Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Rozhovory

Farář Bendy Růžička říká: ,Přál bych si, abych když kážu víno, pil víno a když kážu vodu, pil vodu.”

Farář Bendy

Pražskému magazínu poskytnul rozhovor starokatolický farář Bendy Marek Růžička, který je duchovním správcem v kapli sv. Máří Magdaleny u Čechova mostu.

Bendy, jak dlouho jsi členem Starokatolické církve a co jsi dělal dříve? 

Bendy-starokatolicky farářČlenem starokatolické církve jsem od roku 1999, předtím jsem působil jako františkánský kněz v Uh. Hradišti. Právě tahle pastorační zkušenost, mj. přístup církve k “rozvedeným” a “plánované” rodičovství, mně přivedlo k tomu, že jsem se nedokázal už ztotožnit s učením a praxí církve, ve které jsme byl pokřtěný jako mimino. Přišlo mi strašně nefér, jak se církev chová k těm nejzranitelnějším, že jim odpírá přístup k Eucharistii. Je to jak kdyby obvoďák vyhazoval lidi z čekárny se slovy, ať přijdou na kontrolu, až se uzdraví. Co se týká řádu, začal mně rozkládat zevnitř život v zajištěnosti. Měl jsem služební auto s plnou nádrží, plnou ledničku a jiné benefity, které kontrastovaly s Františkovou výzvou k tomu, aby se bratři spoléhali jen na Boží prozřetelnost. Tu nejistotu jsem si pak vrchovatě užil, když jsem odešel, oženil se a začali jsme s ženou podnikat. No asi po dvou letech jsem narazil na starokatolíky, a zjistil jsem, že je to církev, která lidem neleze ani do postele ani ke stolu, a klade důraz na osobní svobodu a zodpovědnost každého člověka.

Čím se liší Starokatolík od Římského-katolíka?

bendy-fararČást rozdílů, kterou vnímám já, jsem zmínil v předchozí odpovědi. Pro mně zásadní rozdíl je v pojetí církve. Starokatolická církev je episkopálně synodální, tj že spolu s biskupem rozhodují o dalším směřování zvolení zástupci celé církve jednou za 3 roky na synodě. Tento model funguje i na úrovni farností. V tom se snažíme navazovat na život prvních církevních obcí, proto i ten název Starokatolíci. S tím souvisí i to, že si jako církev volíme biskupa, farnost faráře a v odůvodněných případech je můžeme i odvolat. Malinko se vrátím do historie. Starokatolíci v Čechám byli převážně záležitostí německy mluvících obyvatel. Po jejich odsunu zůstala církev v troskách, takže prakticky po revoluci díky úsilí předchozího biskupa Dušana a jeho nejbliších spolupracovníků, vlastně církev znovu vznikla. Mimo jiné to znamená, že prakticky tu máme teprve třetí generaci věřících, z nichž většina ví, proč si našla cestu do naší církve, ať už křtem nebo přechodem z jiného společenství.

Nejsou Starokatolíci takoví “náboženští fanatici” ? 

Nezažil jsme nikoho, kdo by se kvůli tomu, že je starokatolík s někým popral, nebo třeba posprejoval cizí kostel. Spíše je nám vytýkáno, že jsme až příliš liberální. Většina starokatolických církví sdružených do Utrechtské unie, například světí ženy na jáhenky, presbyterky i biskupky a žehná stejnopohlavním párům. K moji velké radosti se k těmto sesterským církvím na letošní synodě připojila i církev česká. Jeden český církevní historik, dokonce o starokatolících tvrdí, že je to takový církevní punk. A ještě si dovolím historický exkurz, starokatolíci v Rakousko-Uhersku, neodmítali pohřeb žehem a vedli v krematoriích rozlučkové obřady. Což pro ŘKC bylo prakticky až do 60.let 20. století tabu.

Kdo se může stát Starokatolíkem a případně jakým musí projít procesem? 

V zásadě jsou dvě cesty jak se stát starokatolíkem, pokud je člověk pokřtěný a doloží křest relevantním způsobem, např. výpisem z křestní matriky, pak na základě přihlášky a posouzení farní radou, se může stát starokatolíkem. Druhou možností je křest. V tomto případě se k komu vyjadřuje celá shromážděná obec. A jak jsi zmínil, probíhá příprava na křest, včetně přijetí do katechumenátu. Pokud se jedná o dítě, buď je třeba souhlas rodičů, pokud si to přeje samotné dítě, případně u malých dětí je příprava na křest záležitostí rodičů.

Co se stane, když přejdu z jiné církve ke Starokatolíkům (není to hřích…)?

Jak pro koho a co je mi známo, tuhle problematiku řeší víceméně jen jedna církev, která má pro taková lidi označení jako heretik (což je výraz pro člověka, který odmítá přijmout nějaké závazné učení církve zvané dogma) a schizmatik jako označení pro člověka, který odešel z církve.

Proč nemáte v neděli mši, ale Eucharistii?

Je to stejně jako když si v restauraci dáš hraběnčino tajemství nebo karbanátek. Pro mně osobně slavení Eucharistie, je vypíchnutí toho důležitého, co se při této liturgii děje a navazuje na tradici popsanou v Didaché, což je křesťanský spis z 1. století, kde se mluví o slavení Eucharistie. Výraz mše pochází z latiny, kdy věřící jsou propouštěni slovy: Ite missa (est). Toto zvolání se v češtině překládá jako Jděte ve jménu Páně.

Mám za sebou rozvod (měl jsem náboženský obřad), mohu se účastnit Eucharistie? Jsem gay (lesba) má to vliv na to, zda se mohu účastnit Eucharistie (přijímání)?

Patříme mezi eucharisticky pohostinné církve, čili kdokoliv, kdo je pokřtěný a věří v Kristovu přítomnost ve způsobách chleba a vína je zván ke stolu Páně, bez ohledu na společenství ze kterého přichází, rodinný stav nebo sexuální orientaci. Vzhledem k tomu, že Kristus je ten, kdo zve ke svému stolu, nechceme být v pozici kádrováků, kteří určují kdo smí a kdo nesmí přijímat.

Jak se Starokatolická církev dívá na lidi s odlišnou mentalitou, kulturou či vyznáním? 

To je docela složitá otázka, na kterou neumím pořádně odpovědět. např. je ruská agrese na Ukrajině projevem jiné mentality? Navíc jako malá církev, můžeme spíš ovlivnit drobnosti, v nejbližším okolí. Možná náš postoj k lidem s jinou kulturou, mentalitou a vyznáním se odráží při přímluvách, kdy prosíme za mír na celém světě, svobodu vyznání, respekt k jiným kulturám… Vím, že to vypadá jako obvyklé fráze, ale když se za mír přimlouvá člověk, který zažil několik válečných konfliktů, pak to vyzní úplně jinak.

 Jak se ti daří plnit Františkův odkaz (Františka z Assisi)?

No na to by asi měl odpovědět někdo jiný, těžko se dokážu posoudit. Ale zkusím to. Snažím se, abych se neobklopoval zbytečnými věcmi. Žiju s rodinou v Praze a nemáme auto, protože ho nepotřebujeme. Zrovna tak nemáme mikrovlnku ani televizi. Co se týká dalších odkazů Františka z Assisi, je pro mně velkou výzvou přistupovat ke každému jako k sobě rovnému, jako k bratřím a sestrám, ale tady to často dost drhne…. Co se týká přírody, beru ji jako Boží stvoření, jehož jsme součástí. Třeba péče o krajinu a udržování vody v ní mi přijde smysluplnější než šílenství kolem uhlíkově neutrality.

Co znamená označení  “Liturgická laboratoř”?

 Ani nevím kdo první tenhle výraz v souvislostí s Máří použil. Primárně to byla taková ochrana, že když slavíme liturgii trochu jinak než v ostatních společenstvím, že zůstáváme na půdě starokatolické církve. V tu dobu cca (2002-2010) to znamenalo, že jsme zkoušeli jiný řád bohoslužby, později označený jako variantu B, kterou slavíme dodnes. Některé prvky oproti standardní variantě jsou vypuštěny a jiné přehozené. Např. modlitbou Otče náš uzavíráme přímluvy. Dále jsme začali slavit s normálním chlebem namísto klasických hostií, abychom zdůraznili symboliku živlů. Měli jsme to štěstí, že u našem společenství dlouhou dobu působil prof. David Holeton (uznávaný anglikánský liturg), se kterým jsme mohli tyto věci důkladně konzultovat. Občas jako společenství slavíme Eucharistii v přírodě nebo po domech některého z farníků. Letos jsme také křtili dospělého v bazénu. Dál mně napadá, že pokud tomu okolnosti dovolí, střídají se u nás různí kazatelé i laičtí a modlitby jsou občas improvizované atd. Rádi bychom byli hospodáři, kteří ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré (srv. Mt 13,52)  

Jelikož jsi také básník, podělíš se s námi o svou oblíbenou báseň? 

Básník, to je trošku silný výraz pro mou tvorbu. Je to jak říct o chlebu s máslem, že to je gastronomický skvost hodny michelinské hvězdy. Spíš se považuju za občasného glosátora věcí, které se mně nějakým způsobem dotýkají. Většinou jsou to věci absurdní, bolestné, např. rozchody, zkrátka věci, ze kterých se musím vypsat, abych se nezbláznil. Vzhledem k tomu, že posledních 12 let žiju celkem spokojený život, moc jsem toho nenapsal. Ale podělím se o jednu básničku z období studia teologie, která skončila úplně jinak než jsem si představoval, měl to být takový apokalyptycký apel a tumáš čerte kropáč.

Volná otázka…  Co bych si přál? 

Aby církev do které patřím se neustále snažila být otevřenou potřebám lidí a dokázala reagovat na ducha doby. Aby společenství u Máří bylo místem, kde se i nadále budou scházet lidé s rozdílnými názory, životními zkušenostmi, kteří se nebudou brát smrtelně vážně.

Starokatolická církev klade důraz na osobní svobodu a zodpovědnost každého člověka!

Děkuji za rozhovor.

Aleš Fritscher

https://www.starokatolici.cz/farnost-praha-mari-magdalena

kaple MMKaple sv. Máří Magdalské slouží ze všech pražských kostelů starokatolíkům nejdéle – od roku 1908. Byla postavena roku 1635 a jako její autor bývá uváděn slavný pražský architekt italského původu Giovanni Baptiste de Barrifis. Stavbu provedl převor špitálního řádu cyriaků, křížovníků s červeným srdcem, prelát polského původu Jan Chrysostom Trembský.

Ve vnitřním vybavení kaple jsou zvláště pozoruhodné nástěnné fresky z doby založení kaple, které představují biblické rostliny, a pozoruhodná stropní štukatura. V letech 1952-58 byla kaple v rámci stavebních úprav Čechova mostu přesunuta o 30,75 m na nově zbudovaný bastion nad Vltavou a stala se tak historicky první významnou přesunutou stavbou na území našeho státu.

 

 

 

 

Podobné příspěvky

Senátor Jaromír Štětina k dění na Ukrajině: Pravý sektor není hybnou silou revoluce

Afri

Rozhovor s Lucií Válovou o politice a nové generaci politiků

Afri

Právo na zdraví a právo na lásku bych zařadila mezi základní lidská práva

Afri