Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Historie

Kontakty mezi Římany a Germány odhaluje starověká mosaz z Čech

Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že většina mosazných předmětů z území starověkých Čech pochází z rudných ložisek Římské říše. Výsledky tak zviditelňují intenzivní kontakt mezi územím Římanů a germánskými etniky žijícími tehdy na českém území.

Mosazné předměty z ČR

Mosaz se používala již od starověku (1000 př. n. l.), tehdy ale jen ve velmi omezeném množství, protože ji bylo těžké vyrobit. Vyráběla se žíháním mědi s oxidem zinečnatým na dřevěném uhlí. Zinek se vyredukoval jako pára a rozpouštěl se v mědi. Mosaz byla velmi drahá, používala se na výrobu mincí a šperků. Společným tavením zinku a mědi se ji podařilo vyrobit až roku 1781. Stačily desítky let a zlatu podobná mosaz se stala klíčovou surovinou ve střední a severní Evropě doby železné. Nad množstvím artefaktů z mosazi se dlouho vznášel otazník ohledně skutečného původu materiálu. Jeho produkce je poměrně náročná a kvůli složitosti výrobního postupu bývá připisována umu antických dílen; antická mosaz má dokonce své vlastní označení: aurichalcum.

Příprava vzorků pro analýzy

Odkud se vzala mosaz na území dnešních Čech

Čechy jsou pro výzkum původu mosazi ideální: na našem území se našlo mnoho mosazných předmětů z různých období na nejrůznějších místech, dokonce již na laténských oppidech Stradonice a Závist a na celé řadě lokalit spojovaných s pozdějšími germánskými uskupeními.  Nejtypičtějším předmětem z mosazi jsou spony vynikající kvalitou, která odkazovala na římský původ. „Nápadná bohatost a různorodost předmětů nalezených na českém území se dříve spojovala s tzv. Marobudovou říší, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim Germáni způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese,“ vysvětluje Daniel Bursák z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

čištění pod mikroskopem

Marobud (mezi 35 a 30 př.n.l.-37-38 n.l. byl markomanský král a první historicky doložený panovník, který vládl na dnešním českém území v období 9-6 př.n.l.– 17/18 n. l. Zároveň jde o prvního obyvatele žijícího v české kotlině, jehož známe jménem

V letech 2019–2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby poprvé provedl pokročilou statistickou analýzu mosazných předmětů ze závěru mladší doby železné až starší doby římské z území Čech (přibližně 1. st. př. n. l. – 2. st. n. l.). Analýza byla založena na chemickém složení a systematice izotopů olova, které je v takových materiálech vždy přítomno.

Touto metodou je možné identifikovat typické opakující se vzorce ve složení materiálu, které jsou následně srovnávány s konkrétními ložisky známými z geologických výzkumů hornin. V případě, že se nám u skupiny zkoumaných předmětů podaří prokázat vazbu na rudná ložiska, zajímá nás, do jaké míry mohly být tyto zdroje v daném období využívány, zda vidíme i nějaké náznaky recyklace či kombinování různých dalších zdrojů atd.,“ doplňuje Daniel Bursák.

výroba repliky arch. nálezu

Vědci podrobili analýze celkem 50 různých předmětů včetně spon, prstenů, jehel či součástí opasků. Výsledky, publikované v prestižním časopise Nature Scientific Reports, dokládají u většiny mosazných předmětů z území starověkých Čech vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří. Tyto nové poznatky dokládají intenzivní kontakt mezi Římskou říší a germánskými etniky na českém území. „Čím dál více se nám potvrzuje, že mosaz byla rozšířena v tehdejší společnosti poměrně plošně, bez předpokládatelných koncentrací u obyvatel, kteří měli s Římany intenzivní styk,“ vysvětluje Daniel Bursák.

Proč zkoumat mosaz

Rentgenová fluorescence (xrf)

Mosaz se v 1. století před naším letopočtem stala ve Středomoří široce používaným materiálem pro ražbu mincí, šperků a dalších artefaktů a záhy pronikla i do střední Evropy – ať už byl její transport motivován obchodem, diplomatickými kontakty nebo jinými mechanismy.

Zjistit původ mosazi není jen rozmar badatelů, naopak. Zjištění, odkud pocházejí různé předměty a materiály, poskytuje cenné informace o tehdejší sociálně-ekonomické situaci a o vztazích, které jsou klíčové pro porozumění historickým událostem. Výsledky zmiňované studie významem překračují hranice střední Evropy. V širším měřítku například potvrzují ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky Caesarovým vojenským tažením. Po úspěšnému prvnímu stadiu výzkumu nyní výzkumníci připravují další etapu, budou pátrat po původu mosazi, kterou Římané v masovém měřítku využívali k výrobě mincí.

prohlidka-predmetu-pred-restaurovanimrentgenová analýza rentgenová analýzarentgenová analýza Rentgenová fluorescence (xrf)

Jaromír a Věra Hamplovi      Foto: archiv ARÚ AV ČR – D. Bursák

Podobné příspěvky

Slavnostního odhalení desky generálmajora Josefa Dudy

Afri

Halík chválí řezníka Čechů Zikmunda. Jako kdyby Židi obdivovali Hitlera I.

Afri

Největší léčebné lázně jsou v Maďarsku

Redaktor J.Hampl