Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zdraví

Co zlobí profesora Campbella     

profesor Campbell

Co zlobí profesora Campbella!  Zda žít či nežít aneb jak žít ve strachu. Hamlet se kdysi ptal: Zda žít či nežít, to je oč tu běží? Otázka dneška zní: Zda mít strach či nemít?   Máte strach o své zdraví, o své blízké, o příjmy z práce? Tedy pokud ji ještě máte.  I naši představitelé se nás snaží vystrašit.                                                                     

Boj proti rakovině a covidu

kniha Cinska studiePremiér Andrej Babiš na tiskové konferenci  České lékařské společnosti Jana Evangelisty  v roce 2020 řekl „Musíme – nechci říkat vystrašit – ale trochu vystrašit naše lidi, jak nás vystrašil ten vir. Ale je třeba je edukovat, aby lidi mysleli na prevenci. Jsme přesvědčeni, že zachráníme tisíce životů, jako jsme zachránili od koronaviru,“ uvedl premiér.  Dále uvedl: „Ročně je v ČR diagnostikováno 85 000 nových případů onkologických onemocnění a zemře na ně 27 000 lidí. Proto je třeba vyhlásit národní program boje proti rakovině.“

Co se týká boje proti covidu, bylo by mrhání času o něm psát. Je o něm celý informační server. Jak je možné, že jsme tolik nemocní? A nejen  u  nás, nemocný je snad celý svět.

Malá ukázka ze seznamu zpráv z nedávné doby:

Situace je tak špatná, že v brazilském největším městě Sao Paulu došla místa na hřbitovech. Hrobníci proto vykopávají desítky let staré hroby a připravují je pro nové nebožtíky. Pracují i v noci, osvětlení obřími reflektory, které město nakoupilo speciálně proto, aby se mohlo pohřbívat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.“

Příjemné čtení, že?

Kam to vede?

profesor CambellTady se jedná o covid nikoli o rakovinu. Ale ono je to vlastně jedno. Do boje proti covidu se zapojily snad všechny země světa. A v boji s rakovinou se angažují i kosmetické firmy, které pořádají proti rakovině „růžové pochody“. Matka Tereza kdysi řekla: „Na protiválečnou demonstraci nepůjdu, pozvěte mě až bude demonstrace za Mír.“ Z duchovního hlediska měla pravdu. Pokud je základem naší práce strach, povede nás to vede k nezdaru, protože tvoříme to,  na co se soustředíme.  

Ponechme nyní stranou, která odvětví byznysu z obchodu s lidským strachem a nemocemi bohatnou, zatímco např. mnozí lékaři nasazují životy a energii, aby pacienty podle svých nejlepších vědomostí a svědomí léčili.  Spíše se podívejme, jestli neexistuje na otázku covidu či rakoviny jiná odpověď než : Všechno zakázat, všechny naočkovat, ozářit nebo odoperovat? Pak bude klid.

Položme si otázku, jak se před epidemií chránit jiným přirozeným způsobem?

Lékaři se shodují v tom, že je nutné posilovat naši imunitu a že základem silné imunity je zdravá životospráva.

Ano, jsme to, co jíme.

Proto jsme položili otázku, zda současná pandemie nemůže souviset s příjmem potravy profesoru Campbellovi:

profesorAno, tyto úvahy vycházejí z našich výzkumů v Číně, z rozsáhlé celonárodní studie, kterou jsme tam tehdy prováděli a o které před téměř 20 lety vyšla i kniha s titulem Čínská studie. Během tohoto výzkumu jsme se zabývali mnoha otázkami týkajícími se vztahu mezi stravou, životním stylem a příčinami úmrtí. Jednu dobu byla naše studie označována za vůbec nejrozsáhlejší výzkum v dějinách medicíny, možná ten rekord dosud platí.

Zkoumali jsme množství otázek týkajících se stravy, především pokud šlo o její výživové vlastnosti, a tyto jsme hodnotili mimo jiné i ve vazbě na virová onemocnění, byť jsme byli v tomto směru odkázáni na poměrně hrubé údaje. Lidé tam umírali na různé choroby, přičemž my jsme se zvlášť zaměřili na virus žloutenky typu B. Ano, může být namítáno, že různé viry reagují různě na jednotlivé faktory, ovšem v otázce přenosnosti je zde určitý společný mechanismus, jako když například virus napadne organismus a ten se ihned vrhne do akce a začne vytvářet protilátky, tak to je první projev společný všem virovým útokům, přičemž virus mezitím už odvádí svou špinavou práci, která se bohužel u jednotlivých virů značně liší, byť i její podstata je ve všech případech stejná. O co my jsme se pokoušeli v Číně s virem žloutenky typu B, bylo zkoumat možné propojení vlivů výživy s přítomností protilátek.

Měli jsme k dispozici výsledky rozsáhlých měření účinků tohoto viru a zkoumáním vzorku 8900 jedinců (jakkoli je toto číslo ohromující, šlo stále jen o okrajový výzkum v rámci celého našeho projektu) jsme dospěli k velmi zajímavým zjištěním, že totiž výživové vlivy působí na reakce organismu v mnoha směrech, že se nějak projevují jednotlivé živiny, že příjem jednotlivých potravin má určité účinky právě i ve spojení s některými viry. Měli jsme k dispozici množství údajů, ke kterým jsem se nyní vrátil a znovu je vyhodnotil. Již tehdy jsme ale zjistili, že příjem rostlinné stravy, například zeleniny, ale též bílkovin rostlinného původu, stejně jako vlákniny či tiaminu, který se samozřejmě nachází v rostlinách, má statisticky významnou souvislost s tvorbou protilátek. V jednom případě šlo o vysoce významnou souvislost, pokud si vzpomínám, něco kolem .01 stupně pravděpodobnosti, což je opravdu vysoká míra souvislosti.

Na druhou stranu jsme měli i soubor údajů týkajících se přítomnosti antigenů, což jsou samozřejmě aktivní viry. Porovnávalo se to v rámci dvou samostatných sad údajů: na jedné straně jsme měli výživové údaje spojené s přítomností antigenů, na druhé straně údaje týkající se tvorby protilátek. Zároveň jsme hodnotili výsledky projevů viru, zejména vznik rakoviny jater, takže jsme měli souběžné statistiky úmrtí v důsledku těchto vlivů, údaje o přítomnosti antigenů i čísla o protilátkách. Úžasné! Tato zjištění nebyla až dosud zveřejněna, mám je však zachycena v rozsáhlém grafu, který musím nyní za každou cenu zveřejnit v odborném časopise jako jasnou, průkaznou analýzu. Máme k dispozici přesvědčivé statistiky, že zvýšením podílu rostlinné stravy vzrůstá i přeměna antigenů v protilátky, což je opravdu úžasné zjištění.

Vedle toho se nám podařilo prokázat vysoce významnou souvislost mezi přítomností antigenu žloutenky typu B a úmrtností na rakovinu jater. Všechno to do sebe zapadlo jako dílky skládačky. A já se odvážím tvrdit, s ohledem na podobné projevy u tohoto i u všech ostatních virů (samozřejmě s trochu odlišnými následky), že projevy zjištěné u viru žloutenky typu B můžeme s velkou mírou jistoty předpokládat též u Covidu-19.

Proto mě tak rozčiluje, když musím ve zpravodajství poslouchat, jak takzvaní odborníci mluví pořád dokola o protilátkách a antigenech, aniž by vystihli podstatu věci. Vůbec neberou v potaz zjištění, která jsme tenkrát učinili my a která se týkají vlivů stravy a výživy. To mě zlobí.“

Nora Chvojková                     

Podobné příspěvky

S.O.S. volají dětští praktici, kteří bojují s nedostatkem ochrany

Afri

Pomoc pro malou Michalku

Ilja Hynek

Co dělat než přijde vakcína?

Afri