Vodíková Toyota Mirai, která se v Německu nebo ve Francii už běžně používá, protože je tam široká síť vodíkových čerpacích stanic, budí v Česku rozruch a spoustu otázek. Pojďme zodpovědět ty nejčastější a zároveň vyvrátit rozšířené mýty.
Nejčastější mýty o vodíkové Toyotě Mirai
Mýtus č. 1: Vodíkové auto není v Česku kde plnit, protože tu nejsou čerpací stanice
Na konci léta má vzniknout první veřejná čerpací stanice na vodík v Česku, a sice v Praze na Barrandově. Postupně se budou přidávat další místa po celé republice. „V tuhle chvíli ale neuvádíme jen vodíkové auto, ale celou novou technologii. Ta má obrovský potenciál pro veškerou dopravu i průmysl, protože možností, kde všude lze vodík využít, je celá řada,“ vysvětluje kontext nové technologie produktový manažer Toyoty Václav Zikmund.
Už v tuto chvíli se ve světe používají vodíkové vysokozdvižné vozíky, drony, lodě a autobusy. V přístavu v Los Angeles se testují vodíková nákladní auta a vlaky na vodík už dokonce zahájily svůj provoz v sousedním Německu. Přemýšlí se o vodíkových elektro kolech a pracuje se dokonce i na vývoji vodíkových motorů pro dopravní letadla. Na video se podívejte zde
Mýtus č. 2: Auto je nebezpečné, protože vodík je hořlavá látka
Vodík je sice extrémně hořlavá látka, ovšem aby vytvořil výbušnou směs, potřebuje kyslík. „Vodíkové nádrže Toyoty Mirai prošly opravdu náročnými testy, během nichž se do nich zkoušelo střílet, zapalovat je, vyhazovat je do vzduchu, ale všem těmto pokusům nádrže bez problémů odolaly. Kdyby přece jen došlo k úniku vodíku, po celém autě jsou senzory, které okamžitě zajistí uzavření přívodu vodíku. Pokud by došlo například k nehodě a auto začalo hořet, automaticky naopak dojde k povolení ventilu, aby došlo ke kontrolovanému hoření a nikoli k výbuchu,“ popisuje Zikmund.
Mýtus č. 3: Vodík z nádrže samovolně uniká
Protože je vodík těkavá látka, která dokáže unikat i velmi malou skulinou, je Mirai vybavena hi-tech nádržemi, které zajišťují maximální těsnost, pevnost a odolnost. Musí také vydržet obrovský tlak při tankování.
Rozhodně se tedy nestane, že vůz natankujete a za pár dní palivo jen tak zmizí. Naopak vodíkový pohon má oproti klasickému elektromobilu výhodu, že se z něj energie neztrácí ani v mínus třiceti stupních. Vodík energii uchovává konstantně a nepodléhá extrémním výkyvům teplot.
Mýtus č. 4: Proč rovnou nevyužít elektřinu, než nejdříve vyrobit vodík a teprve z něj elektřinu
Vodík se vyrábí několika různými způsoby. Vodík je častým vedlejším produktem petrochemického průmyslu. Tento vedlejší produkt, který by se zbytečně spálil, je možné odpovídajícím způsobem vyčistit a využít pro automobilový průmysl. Jde tedy o krásnou ukázku recyklace.
V zemích, kde hodně fouká, se vyrábí takzvaný čistý vodík z větrných elektráren. Při silném větru se totiž vyrobí elektřiny až příliš mnoho, přičemž se nedá skladovat, nelze ji poslat do elektrické sítě, protože by se přetížila, a tak se využije při elektrolýze vody, klidně i mořské, při níž se vyrábí vodík. Různými cisternami nebo třeba potrubími se pak pošle vodík tam, kde je potřeba.
Mýtus č. 5: Provoz je dražší než u benzínového auta
Plná nádrž vodíku vyjde v tuto chvíli zhruba na stejnou částku jako nádrž benzínu, tedy asi na 1500 Kč. Řada prognóz však uvádí, že s rozvojem světové vodíkové infrastruktury by cena vodíku měla postupně klesat.
Mýtus č. 6: V Česku je Mirai dražší než v jiných evropských zemích
Není. Vůz musí stát všude úplně stejně. Při přepočtu může záležet na aktuálním kurzu, ale evropské země musí mít jednotnou ceníkovou cenu v eurech. U ostatních modelů se ceny mohou v závislosti na trhu lišit, aby v dané zemi byly schopné konkurovat. V případě Mirai ale jde ale o unikátní technologii, proto se uvádí se stejnou cenou.
