Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zajímavosti a události ze zahraničí

Kdo a proč poškodil Nord Streamy?

V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.

Názorový posun uplynulých dní nejvýmluvněji ilustruje to, že Sikorski svůj uvedený tweet už smazal. Snesla se na něj lavina kritiky, že nahrává ruské (dez)interpretaci celé události.

plynovodPřesto, že Západ stále přesvědčeněji viní z akce Rusko, žádný konečný verdikt ještě dlouho zřejmě známý nebude. Pokud tedy vůbec někdy bude. Zatím panuje shoda akorát na tom, že šlo o sabotáž organizovanou na státní úrovni. Německý magazín Spiegel včera informoval, že k poškození potrubí bylo třeba půl tuny trhaviny. To prý svědčí o tom, že akci musely provést nejspíše státní vojenské složky, nikoli jen tak nějací „privátní“ teroristé či záškodníci jednající na vlastní pěst. Rusko hovoří o aktu státního terorismu, ukazuje na Spojené státy či Polsko.

Pokud ale za akcií stojí tedy naopak Rusko, jaký mělo motiv?

Poškození by v prvé řadě Rusku mohlo umožnit setřást ze sebe břímě mnohamiliardového odškodného. Platbě takového penále by totiž mohl být vystaven ruský plynárenský gigant Gazprom, ovládaný Kremlem, za to, že od poloviny června dodával nižší než nesmlouvaný objem plynu a že od začátku září pak nedodává plyn vůbec žádný.

Jestliže by Gazprom nebyl schopen doložit, že výpadek dodávek nastal v důsledku „zásahu vyšší moci“, bude zřejmě vystaven povinnosti uhradit obrovskou pokutu coby kompenzaci svým evropským zákazníkům, jako je německý energetický kolos Uniper. Ten se v důsledku zastavení dodávek ruského plynu ocitl na pokraji bankrotu, jenž by byl jedním z největších – ne-li úplně největším – v německých hospodářských dějinách. Před bankrotem musí Uniper zachraňovat německá vláda, která nedávno rozhodla o znárodnění podniku. Znárodní i další velké německé energetické firmy, rovněž fatálně poškozené omezením, ba zastavením ruských dodávek.   

Další možností je, že plynovody nechal fatálně poničit ruský prezident Vladimir Putin, aby snížil riziko, že v Rusku dojde k převratu. Iniciátory a financiéry převratu totiž mohlo motivovat, že po něm dojde k obnovení vztahů se Západem, a tedy i Německem. A že plynovody opět plyn poteče – a Rusko a ruské podniky budou vydělávat. Putin jim ale  poničením plynovodů měl udělat čáru přes rozpočet.

Jenže… Dle listu New York Times zůstala jedna ze dvou trubek Nord Streamu 2 (jak potrubí Nord Stream 1, tak Nord Stream 2 se skládají ze svou trubek, celkově je tedy řeč o čtyřech trubkých) nepoškozená. Plyn by tudy stále téct mohl. Pokud nejde o omyl, ale záměr, vylučuje to teorii, že Putin poškodil potrubí, aby odradil od převratu a opětovné dohody s Německem. Ovšem tato teorie byla vždy vachrlatá. Vždyť Rusko má i další roury, kterými může vést plyn do EU, třeba pozemní plynovod Jamal.

Navíc, podle Sergeje Kondratijeva z ruského Institutu energetiky a financí, jejž cituje list Kommersant, by oprava potrubí Nord Stream vyšla v optimistickém scénáři v přepočtu na 4,9 miliardy korun, v pesimistickém by se stále vešla do 20 miliard. Jako celek přitom potrubí vyšla Gazprom a jeho partnery z EU na takřka 420 miliard Kč. Opět, pokud oprava může vyjít jen na zhruba jediné procento celkových nákladů, teorie Putinova „pálení mostů“ zřejmě padá. Pokud by Putinův potenciální nástupce zamýšlel obnovit obchodní vztahy s Německem, stále by za přijatelnou cenu mohl.  

Rusko také mohlo potrubí poškodit, aby na Západě zaselo strach a nejistotu, ale zároveň přitom stále nevyvolalo vážnější odezvu. Pro to hovoří pár indicií. K poškození trubek došlo už mimo švédské či dánské teritoriální vody. A obě potrubí jsou většinově a konečně ovládána Ruskem. Kreml tak mohl sice provést fatální sabotáž, jež znejistí Evropu, avšak stále takový akt nemůže být považován za akt válečný, za napadení infratstruktury NATO.  

To by vysvětlovalo následující. Pokud Rusko chtělo uvést EU do chaosu a cenu plynu dále šponovat, proč místo plynovodů Nord Stream, jimiž žádný plyn stejně neteče, nepoškodilo raději potrubí Baltic Pipe hned vedle? To má už od října vést plyn z Norska do Polska. Jeho poškození by cenu plynu vyhnalo mnohem výš.

No, Rusko útoky na Baltic Pipe neprovedlo právě proto, že už by se mohlo jednat o akt válečný.

Takto zůstalo jen u vylekávání Evropy. A také tedy u toho, že Rusko se bude moci vyvinit z platby mnohamiliardových penále za nedodaný plyn.

Lukas KovandaLukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

www.lukaskovanda.cz

Podobné příspěvky

Putinova dosud nejďábelštější partie – blokáda ukrajinských přístavů

Afri

VICEPREZIDENTKA USA NAVŠTÍVÍ VIETNAM

Afri

Záchrana ohrožených druhů zvířat a potírání pašeráků v Indonésii

Afri