: „Zachováváme starokřesťanskou zásadu, charakterizovanou sv. Vincencem Lerinským (+ před r.450): „Držíme se toho, co vždy, všude a všichni věřili. To je opravdu a skutečně katolické.” Podle toho zachováváme víru staré Církve, jak zůstala vyjádřena v ekumenických vyznáních víry a ve všeobecně uznávaných dogmatech a rozhodnutích ekumenických koncilů Církve prvního tisíciletí. Všechny pozdější nauky přijímáme pouze v tom, v čem se shodují s učením staré Církve.