JUDr. Milada Horáková je jedinou ženou, která byla v Československu popravena z politického důvodu. Proces s ní započal 31. května 1950 a v červnu ji oběsili. Milada Horáková byla obětí justiční vraždy. V tu dobu neexistovala moc, která by jí dokázala pomoci. Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy, řízený JUDr. Karlem Trudákem, probíhal od 31. května do 8. června 1950. O její milost´marně žádal Albert Einstein, Winston Churchill nebo například Eleanor Roosevelt.
Po válce ji za národně socialistickou stranu zvolili poslankyní Národního shromáždění. Stála v čele Československé rady žen a byla místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se na protest vzdala svého poslaneckého mandátu. Zájem komunisty ovládané Státní bezpečnosti upoutala Horáková již v roce 1946 svými výroky o častých omylech lidových soudů. Na podzim 1948 iniciovala schůzku zástupců bývalých nekomunistických stran ke koordinaci společného postupu. Na této schůzce obžaloba později postavila značnou část procesu. Horákovou zatkli 27. září 1949. Rozzsudek padl 8. června 1950. Čtyři obžalování, Milada Horáková, historik Záviš Kalandra, štábní strážmistr SNB Jan Bouchal a podnikatel Oldřich Pecl, byli za velezradu a vyzvědačství odsouzeni k smrti, další čtyři lidé k doživotnímu žaláři a zbytek k dlouholetým trestům.
V roce 2008 byla za účast ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou odsouzena na šest let do vězení bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, tehdy poslední z žijících aktérů této justiční vraždy z dob komunistické totality.
Odkaz statečné Horákové je v ČR stále živý a aktivně o něj pečuje Klub Milady Horákové a její památku si každoročně připomínají lidé v ČR při výročí její popravy. Toto výročí se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu.
MUDr. Martin Jan Stránský
Foto: Vojtěch Man