Jaký dopad bude mít uprchlická vlna z Ukrajiny na praktické lékaře a jak by se na ni měli co nejlépe připravit – to bude horké téma probírané na 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje 18. března v Praze. Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli mění některá témata, původně věnovaná covidové situaci. Jak se připravit na možný nápor pacientů z řad těch, kteří uprchli před válkou, budou nyní řešit nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale především dětští praktici. Před válkou totiž zatím prchají především ženy s dětmi.
Praktičtí lékaři se připravují na péči o uprchlíky
„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL), které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.
Covid zastínila krize na Ukrajině
Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.
Jednou z přednášek Kongresu primární péče, která změnila původně covidové téma kvůli aktuální situaci, je příspěvek prim. MUDr. Pavla Dlouhého, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP – nyní se věnuje zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky s důrazem na infekční rizika. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění.
Myslet musíme stále také na covid-19
Proočkovanost na Ukrajině je nízká dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen 2 % z nich. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů.
U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. „Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje prim. Dlouhý. Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů. „Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává prim. Dlouhý.
Dětí s depresemi přibývá, nemá je kdo léčit
Na kongresu ale dojde také na stálá témata. Z úst specialistů na duševní zdraví se účastníci akce například dozví, že narůstá počet dětí s depresemi, ale nemá je kdo léčit, protože v Česku chybí více než 60 % dětských psychiatrů. Proto se s psychiatry pobaví o tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit u svých mladých pacientů vhodnou léčbu. V bloku Duše, sex a pohoda specialisté otevřou téma transsexualismu či aktuální témata z oblasti lidské sexuality, se kterými se praktici v době pandemie ve zvýšené míře setkávají. Přednáška se dotkne relativně nového tématu – komunikace praktického lékaře s transgender pacientem. V ČR totiž neexistují podrobná doporučení, jak tyto pacienty vyšetřovat ani jak s nimi komunikovat. Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě, a to prostřednictvím workshopů zaměřených například na vyšetření ultrazvukem, na záchyt kritických očních vad u předškolních dětí, syndrom týraného a zanedbávaného dítěte, paliativní péči o pacienta v domácím prostředí nebo spirometrii a dechová cvičení.
Kongres začíná 18. a končí 19. března v Praze.
Markéta Pudilová
