Filmaře a fotografa Prokopa Pitharta můžete znát díky seriálu Do divočiny, který natočil pro Českou televizi. V dalším díle přírodovědné série Na dosah, kterou Prokop Pithart natáčí ve spolupráci s Toyotou, vyrážíme objevit specifika rašeliniště. A neobvykle s Toyotou Aygo X, která ukáže, že se nehodí jen do města, ale i na výlet do přírody.
Toyota Aygo X není jen do města, vyrazili jsme s ní na blata
Konkrétně na naučnou stezku, která vede přírodní rezervací Červené blato. Protože Prokop z Třeboňska pochází, tentokrát na natáčení nevyrazil svým obvyklým terénním Hiluxem, z jehož korby se zvířata natáčí nejlépe.
S Aygem X se samozřejmě mnohem lépe parkuje, ale v klidu s ním můžete kličkovat i mezi stromy v lese díky jeho vyšší světlé výšce. Přestože jde o nejmenší model od Toyoty, rozhodně s ním nemusíte cestovat jen po městě.
Aygo X je crossover třídy minivozů, vyrábí se v kolínském závodě Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Je postavený na podvozkové platformě TNGA (Toyota Global New Architecture) GA-B, která se poprvé uplatnila u nového Yarisu, evropského Auta roku 2021, a později též u provedení Yaris Cross.
Video je zde
Aygo od své premiéry na trhu v roce 2005 představovalo nejdostupnější vůz značky Toyota v Evropě, který zákazníkům dělal radost svým mladistvým, svěžím a zábavným charakterem.
K pohonu Toyoty Aygo X slouží litrový tříválec 1KR-FE, jenž doznal dalších zlepšení v souladu s evropskými předpisy a nabízí vysokou míru spolehlivosti a výkonu s cílovým parametrem spotřeby paliva pouhých 4,7 l/100 km a emisí CO2 na úrovni 107 g/km.
Hloubka až osm metrů
„Rašeliniště je vlastně bažina nacucaná vodou, místy se tvoří jezírka a všude roste mech rašeliník, který je zásadní rostlinou pro tvorbu celého toho unikátního ekosystému. Jakmile spadnete do rašeliny, můžete se snadno utopit, proto je důležité držet se jen na zpevněných stezkách,“ upozorňuje Prokop Pithart.
Vrstva rašeliny v přírodní rezervaci Červené blato na okraji CHKO Třeboňsko dosahuje na některých místech hloubky až osmi metrů. Rašeliniště je velmi cenné, neboť je dosud málo narušené a zachovalo si tvářnost tundry a druhovou skladbu rostlinstva z raně poledového období.
Jak vlastně tohle specifické prostředí vzniká? „Rašeliník nahoře neustále dorůstá, jeho kořínky pod hladinou vody odumírají a hnijí. A protože je tu obrovské vlhko, rozkládají se nedokonale. A to je právě ta rašelina,“ říká Prokop.
Výhodou takového prostředí jsou ale také specifické druhy rostlin, které nerostou nikde jinde. „Jako vedlejší produkt těch hnilobných procesů vznikají různé kyseliny, které způsobují, že podloží tady je kyselé, a to zvládnou jen některé druhy rostlin,“ vysvětluje Prokop Pithart.
Unikátní druhy rostlin
Velké zastoupení tu má rojovník bahenní, chráněná rostlina, která má na Červeném blatě dokonce největší populaci v Čechách. „Nesmí se trhat, ale zkuste mezi prsty promnout lístek tohoto keře. Ucítíte krásnou specifickou vůni,“ radí Prokop. Výhradně na rašeliništích žije také borovice blatka, jejíž kmen je odspoda až nahoru tmavý. Krásně bílé květy ve tvaru malých chomáčků patří rostlině s názvem suchopýr pochvatý.
Vladimír Michna
