Trh s palivovými kartami dle předpovědí expertů bude až do roku 2027 růst tempem asi 14 % ročně. Lidé jsou totiž nakloněni bezhotovostním platbám a firmy jsou i kvůli dopadům pandemie nuceny k optimalizaci nákladů na své flotily. Tankovací karty pro benzín a naftu doplňují CNG karty a nejnověji také karty umožňující nabíjení elektromobilů. A kdo ví, třeba se brzy dočkáme rovněž karet „vodíkových“.
Budoucnost tankovacích karet je slibná. Už dnes jdou s dobou a myslí i na alternativní pohony
Na poskytovateli záleží
Dalším trendem je rostoucí preference tankovacích karet s výhodnější plošnou cenou oproti kartám se slevou z totemových cen. Plošná cena představuje jednotnou cenu pravidelně vyhlašovanou v dané síti čerpacích stanic zpravidla na týden. Bez ohledu na lokalitu a aktuální ceny uvedené na stojanech čerpací stanice tak držitel karty platí v celé síti stejnou cenu, která je dlouhodobě pod průměrem trhu. To může být výhodné zejména u dálnic a hlavních dopravních tahů, kde bývají ceny výrazně nadprůměrné. „Díky sdružené poptávce v rámci nákupní aliance je tento benefit na rozdíl od dřívějška dostupný i menším firmám nebo živnostníkům, aniž by se museli zavazovat k velkým odběrům paliv,“ říká Damir Duraković a dodává, že aktuální cena nafty na D1 dosahuje až 34,90 Kč/l, přitom plošná cena pro držitele karet od Axigonu činí tento týden u sítě Shell 30,29 Kč/l a u EuroOilu 29,29 Kč/l.
Budoucnost tankovacích karet se jeví slibně
Dle předpovědí expertů budou vydavatelé tankovacích karet v budoucnu rozvíjet zejména oblast propojení karet s mobilními aplikacemi. „Během pandemie začali zákazníci výrazně více používat možnost plateb prostřednictvím mobilní aplikace. Zaplatí tedy přímo u stojanu, aniž by museli přijít do styku s ostatními zákazníky či obsluhou čerpací stanice. V rámci naši mobilní aplikace je možné provádět i platby za parkování,“ říká Damir Duraković.
A rozvíjet se bude i celé odvětví tankovacích karet: podle reportu Fuel Cards Market zpracovaného agenturou Allied Market Research ze září 2020 se do roku 2027 v daném segmentu očekává složená roční míra růstu 13,9 % na hodnotu asi 1 210 miliard dolarů. Za růstem bude podle expertů stát především rostoucí zájem spotřebitelů o řešení nabízející bezhotovostní, digitální transakce, ale také růst nákladů na firemní flotily, který bude zároveň doprovázet snaha firem tyto náklady optimalizovat.
Cena CNG je s kartou ještě lákavější
Mluvíme-li ovšem o trhu tankovacích karet, je potřeba si uvědomit, že se již dávno nepohybujeme jen v rovině benzín a nafta. Podíl automobilů s alternativním pohonem stále roste. Jedním z nejoblíbenějších alternativních paliv zvláště u firemních flotil je dlouhodobě stlačený zemní plyn neboli CNG. Jeho velkým lákadlem pro motoristy je cena, ve srovnání s benzínem lze za odpovídající množství CNG aktuálně ušetřit skoro 14 korun. Navíc je s ním spojena i levnější dálniční známka a nulová silniční daň.
Vedle klasických tankovacích karet na benzín a naftu tak firmy využívají rovněž CNG karty. „Firmy a živnostníci mohou s námi poskytovanou CNG kartou získat trvalou slevu 2 koruny na kilogram CNG. Karta je přitom akceptována u všech stanic innogy a E.ON, což je aktuálně okolo 100 plniček, tedy téměř polovina celé tuzemské sítě,“ uvádí Damir Duraković.
Tucet nabíjecích čipů? Stačí jedna karta
Za jedno z ekologických řešení mobility „pro budoucnost“ se v současné době považují mimo jiné elektromobily. Jejich počty na českých silnicích rok od roku rostou a stejně tak se rozvíjí síť nabíjecích stanic. Nabíjení aut na elektřinu, nebo spíše placení za nabíjení, ovšem může probíhat docela krkolomně. Řidiči elektromobilů totiž u veřejných stojanů platí pomocí speciálních čipů, kterých musí po kapsách nosit více, pokud chtějí nabíjet vůz v sítích různých provozovatelů.
Pokrok jde naštěstí kupředu, a tak nejen provozovatelé nabíječek, ale přímo i řada automobilek poskytují řidičům e-aut buď čip akceptovaný vícero poskytovateli, anebo přímo univerzální kartu. „Od letoška poskytujeme Energokartu, která je akceptována v největší síti veřejných dobíjecích stanic ČEZ, a současně v sítích Pražské energetiky a E.ON Energie. Dohromady jde o více než 70 procent dobíjecích stanic po celé České republice,“ popisuje Damir Duraković.
Lukáš Pololáník