Zpravodajství z Prahy, pozvánky na kulturní a sportovní akce
Zdraví

Deprese není špatná nálada

Situace, v níž jsme se díky pandemii a karanténě ocitli, je psychicky velmi náročná a vyčerpávající. Není divu, že si mnoho lidí stěžuje na zhoršení duševního stavu. Potvrzují to i současné studie, z nichž vyplývá, že se počet depresivních a úzkostných poruch v populaci za poslední rok ztrojnásobil.

To, že se cítíme sklesle, nejistě a chybí nám „šťáva“, je do jisté míry přirozenou reakcí. Postrádáme svobodu, sociální kontakty, sport či kulturní vyžití, někteří z nás se navíc obávají ztráty zaměstnání nebo mají finanční starosti.

Deprese však není pouze špatná nálada. Deprese je vážné onemocnění, které sice může v důsledku tohoto dlouhodobého stresu vypuknout, ale někdy udeří i zdánlivě bez příčiny.

Jak poznat depresi?

Kde ale končí běžné chmury a začíná deprese? Za prvé je třeba říci, že deprese je široký pojem, který zahrnuje celou řadu dílčích poruch. Nejčastěji se můžeme setkat s takzvanou periodickou depresí. Její příznaky se od špatné nálady liší v mnoha ohledech. Deprese je v tomto smyslu duševní stav, pro nějž je charakteristické zoufalství, beznaděj, ztráta motivace a schopnosti se radovat z věcí, které nás dříve těšily.

Tento stav se nezmění v průběhu hodin či dnů, přetrvává v řádu týdnů a někdy bohužel i měsíců. Pokud se včas nezahájí léčba, má bohužel tendenci, se po určitém klidovém období opět vracet. Typickým symptomem je pocit úplného psychického i fyzického vyčerpání, změněný vztah k jídlu (nechutenství nebo naopak potřeba přejídání) a spánkové poruchy (nespavost nebo naopak patologická spavost). Nejtěžší částí dne bývají pro člověka trpícího periodickou depresí rána.

Když jde deprese ruku v ruce s úzkostí

Velmi často se v praxi setkáváme s psychickým onemocněním, které se nazývá smíšená úzkostně depresivní porucha. Postižení lidé mají potíže poněkud odlišného charakteru, nežli bylo popsáno výše.

Psychické vyčerpání však nebývá tak intenzivní, často jsou schopni s vypětím sil zastávat své běžné povinnosti. Ztrácejí ale schopnost se na něco těšit, bývají smutní. Emoční stavy se však v průběhu dní i hodin mohou měnit, pacienti navíc zažívají přechodné stavy silné úzkosti, které často doprovází řada psychosomatických projevů jako je svírání hrdla, bušení srdce, problémy s usínáním nebo neschopnost se zhluboka nadýchnout.

Typické je, že se úzkosti zhoršují zejména navečer nebo v noci.

Léčbu deprese se nevyplatí odkládat

Jestliže máte pocit, že depresí nebo úzkostně depresivní poruchou trpíte Vy sami nebo někdo z Vašich blízkých, návštěvu odborníka určitě neodkládejte. Čím dříve se léčba psychického problému zahájí, tím bývá snazší, rychlejší a úspěšnější. Velmi dobré výsledky lze dosáhnout pomocí kognitivně-behaviorální terapie. Psychoterapeutický proces lze v závažnějších případech podpořit i šetrnými antidepresivy nových generace, které nezpůsobují utlumení či závislost.

Marie Funke, Adicare

#ledepruskoadi21

Podobné příspěvky

„Náš úsměv je křehký“

Afri

Pravda a mýty o kortikosteroidech – kortikofobie je přežitek

Afri

Mezinárodní on-line seminář Covid 19 v režii lékařských kapacit České republiky

Redaktor J.Hampl