Miloš Petera (* 14. března 1958 Hradec Králové) Vystudoval VŠCHT v Praze, je otcem dvou dcer, jeho největším koníčkem je rybaření, zahrádka, má rád stará auta a motorky. Do roku 2014 byl starostou města Nymburk, kde doposud žije. V letech 2013 – 2014 poslanec Poslanecké sněmovny PČR , od června 2014 hejtman Středočeského kraje za ČSSD.
Do podzimních krajských voleb jde s mnoha tématy, například hodlá pokračovat v budování vodárenské infrastruktury zejména v obcích v okolí Prahy a modernizaci krajských nemocnic. Rozhovor nejen o parkování v Praze ale i o neduhách ve spolupráci s Prahou.
V Praze začala revoluce v parkování, jaká je na to reakce ze strany Středočechů?
Zavedení parkovacích zón v Praze 5 a 6 považuji za nešťastné a unáhlené rozhodnutí. Pražané měli počkat, až budou vytvořeny podmínky pro individuální cestování Středočechů do Prahy. Sice si uvolnili ulice a mají nyní kde parkovat, ale na úkor návštěvníků města. Přitom však Praha návštěvy z jiných regionů potřebuje. Lidé do hlavního města jezdí za prací, na nákupy, za zábavou a například i za sportem. A teď nemají kde za rozumnou cenu parkovat. Podle mého názoru se zavedení zón nepovedlo. Nelíbí se ani řadě Pražanů. Ti sami také často nemají kde parkovat, pokud jedou na návštěvu či za prací do jiné městské části
Pražané měli počkat, až budou vytvořeny podmínky pro individuální cestování Středočechů do Prahy.
Pomohly by to vyřešit parkovací domy nebo parkoviště P + R? Je možné, aby jejich vznik zafinancoval váš kraj?
Samozřejmě, že by parkoviště P + R problémy Středočechů spojené se zavedením parkovacích zón v Praze vyřešily. Ale tyto projekty měly být hotové ještě před tím, než Praha svůj projekt parkovacích zón spustila. Nyní budeme, obrazně řečeno, chytat tygra za ocas.
A pokud jde o financování projektů? Středočeský kraj je samozřejmě připraven se podílet na smysluplných projektech. Ale hlavní objem finančních prostředků bychom na tyto potřebné stavby měli získat z fondů Evropské unie a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud má Praha dohnat vyspělé evropské metropole, měla by evropská pomoc směřovat právě do důležitých dopravních staveb, mezi něž parkoviště P + R jistě patří.
Je zde potřebná součinnost, jak vůbec může fungovat součinnost, když Pražané auta Středočechů na svém území nechtějí?
Trochu mě mrzí, že v případě parkovacích zón si Pražané řeší své problémy bez ohledu na sousedy. Očekával bych, že budeme problém řešit společně a postupy koordinovat tak jako třeba při integraci pražské a středočeské dopravy. To se bohužel nestalo. Nyní je důležité, aby Praha už další nové parkovací zóny nezaváděla, dokud nebude umožněno mimopražským řidičům parkovat za rozumnou cenu na okrajích hlavního města.
Když už mluvíme o součinnosti, proč vázne dostavba Pražského okruhu? Část okruhu se dotýká i území Středočeského kraje, je snad problém u vás?
Problém s nedokončením Pražského okruhu se částečně týká i nás, hlavní část práce je ale na bedrech Pražanů. Právě některé pražské městské části jsou hlavní překážkou plynulého pokračování prací na dokončení Pražského okruhu. Právě odtud přichází nejvíce stížností, překážek a často bohužel i nesmyslných požadavků. Legislativa u důležitých liniových staveb u nás je bohužel příliš složitá a občas i nepřehledná. A toho zneužívají zájmové skupiny i jednotlivci, kteří usilují o to za každou cenu stavbu zastavit. Přitom ale tvrdí, že i oni mají zájem stavbu realizovat. Skutky jsou ale jiné. Například to, co dělají představitelé Suchdola či Běchovic, je bezohledné vůči všem zbývajícím obyvatelům Prahy.
Myslím si, že legislativa u nás by se měla zjednodušit, zrychlit, zpřehlednit. Tak, aby příprava důležitých liniových staveb u nás trvala nejdéle tři roky, jako je tomu v sousedním Německu.“
Jak je to s dálnicí D3 na území ve vaší správě?
Jsme malá země a kompromisní řešení prostě musíme umět najít.
To je obdobná situace jako v případě Pražského okruhu. Trasa dálnice je vyznačená v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje i v územních plánech jednotlivých obcí. Všichni také vědí, že dálnice je potřebná a je třeba ji co nejdříve postavit. A přesto se najde někdo, kdo se rozhodne, že trasu zpochybní, napadne ji u soudu. A když soudy rozhodnou, napadne ji zase někdo jiný. A tak je to stále dokola. Prostě každý starosta na trase ví, že dálnice D3 by se měla postavit. Současně však dodá: „Ale ne u nás. Ať se dálnice postaví na pozemcích u sousedů.“ Jsme malá země a kompromisní řešení prostě musíme umět najít. I za cenu toho, že někdo někde ustoupí a jinde za to na oplátku zase získá výhodu. Jinak se tu všichni zadusíme na ucpaných silnicích v nekonečných kolonách.
Blíží se volby, nebude toto jedno z hlavních témat? Otázka dopravy, výstavby, zlepšení dopravy. Co vše se povedlo a co naopak ne?
Oblast dopravy je složitá ve všech regionech a ve Středočeském kraji obzvlášť. Na území středních Čech se například staráme o více než 8,5 tisíce kilometrů silnic II. a III. tříd. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí kraj z hlediska dopravy mimořádně významným. Přes území našeho kraje vedou historicky radiálně uspořádané hlavní železniční tratě i silniční tranzitní sítě. Zastoupení má i vodní doprava. Přibližně třemi čtvrtinami délky vede Středočeským krajem také labsko-vltavská cesta, kterou jako jedinou v republice využívá vnitrostátní i mezinárodní lodní doprava. Veřejnou dopravu zajišťuje ve středních Čechách přes 700 autobusových linek a přes 1 700 vlakových spojů na 50 železničních tratích.
Pokud se vrátím k silniční dopravě, od roku 2012 jsme do oprav silnic II. a III. tříd investovali přes 8,5 miliardy korun. Z toho téměř čtyři miliardy nás stála jen běžná údržba. V rámci ní jsme opravili přes 315 kilometrů krajských silnic, dalších 171 kilometrů jsme zrekonstruovali s pomocí peněz od Evropské unie.
Z důležitých dopravních staveb, které se nám povedlo realizovat, bych uvedl dvě – přemostění přes železniční trať v Poděbradech a výstavba Severovýchodní tangenty v Mladé Boleslavi. Tyto stavby mají mimořádný význam pro obyvatele dotčených měst a výrazně zlepšily stávající dopravní režim.
A co se nepovedlo? Nejsem si vědom ničeho v oblasti dopravy, co by se dalo považovat za kritické. Samozřejmě bych byl rád, kdyby se zlepšil stav krajských silnic. Ale k tomu bychom potřebovali přibližně dvacet miliard korun, co je víc než roční rozpočet Středočeského kraje.
Jak funguje integrace veřejné dopravy s provázaností k Praze?
Integrace dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem úspěšně pokračuje. Základní princip společného integrovaného dopravního systému zní jednoduše a zároveň atraktivně pro cestující: 1 jízdenka, 1 jízdní řád, 1 tarif. Propojení pražské a středočeské dopravy má nesporné výhody. Vedle užitku pro cestující bude přínosné též pro objednavatele dopravy a jednotlivé dopravce. Nový systém integrované středočeské a pražské dopravy bude přehledný pro všechny. Zatím integrace úspěšně proběhla v části regionů Mělnicka a Nymburska. Od nového roku by se měla rozjet integrovaná doprava v regionech Nymbursko II, Mělnicko III a Sedlčansko I. Od poloviny roku 2017 by mělo následovat i Kladensko.
Středočeský kraj a církevní restituce, je zde nějaký posun?
Církevních restituce se Středočeského kraje příliš netýkají. Tedy pokud církve dodrží svůj slib a nebudou určovacími žalobami u soudů zpochybňovat majetek krajů.
Musím říci, že s panem kardinálem Dominikem Dukou máme korektní vztahy a podařilo se nám vyřešit řadu problémů. Například rekonstrukci a vybavení mobiliářem kaple v Panenských Břežanech, kde již brzy otevřeme památník českého odboje. S panem kardinálem se scházíme a řešíme konkrétní problémy, se kterými se potýkají v některých středočeských obcích a městech. A zatím se nám daří tyto problémy řešit ke spokojenosti všech – církve, obcí a měst i kraje.
Váš kraj investuje i do zdravotnictví v Praze, například 700 tisíc korun pro Všeobecnou fakultní nemocnici na transportní systém pro novorozence. Jak funguje financování pražských nemocnic ze strany Středočeského kraje. Jdou nějaké finance i zpět do Středočeských nemocnic?
Příspěvek ve výši 700 000 korun, který Středočeský kraj poskytl Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, slouží na pořízení nového transportního systému pro převozovou službu novorozenců. Všeobecná fakultní nemocnice zajišťuje tyto transporty nejen pro Pražany, ale i pro malé pacienty ze Středočeského a Libereckého kraje. Ročně je uskutečněno zhruba tisíc převozů a kolem dvou stovek pacientů vyžaduje umělou plicní ventilaci. Z našeho regionu je každoročně do Všeobecné fakultní nemocnice převezeno kolem dvou set novorozenců. Proto si myslím, že naše finanční pomoc je v tomto případě téměř povinností.
V oblasti zdravotnictví dále Praze přispíváme na provoz společné letecké záchranné služby. S pražskými nemocnicemi rovněž spolupracujeme v oblasti vědy a výzkumu.
Co se za dobu vašeho působení na kraji nejvíce povedlo? V čem naopak vidíte nedostatky?
Toho, co se v kraji povedlo, je na dlouhý seznam. Osobně považuji za největší úspěch dokončení projektů a staveb, které se dlouho nedařilo prosadit. Je to například nový Domov seniorů v Uhlířských Janovicích, který se povedlo dokončit až vloni po více než patnácti letech od zahájení stavby. Podobně mají nový domov seniorů i v Rakovníku. Také tady se stavba dlouho odkládala.
V oblasti školství například proplácíme dojíždějícím žákům a studentům žákovské jízdné, za uplynulé tři roky jsme modernizovali a zateplili patnáct škol. Studentům a učňům vybraných oborů také vyplácíme stipendia. Pokračujeme v investicích do krajských oblastních nemocnic, od roku 2012 jsme z krajského rozpočtu našim nemocnicím na modernizaci a pořízení nových přístrojů poslali přes miliardu korun. Půl miliardy korun jsme vydali na opravy muzeí a výstavby našich skanzenů. Budujeme také nové cyklostezky.
…Konkrétními výsledky této naší spolupráce jsou například přímá letecká linka do Číny…
Osobně mě velmi těší, že jsme navázali úzkou spolupráci s čínskou provincií Sečuán. Konkrétními výsledky této naší spolupráce jsou například přímá letecká linka do Číny či vznik zastoupení našeho kraje v hlavním městě Sečuánu Čcheng-tu a naopak zastoupení čínských kolegů v našem infocentru v Husově ulici v Praze.
Vážím si také toho, jako pozornost věnuje Středočeský kraj ochraně přírody. Od roku 2012 přibylo ve středních Čechách 41 nových přírodních památek a dvě přírodní rezervace.
A na závěr bych ještě připomněl, že z dobrého hospodaření kraje mají užitek i města, obce, nejrůznější organizace i jednotlivci se zajímavými nápady a projekty. Ze středočeských fondů žadatelům každoročně rozdělujeme stovky milionů korun.
A v čem vidím nedostatky? Potřebovali bychom ještě více peněz, které bychom mohli rozdělit žadatelům o dotace v jednotlivých fondech. Dobrých projektů, na které se bohužel nedostane, zbývá takzvaně pod čarou hodně. Chceme proto v dalších letech navýšit například Fond rozvoje měst a obcí, který slouží k realizaci projektů i v nejmenších středočeských obcích. Dotace totiž činí 95 procent nákladů, spoluúčast obcí je proto zcela minimální.
Zaujala mě možnost volby palčivých otázek v rámci kampaně vaší strany na sociálních sítích. Nemělo toto začít o něco dříve, zpětná reakce?
Na sociálních sítích jsme ČSSD i já osobně velmi aktivní a samozřejmě se nevyhýbáme ani odpovědím na „palčivé“ otázky? Ovšem co je to palčivá otázka? Snažím se svoji práci dělat poctivě, chci být co nejvíce prospěšným obyvatelů středních Čech. Samozřejmě v práci dělám chyby, jako ostatně každý, A pokud tuto chybu udělám, jsem rád, že mě na to občané upozorní. Není to pro mě „palčivá“ otázka.
Pavel Traub
