Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zajímavosti a události z Česka

Produkce českých potravin je v ohrožení

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily kampaň „Zastavme vládní agrohazard“ jejímž cílem je upozornit současnou vládu na to, že české zemědělství čeká v brzké době kritická situace. Obě zemědělské organizace, hájící zájmy českých produkčních zemědělců, vyzvaly vládu, aby svoji dosavadní politiku nezájmu o výrobu potravin změnila.

Malé farmy se dlouhodobě těší dotační podpoře u nás i ve všech ostatních zemích EU, ale naše vláda se rozhodla stát se v tomto ohledu premiantem. Těm nejmenším chce přidělit téměř dvakrát více peněz, než jim dávají v ostatních zemích Unie. Dotační rozpočet ale není nafukovací, a tak o tyto peníze mají přijít střední zemědělské podniky, na kterých však produkce českých potravin stojí. Pokud změna projde, přestanou být rentabilní chovy zvířat a pěstování náročných plodin, jako je ovoce a zelenina nebo třeba chmel. To, co jsme si dosud dokázali sami vypěstovat a vyrobit, budeme dovážet. Potravinová soběstačnost se sníží ve většině základních komodit!   Klíčová formulka, která rozhoduje o tom, zda si zachováme pestrou produkci nebo se staneme už jen pěstitelem jednoduchých plodin, jako je pšenice, řepka či kukuřice, se jmenuje redistributivní platba. Ta určuje, jaká část z celkových dotací připadne plošně na prvních 150 hektarů každé farmy bez rozdílu, co se na těchto polích pěstuje či zda se na nich vůbec něco pěstuje. Naprostá většina zemí respektovala doporučení EU a vyčlenila na tuto položku okolo 10 %. Původně to tak bylo i v českém návrhu, ale vláda na konci minulého roku náhle, bez konzultace s odbornou veřejností a bez zpracování řádné studie dopadů, přesunula do tohoto neproduktivního „šuplíku“ celých 23 %!

„Jde o politické rozhodnutí výrazně zvýhodnit nejmenší farmáře, které však bohužel nedomýšlí skutečnost, že oni k naší potravinové soběstačnosti přispívají jenom velice málo. A při vší úctě k jejich práci se to výrazně nezmění, ani když dostanou přidáno. Konkurence na jednotném evropském trhu je tvrdá a pozice, které budou naše střední a větší podniky bez dotací nuceny vyklidit, rychle zaplní zahraniční konkurence,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a dodává: „U potravin z dovozu budeme pak platit vyšší ceny, nebo o některé komodity zcela přijdeme z důvodu ochranářské politiky některých států“. Přitom české potraviny jsou vysoce kvalitní a zdravotně nezávadné, zatímco o těch ze třetích zemí, se to nedá říci.

Háček je v tom, že pustit se do investičně i provozně nákladné zemědělské výroby si mohou dovolit až větší podniky. Pokud tedy hovoříme o rozsahu, který je z hlediska zásobování trhu zajímavý. Typická farma, která kromě základních plodin už dokáže produkovat živočišné výrobky či třeba zeleninu má okolo 1500 hektarů. Dosud takový farmář dostával okolo 5200 Kč/ha, v novém systému to ale bude už jenom zhruba 2200 Kč/ha. Při průměrné ziskovosti 2600 Kč/ha, znamená propad příjmu o 3000 Kč/ha čistou ztrátu 400 Kč/ha, což představuje roční ztrátu ve výši 600 000 Kč. Na to může hospodář reagovat jediným způsobem – zredukuje či zruší chovy, propustí zaměstnance a bude se věnovat nenáročným plodinám, které se v novém systému vyplatí daleko více.

Pokud tato změna projde, zbude nám z našeho národního jídla na talíři jen suchý knedlík, protože vepřové i zelí budeme muset dovážet. Podle našeho interního průzkumu totiž téměř 60 % členů zvažuje omezení produkce v souvislosti s možným navýšením redistributivní platby na 23 %,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR a doplňuje: Jelikož je vláda k našim argumentům nadále hluchá, spouštíme další vlnu protestní kampaně. Chceme apelovat na veřejnost i politiky, že jde o opravdu vážnou hrozbu. Zároveň jsme si vědomi, že to nebude jednoduché, protože čelíme nízkému povědomí i řadě mýtů o tom, jak naše zemědělství funguje. O tom, že důležitost národní soběstačnosti v poslední době prudce vzrostla, pochybuje málokdo. Debatuje se o dílčích kompenzacích drahých potravin či energií, ale vedle toho se v tichosti chystá systémová změna, která nás během několika let uvrhne do ještě větší závislosti. Od vlády nežádáme nic jiného než aby časovanou bombu, kterou nechtěně sestrojila, včas deaktivovala,“ uzavírají představitelé organizací sdružujících 80 % českého produkčního zemědělství. Členové Agrární komory České republiky obhospodařují více než 1,6 milionů hektarů zemědělské půdy a 1,3 mil. hektarů lesní půdy.

Potravinová soběstačnost ČR (ČSÚ)

1998 2020 Odhad dopadu

po r. 2023

Vepřové maso 98,3 % 43,2 % 20-25 %
Drůbeží maso 96,1 % 59,8 % 30-40 %
Hovězí maso 99,3 % 105 % Stagnace
Mléko a mléčné výrobky 137,8 % 116,7 % 90-100 %
Vejce 110,1 % 87,5 % 55-75 %
Jablka 119,6 % 79,9 % 30-40 %
Rajčata 39,4 % 16,6 % Pravděpodobně jen dovoz
Pšeničná mouka 95,3 % 71 % Další pokles

Ve vepřovém mase se soběstačnost EU za posledních 25 let zvýšila cca o 10 %. Soběstačnost ČR ve vepřovém mase se ale snížila více jak o polovinu. Zatímco v roce 1996 byla na 99 %, dnes je na 50 %. Podobné je to u drůbežího. V roce 1996 jsme museli dovážet jen 5 % drůbežího, dnes musíme dovézt 40 %.

Na nedělním Sněmu Agrární komory ČR bylo vůči ministrovi zemědělství a české vládě, zformulováno desatero, v němž produkční zemědělci mimo jiné žádají změnu Strategického plánu SZP ve prospěch produkce potravin. Zemědělské podpory směřovat ke skutečným aktivním zemědělcům s přiměřenou zemědělskou produkcí z obhospodařovaných hektarů. Nevyžadovat po zemědělcích, aby od roku 2023 uváděli ornou půdu do klidu bez produkce. Zařadit zemědělství (včetně navazujících sektorů, jako je krmivářství nebo semenářství) a potravinářství do kritické infrastruktury státu. Využít zemědělství pro snížení závislosti na dovozu ruské ropy a plynu. Velký potenciál mají v tomto směru bioplynové stanice, které logicky navazují na zemědělské provozy. Připravit strategii zásobování obyvatel cenově dostupnými potravinami. Přistoupit k regulaci nadnárodních obchodních řetězců. Není možné, aby kvůli nepřiměřeným obchodním přirážkám byli zákazníci nuceni platit za potraviny nedostupné ceny a zároveň zemědělci a potravináři neměli jistotu udržení výroby potravin s alespoň minimální rentabilitou. Vyzývají vládu, aby se v EU zasadila o odložení těch ustanovení Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu), které mají za cíl snížení produkce potravin a zároveň i některých dalších opatření Green Dealu.

Jaromír a Věra Hamplovi                           Foto: AK ČR

Podobné příspěvky

Girlandy ze 70. let nahradí v centru Brna nové osvětlení

Afri

Adaptačních strategií měst a obcí přibývá. Odhalí největší rizika a navrhnou řešení

Afri

Na Dolní Moravě se otevře nejdelší visutý most na světě

Afri